Zámek Ohrada, Hluboká n.Vltavou – Muzeum lesnictví, myslivosti a rybářství NZM

Zámek Ohrada byl postaven v letech 1708–1713 v barokním slohu podle projektu architekta P. I. Bayera pro knížete A. F. Schwarzenberga jako lovecký zámek, který měl sloužit k pořádání honů a honosných loveckých slavností.

Lovecké muzeum na Ohradě vzniklo již v roce 1842, kdy tam byly soustředěny rozsáhlé sbírky loveckých trofejí a vycpanin, a patří mezi naše nejstarší muzea vůbec.

Muzeum je situováno na břehu Munického rybníka a v těsném sousedství se nachází zoologická zahrada.

….

Zámek Ohrada nechal v letech 1708 – 1713 mezi Munickým a Zvolenovským rybníkem v barokním slohu postavit kníže Adam František Schwarzenberg (1680 – 1732) podle projektu pražského architekta Pavla Ignáce Bayera, jenž se také podílel na přestavbě hlubockého zámku. Na dostavbě zámku se podílel Anton Erhard Martinelli. Hlavním účelem zbudování Ohrady bylo získat nedaleko schwarzenberského sídla zázemí k pořádání parforsních honů a loveckých slavností.

Nejdříve byla na západě postavena zbrojnice, následně jižní a severní křídlo, kde byly umístěny maštale a psince, a teprve potom byla stavěna hlavní budova s loveckým sálem a kaplí sv. Eustacha. Tato kaple měla podle dochovaných architektonických plánů stát u jižního křídla zámku tam, kde nyní kolem zámku vede silnice na Bezdrev. Přeložka cesty však nebyla schválena, proto byla kaple nakonec zbudována v prvním poschodí zámku. Strop kaple sv. Eustacha s motivem Svaté Trojice vymaloval roku 1715 Georg Werle, oltář sv. Huberta po Werlem dokončil roku 1720 J. André a mj. na něm domaloval schwarzenberský erb, autorem oltářního obrazu pak je vlámský malíř Pieter van Roy.

Kaple sv. Eustacha
K výzdobě budovy zámku Adam František pozval mnoho známých umělců své doby. Štuky dělal Franz Carobbio, krby Oldřich Mánes a vídeňský malíř Georg Werle zhotovil stropní fresku s tématem řecké pověsti o bohyni lovu Artemis. Velké olejomalby, jenž v minulosti zdobily sál a nyní se nacházejí v Rakousku, pocházejí z dílny skotského malíře Johanna Georga Hamiltona (1672 – 1737), v letech 1709 – 1718 schwarzenberského dvorního malíře.

Poté, co byl Adam František v roce 1732 nešťastnou náhodou při lovu smrtelně zraněn samotným císařem Karlem VI., zámek nadále sloužil svému původnímu účelu. Již v roce 1842 Jan Adolf II. založil na zámku první muzeum, kam soustředil rozšiřující se sbírky loveckých trofejí a vycpanin.

Během své existence sloužila budova lesnickému úřadu, několikrát tam byl umístěn vojenský špitál a na začátku druhé světové války sídlo zabavily německé úřady. Po válce zámek převzal stát (viz níže) a v jeho vlastnictví Ohrada zůstává dodnes. V letech 1986 – 1990 proběhla v budově velká rekonstrukce.

Vznik muzea je spjat s osobou lesního adjunkta Václava Špatného (1807 – 1882), jehož vynikající preparátorské práce podnítily tehdejšího majitele panství, Jana Adolfa II. (1799 – 1888), k založení veřejného lesnického a loveckého muzea. Slavnostním otevřením 15. října 1842 za přítomnosti knížete se tak Ohrada stala druhým nejstarším muzeem v Čechách po Národním muzeu (zal. 1818) a čtvrtým nejstarším v ČR.

Řezba na parohovém nábytku v hodovním sále
S pomocí systematické práce V. Špatného, jenž se stal prvním správcem muzea, tam Schwarzenberg začal shromažďovat paroží a lovecké předměty, jež další majitelé obohacovali o myslivecké a lesnické rarity z celého shcwarzenberského panství a muzeum se stalo respektovanou institucí. V r. 1939 založil správce František Janovský na podnět Adolfa Schwarzenberga jako živou součást muzea. malou zoologickou zahradu zaměřenou na středoevropskou faunu Zoo Ohrada, nyní ve správě Jihočeského kraje, má dosud v užívání část severního křídla zámku.

V roce 1947 byl zákonem Lex Schwarzenberg rod Schwarzenbergů připraven o veškerý rodový majetek, čímž byl vyvlastněn i zámek Ohrada a stal se tak majetkem státu. V roce 1949 jej na 12 let dostaly do správy Státní lesy a od roku 1961 muzeum Ohrada spravuje Československé zemědělské muzeum, dnes pod názvem Národní zemědělské muzeum Praha. Roku 1964 byla expozice obohacena o lesnické a myslivecké sbírky ze zámku Konopiště a o rybářské sbírky muzea na Kačině.

Expozice rybářství
Stálé expozice ohradského muzea vystavují na více než 1000 m2 na 2 000 předmětů, což je pouhá desetina celkového počtu exponátů z depozitářů muzea. Návštěvníky mj. přitahuje sbírka parohového nábytku v hodovním sále či trofej jelena uloveného Adamem Františkem roku 1730, jež byla na výstavě v Berlíně roku 1937 prohlášena světovým rekordem, který si udržela až do roku 1980. Pro nejmladší návštěvníky jsou na několika místech areálu připraveny stolky s dovednostními, výtvarnými a znalostními úkoly, na prvním nádvoří jsou pak k dispozici lavice se stoly.