Martin Fryč
back
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy

Tajemné dálky, symbolismus v českých zemích, 1880 – 1914

Do 27. 9. 2015 bude v Klášteře sv.Anežky české Národní Galerie, U Milosrdných 17, Praha 1, přístupná krásná, rozsáhlá a zajímavá výstava Tajemné dálky, symbolismus v českých zemích, 1880 – 1914.

Výstava Tajemné dálky, symbolismus v českých zemích se věnuje specifické části výtvarné umělecké scény v českých zemích, ovlivněné symbolismem v období mezi lety 1880 a 1914. Datace výstavy je pomyslně rámována dobou otevření Národního divadla a začátkem první světové války, název je odvozen z titulu básnické sbírky Otakara Březiny z 90. let 19. století. Výstava je prvním podobným projektem, až do současnosti byl symbolismus prezentován jako specifická kapitola v rámci rozsáhlejších výstavních projektů. V jednotlivých tematických kapitolách se tak představují vedle známých a uznávaných umělců (Alfons Mucha, Max Švabinský, František Bílek, Josef Váchal, Bohumil Kubišta, Jan Zrzavý ad.) i autoři méně vystavovaní a zvláště v mezinárodním kontextu téměř neznámí (Maxmilián Pirner, Beneš Knüpfer, August Brömse, Jaroslav Panuška, Josef Mandl, Tavík František Šimon, Alois Boháč aj.). Exponáty jsou jak z velkých etablovaných galerií (Národní galerie v Praze, Galerie hlavního města Prahy nebo Památník národního písemnictví), tak z menších museí a regionálních institucí, stejně jako ze soukromých sbírek. V několika případech se jedná i o zápůjčky ze zahraničí (Řezno, Oslo, Paříž). Vedle známých jsou zde tak představeny i doposud nevystavené práce. Jakkoli výstava tematicky vychází a navazuje na expozice, které v rámci tohoto projektu proběhly v Krakově a Olomouci, její struktura je od předcházejících poněkud odlišná, neboť vychází ze specifických podmínek kláštera sv. Anežky České. Na rozdíl od zmíněných prezentací tvoří jádro výstavy soubor děl ze sbírek Národní galerie v Praze. Jedná se často o zásadní práce, které se zde objevují v novém kontextu. Výrazně větší je také soubor vystavených knih.

Bylo to právě v prostředí symbolismu, kde se poprvé a nejvýrazněji objevily vyhraněné kritické názory k nacionálním tendencím, jež české kultuře v 19. století dominovaly. Umělci se cítili jako součást jakéhosi duchovního společenství bez ohledu na národnostní či sociální podmíněnost. Výrazně se tomuto tématu věnovala klíčová postava českého symbolismu a dekadence, básník, kritik a výtvarník Karel Hlaváček v textu příznačně nazvaném „Nacionalismus a internacionalismus“ z roku 1896. Pro Hlaváčka a jeho druhy bylo fascinující poznávat tvorbu „spřízněných duší“ z Paříže, Londýna, Berlína, Vídně, Bruselu, Krakova či Říma; jejich díla jim nebyla cizí, ale naopak hluboce blízká a příbuzná.

V teoretických diskusích se stále častěji objevoval pojem syntetismu, který se záhy stal jedním ze zásadních témat umělecké kritiky a teorie té doby. Syntetismus byl snahou o svébytné propojení umění a života, o vnímání krásy, harmonie, ale i bolesti a hrůzy jakýmsi vyšším a hlubším způsobem, který by se zásadně projevil i v samotném lidském konání.

Realita ovšem stála v přímé opozici, pragmatismus doby světla chápal problém zcela opačně: technologický rozvoj sám ovlivní tvář umění a kultury. S takovou situací se řada umělců a myslitelů odmítala smířit a volila dobrovolně osamělé snění v přítmí kaváren či ateliérů.

Symbolismus byl v českém prostředí prvním uměleckým směrem, jenž proklamativně vystupoval jako součást širšího evropského uměleckého proudu. Jeho zásluhou pak v následujících desetiletích patřilo české umění přirozeně k evropské kultuře. Díky uměleckým i osobním kontaktům, které generace 90. let navázala s mnoha umělci v zahraničí, mohly ty následující zcela samozřejmě vstupovat do mezinárodního kontextu. Stačí připomenout pozdější úzké kontakty s německým, zejména mnichovským expresionismem, těsné umělecké i lidské vazby s pařížskými kubisty, po první světové válce pak propojení s mezinárodním hnutím surrealismu.

Autor výstavy: Otto M. Urban

Kurátorka výstavy: Anna Pravdová



Fotografie z výstavy

Licence Creative Commons
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ 4.0 Mezinárodní Licence. Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR
×

REPUBLISHING TERMS

You may republish this article online or in print under our Creative Commons license. You may not edit or shorten the text, you must attribute the article to Martin Fryč and you must include the author’s name in your republication.

If you have any questions, please email martfryc@gmail.com

License

Creative Commons License AttributionCreative Commons Attribution
Tajemné dálky, symbolismus v českých zemích, 1880 – 1914