Šalounův ateliér, ateliér hostujícího pedagoga AVU

Akademie výtvarných umění v Praze získala ateliér Ladislava Šalouna – dnes Školu hostujícího pedagoga AVU v roce 2001 od Nadace Českého fondu umění k využití pro vzdělávací účely. Na základě Dlouhodobého záměru vzdělávací, umělecké, tvůrčí a vědecké činnosti Akademie výtvarných umění v Praze na léta 2006-2010 bylo plánováno vytvoření zcela nového výukového programu hostujícího pedagoga, který zásadně přispěje k internacionalizaci výuky a činnosti celé školy. Dosavadní prostory AVU těmto potřebám nedostačovaly, využití varianty čerstvě nabytého ateliéru s inspirujícím prostředí se přímo nabízelo.

Hostující pedagog ze zahraniční prestižní univerzity bude na AVU působit vždy na jeden semestr. Hlavním záměrem této myšlenky je rozšířit povědomí studentů o rozdílné výukové programy, obohatit škálu oborů a osobností na AVU a přiblížit metody výuky běžné v zahraničí. V předchozím semestrech v ateliéru v roli pedagogů působili Marcus Geiger, umělecká skupina GELITIN, Jan Merta, Althea Tauberger, Zbigniew Libera, Magdalena Jetelová. Anton Čiarný, Silke Otto-Knapp.

Provoz ateliéru hostujících pedagogů, výstavní aktivity studentů a ateliérové publikace podpořila Evropská unie a Magistrát hlavního města Prahy:

Evropský sociální fond

Praha a EU: Investujeme do vaší budoucnosti

Šalounova vila (také Šalounův ateliér) je někdejší ateliér sochaře Ladislava Šalouna, památkově chráněný objekt ve Slovenské ulici v Praze 10-Vinohradech. Objekt je ve vlastnictví Akademie výtvarných umění v Praze a v říjnu 2007 byl po rekonstrukci znovu otevřen jako výukový prostor pro hostující pedagogy ze zahraničí.

Budova stojí v Městské památkové zóně Vinohrady, Žižkov, Vršovice.

Ladislav Šaloun se rozhodl pro stavbu vlastního ateliéru poté, co zvítězil v soutěži na pomník Mistra Jana Husa na Staroměstském náměstí v Praze, jelikož jeho stávající ateliér na Václavském náměstí by velikostí nevyhovoval rozměrům plánovaného díla. Secesní stavba se symbolistními prvky podle Šalounova vlastního návrhu vznikala v letech 1908–1910 a zkolaudována byla v únoru 1911. Hlavní budova se skládala z vestibulu a velkého a malého ateliéru. V jižní části budovy orientované do svažující se zahrady byl salon, slovácká jizba, technické zázemí a byt správce.

V ateliéru se ve své době scházely osobnosti české kultury jako František Bílek, Otokar Březina, Alfons Mucha, Ema Destinnová, Jan Kubelík nebo Josef Váchal. Ten ve svých pamětech zmiňuje „okultistický sklep“, ve kterém se „pořádaly velké seance, hraničící s magickými obřady“.

V roce 1934 byl schválen projekt dostavby obytných prostor podle návrhu Šalounova zetě architekta Josefa Černého. Šalounova vila byla 3. května 1958 prohlášena kulturní památkou. V 80. letech 20. století Šalounovi potomci odprodali ateliérové prostory státu a tím došlo k fyzickému oddělení ateliérové části od původních reprezentativních prostor a zázemí. Při následné přestavbě malého ateliéru byly ztraceny nebo poničeny některé interiérové i exteriérové prvky.V následujících dvou desetiletích objekt chátral.

Šalounovu sochařskou pozůstalost z tohoto ateliéru, čítající na pět desítek skic a modelů soch z hlíny, sádry či bronzu, dědicové roku 2002 darovali do sbírky Národního muzea v Praze.

Autor fotografie ateliéru: Petr Vilgus – Vlastní dílo, CC BY-SA 3.0, $3