Kláštery Český Krumlov

Rozsáhlý soubor budov klášterního komplexu minoritů a klarisek se rozprostírá na mírných svazích severního  meandru řeky Vltavy při východní straně Latránu. 

Klášter minoritů byl založen v polovině 14. století držiteli jihočeského panství – Rožmberky. Dvojí konvent bratří a sester řádu sv. Františka založila roku 1350 ovdovělá Kateřina z Rožmberka se svými čtyřmi syny Petrem, Joštem, Oldřichem a Janem. Rozhodnutí o založení méně obvyklé monastické formy – podvojného kláštera – je obvykle vysvětlováno snahou Rožmberků o přiblížení se pražskému vzoru a potřebě prestižní ženské monastické instituce. V roce 1357 do kláštera přišli první mniši a o rok později byl vysvěcen klášter sarajevským biskupem Albertem. Klášterní kostel byl vysvěcen ke cti Božího těla a Panny Marie.

V roce 1361 vstoupily do kláštera první řeholní sestry v čele s abatyší Alžbětou z Opavy. Ženský prvek hrál v klášterní kultuře Českého Krumlova ve středověku významnou roli. K minoritům a klariskám v roce 1375  přibyla komunita zbožných laických sester – bekyní, jež přebývaly v objektu sousedícím s konventem klarisek, což dalo základ vzniku unikátnímu souboru – trojklášteří. Rožmberkové kláštery štědře obdarovávali, kromě darů klášteru příslušely výnosy z řady vesnic a dvorů, což svědčí o faktu, že krumlovské kláštery nepatřily v rámci řádu k těm ortodoxním, tedy, že bratři a sestry nebyli zavázáni absolutní chudobou.

Kláštery hrály v pozdně středověkém městě značnou náboženko-sociálně-kulturní roli. Minorité ve středověku vynikali především jako výborní kazatelé a šiřitelé specifických forem zbožnosti reflektujících charakter a životní styl obyvatel středověkých měst, mezi jejichž obyvatele patřili kromě elitní šlechtické a patricijské vrstvy také kupci, ale i drobní řemeslníci, stejně jako lidé na okraji – žebráci, mrzáci a nemocní. Pastorační péče minoritských klášterů se tradičně obracela k širokému spektru městského obyvatelstva a svým působením významně ovlivňovala socializaci pozdně středověkého urbánního veřejného prostoru.

Specifikum krumlovských minoritů spočívalo ve skutečnosti, že pastoraci vykonávali jak pro krumlovské měšťany, tak v sousedních ženských zbožných komunitách (klarisky, bekyně). Z nekrologia krumlovských minoritů vyplývá, že v Krumlově každý rok v den svátku Božího těla byly ukazovány svaté ostatky, jež byly nošeny v procesí od klášterního kostela minoritů k farnímu kostelu sv. Víta a zpět.

Stávající podoba kláštera vychází z několika významných stavebních etap zahrnujících založení kláštera ve 14. století, jeho pozdně gotickou úpravu v období mezi lety 1490 až 1500 (z tohoto období se zachoval unikátní soubor pozdně gotických krovů) a barokní přestavbu probíhající v průběhu 17. a 18. století, která komplexu dala jeho stávající podobu.

Klášter klarisek nepřečkal josefínské reformy a byl zrušen v roce 1782, ironií osudu bylo zrušení i kláštera minoritů přesně po 600 letech od jeho založení v roce 1950. V pohnuté novodobé historii byl krumlovský klášter klarisek a minoritů využíván jako vojenské učiliště, sloužil k ubytování panských úředníků, později zde sídlily různé vzdělávací instituce či se zde skladovaly nejrůznější komodity, což se neblaze podepsalo na stavu objektů. Část z nich byla ještě v 90. letech 20. století využívána k sociálnímu bydlení a před začátkem komplexní revitalizace v roce 2014 byly některé jeho interiéry (především kláštera klarisek) i fasády v dezolátním stavu. 

Klášterní areál prošel rozsáhlou revitalizací. Během ní v bývalých klášterních objektech vzniklo moderní kulturně vzdělávací centrum. Českokrumlovské kláštery svým otevřením přibližují široké veřejnosti, zvláště pak dětem, mládeži a rodinám s dětmi klášterní život, kulturu, historii a umění daného období a vytváří zajímavý prostor pro poznání a zážitky.

Dnes je areál Kláštera klarisek v majetku města Český Krumlov a Klášter minoritů je ve vlastnictví Rytířského řádu Křížovníků s červenou hvězdou. Programové činnosti zde zajišťují spolu s Kláštery Český Krumlov také partneři Městské divadlo v Českém Krumlově, Centrum barokní kultury a SUPŠ sv. Anežky České.