Valdštejnská jízdárna Národní galerie

Národní galerie v Praze využívá prostor Valdštejnské jízdárny ke krátkodobým výstavním projektům. Jízdárna se nachází v zahradě komplexu raně barokního paláce, který pro Albrechta z Valdštejna vybudovali italští architekti Andrea Spezza a Nicolo Sebregondi. Po náročné rekonstrukci v roce 2000 byla jízdárna opět zpřístupněna veřejnosti.

Valdštejnská jízdárna je součástí sídla Senátu Parlamentu ČR, kterému dle zákona č. 59/1996 Sb. patří areál Valdštejnského paláce, Valdštejnská zahrada, Kolovratský palác a Malý Fürstenberský palác. Valdštejnskou jízdárnu spravuje Kancelář Senátu, která ji za symbolickou částku v roce 1996 pronajala Národní galerii, jež zde realizuje svůj výstavní program.

Provoz tzv. jízdárny s sebou nesl vysoké náklady a původní účel přestala jízdárna plnit na konci 19. století. Po první světové válce v důsledku pozemkové reformy byla pozastavena probíhající rekonstrukce paláce a současně s tím rodina Valdštejnů pronajala jízdárnu mladoboleslavské automobilové továrně Laurin & Klement. V roce 1926 toto nájemní právo přešlo na Akciovou společnost, dříve Škodovy závody v Plzni, po níž si budovu jízdárny pronajímaly další podniky automobilového průmyslu (roku 1928 Elka, výzbroj a opravy automobilů, s. s r.o. v Praze, a roku 1938 Akciová společnost pro automobilový průmysl).

Pronájem jízdárny autodílnám pokračoval i po válce. Přibližně ve stejné době byla před jízdárnou zahájena výstavba nepříliš povedeného Výstavního pavilonu hlavního města Prahy, který později sloužil Ministerstvu informací a v roce 1953 byl pronajat Čs. krátkým filmem. V souvislosti s výstavbou stanice metra Malostranská byla v roce 1974 budova zdemolována.

V roce 1950 bylo naplánováno, že ve sklepích jízdárny vzniknou halové garáže, u zdí jízdárny a pavilonu pak měl vzniknout výtah pro automobily. Nakonec však bylo rozhodnuto, že se jízdárna stane výstavní galerií. Valdštejnskou jízdárnu začala využívat Národní galerie.

V roce 1997 zahájila Kancelář Senátu přípravu celkové rekonstrukce Valdštejnské jízdárny. Jednalo se přitom o poslední část rekonstrukce Valdštejnského areálu. Obnova jízdárny byla dokončena v roce 2000.

15. června 2000 předal Senát slavnostně Valdštejnskou jízdárnu do užívání Národní galerii, během předání byla podepsána smlouva o dlouhodobém pronájmu.

Citlivou rekonstrukcí jízdárny se podařilo odstranit řadu stavebních a statických poruch, vedle toho byly odstraněny nevhodné stavební zásahy učiněné v předchozích letech a podařilo se architektonicky obnovit historický ráz jízdárny a prostor paláce vůbec.

Výstavní plochy ve Valdštejnské jízdárně jsou inovované a klimatizované a zcela vyhovují účelům výstav cenných uměleckých děl. Prostory Valdštejnské jízdárny se v minulosti staly místem retrospektivních expozic děl Maxe Švabinského, Václava Brožíka, Slávy barokní Čechie, Františka Ženíška a dalších. Text: Wikipedia a Národní galerie

Národní galerie v Praze byla zřízena a její působnost založena zákonem č. 148/1949 Sb. o Národní galerii v Praze.

Národní galerie v Praze je výzkumnou organizací, jejímž hlavním účelem je provádět základní i aplikovaný výzkum a experimentální vývoj a šířit jejich výsledky prostřednictvím vědeckých publikací, výstav, výukových programů, metodik, příp. převodem technologií. Prvotní myšlenka, stojící u zrodu NG, je přítomná ve všech složitých peripetiích jejího vývoje: prostřednictvím uměleckých děl povznést ducha národa. V tomto ideálu spatřujeme poslání Národní galerie v Praze i dnes.

Národní galerie v Praze v souladu se zákonem č. 148/1949 Sb. o Národní galerii v Praze shromažďuje, eviduje, trvale uchovává, odborně zpracovává a zpřístupňuje veřejnosti díla malířská, sochařská a grafická a díla z oblasti tzv. nových médií domácího i cizího umění a vědecky o nich bádá; je muzeem ve smyslu ustanovení § 10 odst. 6 zákona č. 122/2000 Sb. o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů.

www.ngprague.cz