Fakulta Architektury ČVUT

Výuka architektury na Českém vysokém učení technickém má hlubokou tradici. Její základy byly položeny v samých počátcích existence Stavovské inženýrské školy, která byla 18. 1. 1707 založena reskriptem císaře Josefa I. Již v polovině 18. století byla v souvislosti s naukou o civilním stavitelství zahájena výuka architektury, pojímaná jako syntéza umění, vědy a techniky. Tato etapa je spojená se jmény významných profesorů J. F. Schora (1686 – 1767) a F. A. Hergeta (1741 – 1800). Významný pokrok ve výuce architektury nastal v 19. století. Za působení profesora F. J. Gerstnera (1756 – 1832) byla původní Stavovská inženýrská škola přeměněna v pražskou polytechniku, která měla za úkol vychovávat odborníky pro domácí průmysl, stavebnictví a architekturu. Na výuce se podílela řada vynikajících českých architektů jako např. J. Fischer, J. Zítek a J. Schulz, tvůrci Národního divadla nebo další osobnosti spjaté již s nástupem moderny, k nimž patří A. Balšánek, J. Fanta a J. Koula.

V roce 1920 – dva roky po vzniku samostatného Československa, byla škola přejmenována na České vysoké učení technické. Vysoká škola architektury a pozemního stavitelství byla jednou ze sedmi vysokých škol (fakult) ČVUT. K významným profesorům patřili J. Kříženecký, A. Engel, A. Mendel, A. Ausobský, R. Kukač, O. Blažíček, S. Ondřej, O. Stefan a V. Krch. V průběhu německé okupace (1939 – 1945) byly všechny české vysoké školy uzavřeny. Po válce pokračovala výuka na vysoké škole (od roku 1950 Fakultě) architektury a pozemního stavitelství až do roku 1960, kdy sloučením několika fakult vznikla Fakulta stavební. Studijní směr Architektura a urbanismus byly jako šestileté studium vyučovány samostatně teprve od 3. ročníku po ukončení společné výuky v prvních dvou ročnících. V závěru studia obdrželi studenti tradiční titul – inženýr architekt.

V roce 1976 vznikla samostatná Fakulta architektury, studijní směr Pozemní stavitelství zůstal součástí velké Fakulty stavební. To vedlo v průběhu let k výraznému osamostatnění obou úzce spřízněných oborů.

Po „sametové revoluci“ v roce 1989 došlo k dalším výrazným změnám jak v organizaci, tak i struktuře studia v souladu s novým vysokoškolským zákonem z roku 1991. Tyto změny iniciovaly i profesní organizace – Občanské fórum architektů, Obec architektů a později i Česká komora architektů – pod vlivem měnící se architektonické praxe v tržním prostředí. Do školy přišla celá řada tehdy diskriminovaných architektů jako byli K. Hubáček, A. Šrámková, V. Šlapeta, M. Masák a další. Do práce se zapojili i čeští architekti působící v zahraničí jako M. Šik, J. Šafer, M. Hon, M. Roubík a jiní. Tím se otevřela cesta i mladší generaci, která se rovněž na změnách aktivně podílela. Důsledkem pak byly zásadní změny v systému výuky, který nahrazoval dosavadní klasický sytém typologicky rozdělených kateder systémem volnějším, založeným na kombinaci znalostní výuky s tvorbou ve „vertikálním ateliéru“ pod vedením zkušených praktiků.

Vývoj pokračoval po přistoupení České republiky k Evropské unii a nových modifikacích vysokoškolského zákona. Bylo opuštěno šestileté souvislé studium ve prospěch dvoufázového studia, rozděleného na studium Bakalářské (3-leté) a Magisterské (2-leté), jež jsou ukončeny státními zkouškami a obhajobou. Postupně je opouštěn i automatický přechod z jedné fáze do druhé, zpřísněný výběr by měl vést k větší kvalitě výuky v závěru studia.

