Památník ŠOA, Bubny

PAMÁTNÍK TICHA je projekt revitalizace nádraží Bubny v moderní prostor pro veřejný dialog o dědictví minulosti jako stigmatu dneška. Realizátorem je obecně prospěšná společnost Památník Šoa Praha o.p.s. V současnosti jsou jejími hlavními aktivitami vývoj architektonického plánu a scénáře stálé expozice budoucího PAMÁTNÍKU TICHA, ale také výstavy a sezónní akce, které představuje široké veřejnosti. Projekt PAMÁTNÍKU TICHA je připraven na samotnou fázi přestavby nádražní budovy, kterou se podařilo získat smlouvou o pronájmu s Českými drahami formou padesátileté zápůjčky. V koordinaci s širším partnerským okruhem je vyvíjena koncepce vzdělávání v budoucím památníku a v prostoru s ním spojeném.

Projekt se dostává do povědomí veřejnosti a podporuje jej řada osobností. V roce 2013 byl ustaven Čestný board, jehož členy jsou bývalá ministryně zahraničních věcí USA Madeleine Albrightová, zvláštní poradce pro záležitosti holocaustu při americkém ministerstvu zahraničních věcí Stuart Eizenstat a Karel Schwarzenberg. Politickou záštitu získal projekt od ministra kultury ČR Daniela Hermana.

Z nádraží Bubny byly během druhé světové války vypraveny transporty s desetitisíci židovskými obyvateli z Prahy do ghett, koncentračních a vyhlazovacích táborů. Po osvobození zažilo nádraží odsun pražských Němců. Toto stigmatizované místo se stane památníkem s moderně pojatou expozicí připomínající složité dějiny dvacátého století, ale také prostorem pro diskusi a kritickou reflexi nedávné minulosti.

Nádraží Bubny je v pražském kontextu bytostně spojeno s válečnými deportacemi pražských Židů, a proto je šoa jedním z nejsilnějších témat navrhované stálé expozice. Záměrem památníku je ale připomínat v nadčasovém dialogu nejen oběti válečných deportací, ale také pasivní přihlížející. Chceme vést dialog s potomky strůjců průmyslu na smrt. Chceme ukazovat dnešní tváře stereotypů, které mohou dopustit rasově motivované masové vraždy. Proto jsme zvolili název PAMÁTNÍK TICHA.
Problematiku však zamýšlíme řešit moderně, jazykem mladé generace a nadčasově. V rámci sezónních projektů a ve vzdělávací nabídce se pak budeme zabývat především současnými tématy, která mají v pohnuté historii své kořeny.

Centrální bod nové pražské čtvrti

Nádraží Bubny se nachází v místech, která připomínají periferii uprostřed velkoměsta. Ve skutečnosti jsou však chráněným objektem strategického území příští pražské čtvrti. V Holešovicích má místo rozsáhlého kolejiště vyrůst nová čtvrť několika moderních širokých ulic, náměstí s nezbytnou infrastrukturou. Nový památník se stane centrálním místem náměstí nové aglomerace. Nestane se novodobým pomníkem či pohřebištěm, ale křižovatkou témat k obohacení živých, mladých, hledajících.

Projekt zahrnuje vedle přestavby samotného nádraží také urbanistické prvky ve veřejném prostoru, které budou odrazem posledních kroků deportovaných Židů v letech nacistického „konečného řešení židovské otázky“. Tyto prvky mají vyznačit trasu pražských Židů od místa někdejšího Radiotrhu (tj. seřadiště před nástupem do transportů) k samotnému nádraží. Seřadiště v halách dávno zlikvidované výstavní společnosti dnes nahradilo prostranství mezi Parkhotelem a Veletržním palácem. Zasadit počátek návštěvy PAMÁTNÍKU TICHA do této oblasti se proto jeví jako správný zásah do veřejného prostoru metropole.

Stálá expozice bude zahrnovat několik částí, které zobrazí, s řadou intermezz, pomyslnou trasu životních osudů pražských Židů. Stálou expozici budou doplňovat sezónní výstavy, diskuse, filmová promítání a workshopy, a především vzdělávací centrum. Vzdělávání v moderní koncepci je pak jedním ze základních záměrů, který by měl památník naplnit.