Artwall

Provoz galerie na opěrné zdi Letenských sadů byl inspirován americkou umělkyní Barbarou Benish, která na konci 90. let přišla s nápadem využívat tento prostor k prezentaci současného umění. Zeď, která původně sloužila k propagaci komunistického režimu, po jehož pádu pak několik let zela prázdnotou, tak v roce 2000 ožila jejím projektem „Flower Power“, zrealizovaným s organizační pomocí Centra pro současné umění Praha.

Projekt Barbary Benish vzbudil mezi českými umělci zájem o tuto formu prezentace současné umělecké tvorby ve veřejném prostranství. Teprve v roce 2005 se však podařilo jinému v Praze žijícímu cizinci, Davidu Wallikerovi, zajistit potřebné finanční prostředky na její realizaci. V tomto roce tak galerie pod organizační správou Centra pro současné umění Praha zahájila pravidelný provoz, který byl ukončen až jejím zákazem v roce 2008. Kurátorem projektu byl v tomto období Ludvík Hlaváček.

Mezi lety 2005-2008 se v kamenných rámech pod Letnou postupně vystřídalo 15 výstav českých i zahraničních umělců, mezi jinými například Lenky Klodové, Mirelly Bentivoglio, Martina Zet, nebo skupin Podebal a Guma Guar. Právě projekt posledně jmenované skupiny s názvem „Kolektivní identita“ z roku 2008 byl pro Magistrát hl.m. Prahy – tedy oficiálního vlastníka zdi – podnětem pro odstoupení od smlouvy o výpůjčce zdi a potažmo i likvidaci celé galerie. Projekt „Kolektivní identita“ kriticky parafrázující Magistrátem iniciovanou kampaň za uspořádání Olympijských her v Praze, se pro vedení Magistrátu stala neúnosným, a zeď tak po třech letech opět zůstala prázdná.

V roce 2011, po několika letech boje za její opětovné otevření, je po personálních změnách ve vedení MHMP provoz galerie konečně obnoven. Záštitu nad galerií převzal primátor hl. m. Prahy MUDr. Bohuslav Svoboda, organizační péči zajišťuje občanské sdružení c2c Kruh kurátorů a kritiků , které funguje s plnou podporou bývalého správce zdi, Centra pro současné umění Praha.

Projekt Artwall si klade za cíl podporovat pronikání současného umění do mimogalerijního prostředí. Tento cíl vychází z povahy místa, které svou dominantní polohou zaručuje účinnou komunikaci s veřejností. Vzhledem k množství řidičů aut a cestujících, kteří každodenně projíždějí po nábřeží, je Artwall jednou z nejnavštěvovanějších českých galerií.