K dlouhodobému záměru Fakulty patří i rozšiřování o další spřízněné obory – v roce 2009 bylo otevřeno studium Průmyslového designu, postupně se uvažuje o obdobných krocích v jiných oborech (krajinná a zahradní architektura, prostorové plánování a další).

Podstatou dalšího vývoje doktorského studia bude užší propojení architektonické tvorby s prací vědeckou a pedagogickou. Výrazně se mění i jeho struktura, nyní čtyřletého a děleného do 4 základních oborů:

• Architektura, stavitelství a technologie
• Urbanismus a územní plánování
• Dějiny architektury a památková péče
• Architektura a pozemní stavitelství

Fakulta se stále více otevírá zahraničním studentům, jak pro výměnné pobyty (v rámci programu Erasmus), tak i pro samostatné studium – magisterské a doktorandské – v angličtině. Rozšiřuje se spolupráce s mnoha zahraničními školami jak ve výuce, tak i ve výzkumu. K tomu přispívá členství Fakulty v mezinárodních organizacích architektonických škol i přímé kontakty řady pedagogů.

V roce 2011 přešla Fakulta architektury do nové budovy v dejvickém kampusu, jejíž realizace probíhala v uplynulém období. Nové prostředí povede i k dalším výrazným změnám a zkvalitnění výuky. Otevírají se tím nové možnosti pro Fakultu jako akademické platformy v prostředí největší české technické univerzity – ČVUT, tak i v prostoru české architektury, krajinné architektury a designu v 21. století.

Fakulty architektury se přesunula v roce 2011 do Nové budovy ČVUT, která byla navržena architektkou Alenou Šrámkovou. Její projekt vyhrál v roce 2004 architektonickou soutěž, stavba byla dokončena o šest let později.

Nová budova Českého vysokého učení technického zastavila jednu z posledních volných parcel vysokoškolského kampusu v Dejvicích, navrženého regulačním plánem prof. Antonína Engela z roku 1924, později mnohokrát pozměněného dle požadavků doby.

Stavba je koncipována jako železobetonová monolitická s osmi nadzemními a třemi podzemními podlažími. Domem procházejí tři krytá atria, kterými je celá dispozice přirozeně provětrávána a v letním období v noci řízeně chlazena. Fasáda je tvořena cihelným obkladem v kombinaci s pohledovým betonem, bloky poslucháren jsou obloženy barevně smaltovanými šindely. Interiéru dominuje pohledový beton, černé linoleum a barevné akcenty stěn.

Půdorys domu 64 x 64 m, ¼ tvoří volná plocha nádvoří. Výška domu 30 m od úrovně nádvoří. 8 nadzemních podlaží a 3 podzemní podlaží s garážemi. V typickém podlaží se nachází 10 atelierů, 4 učebny s audiovizuálním vybavením, zasedací místnosti, respirium studentů a kanceláře pedagogů. V posledních dvou podlažích je 17 dvoupatrových ateliérů. V přízemí je umístěno studijní oddělení, šatna, plně vybavené posluchárny pro 80, 100, 180 a 300 lidí a univerzální prostory, které slouží pro konání výstav a slavnostních událostí. V prvním suterénu jsou modelářské dílny a počítačové učebny.

Autor projektu: Alena Šrámková architekti (prof. Ing.arch. Alena Šrámková, Ing. arch.Lukáš Ehl, Ing.arch.Tomáš Koumar)
Generální projektant: VPÚ Deco, a.s.
Generální dodavatel: sdružení firem Metrostav a. s. a VCES a. s.
Projekt interiéru: Ing. arch. Markéta Cajthamlová, Ing. arch. Lenka Brožová
Investor: České vysoké učení technické v Praze, ÚVIČ
Náklady: 1 225 000 000 CZK
Soutěž: 2004
Projekt: 2005 – 2009
Realizace: 2009 – 2010
Zastavěná plocha: 4.995 m²
Užitná plocha: 34.584 m²
Obestavěný prostor: 147.041 m³
Počet studentů: 1800
Počet doktorandů: 129
Počet zaměstnanců: 214
Počet míst v podzemních garážích: 316