Klášter sv. Anežky České

Anežský klášter, bývalý klášter klarisek a minoritů  a  první konvent klarisek v Záalpí, patří k nejvýznamnějším gotickým stavbám Prahy. Založila jej ve 30. letech 13. století, přemyslovská princezna Sv. Anežka Česká (kolem 1211- 1282), spolu se svým bratrem králem Václavem I.  Do nově budovaného kláštera záhy vstoupila a žila zde v čele řeholní komunity až do své smrti. Prohlídkový okruh v přízemí mapuje historii jednotlivých částí unikátně dochovaného půdorysu středověkého kláštera. Přístupné jsou všechny význačné prostory, včetně oratoře sv. Anežky, Svatyně Salvátora a kostela sv. Františka s místem uložení ostatků krále Václava I.

Dlouhodobá expozice umístěná v patře klášterního komplexu prezentuje na více než dvou stech exponátech z oboru malířství, sochařství a uměleckého řemesla proměny formy a funkce výtvarného díla během tří staletí. Exponáty provenienčně spjaté s českými zeměmi  doplňují díla vytvořená v širším středoevropském regionu (zvl. Franky, Rakousy, Sasko, viz např.  H. Pleydenwurff, A.  Altdorfer, H. Hesse, L. Cranach st., ad. ).

Mezi špičkové exponáty instalace a poklady  národního kulturního dědictví patří díla z období vlády Lucemburků –   krále Jana, císaře Karla IV. a jeho synů (Mistr Michelské madony, Mistr Vyšebrodského oltáře, Mistr Theodorik, Mistr Třeboňského oltáře, díla tzv. krásného slohu) a umělecké práce spjaté s opětovným vzmachem českých zemí v době vlády Vladislava a Ludvíka Jagellonského (Mistr Svatojiřského oltáře, Mistr Puchnerovy archy, Mistr Litoměřického oltáře, Mistr Oplakávání ze Žebráku, Mistr Oplakávání ze Zvíkova, Monogramista IP).