Palác Archa + budova Legiobanky

Banka československých legií (též Legiobanka) byla banka působící na území Československa v letech 1919 až 1955.

Je dodnes připomínána díky své budově v Praze, Na Poříčí 1046/24, navržené ve slohu rondokubismu Josefem Gočárem („styl Legiobanky“). Budova nazývaná běžně Legiobanka byla v letech 1991–1994 rekonstruována a v současné době je známa pod názvem Palác Archa.

Přestavba probíhala v dvou etapách. Během první etapy byly rekonstruovány budovy A a C a během druhé etapy byly rekonstruovány budovy B, D, D1 a D2. Na projektu rekonstrukce se podíleli Ing. Zdeněk Langer a Ing. Marek Vávra. Cílem rekonstrukce byla modernizace technického vybavení a zajištění vyšší kvality vnitřního prostředí. Současně bylo rekonstruováno podzemní parkoviště a obchodní pasáž vedoucí do ulice Na Poříčí. V suterénu vznik jeden z nejmodernějších divadelních sálů – Divadlo Archa. Podle tohoto divadla přijal název i celý areál, který se nyní nazývá Palác Archa. Areál je v současné době sídlem mnoha kanceláří a obchůdků např. Bohemia Energy, HTC, Starbucks. Palác Archa je mimo jiné také místem konání festivalů jako je např. DesignSUPERMARKET.

Banka československých legií vznikla na podzim roku 1919 v ruském Irkutsku rozhodnutím velení československých legií založit finanční a hospodářské centrum legií. Za předchůdce banky lze považovat starší Vojenskou spořitelnu, která také vznikla v Rusku. Za první republiky byla banka známa pak především jako Legiobanka. Tehdy patřila mezi střední vrstvu československých bank. Roku 1940 bylo nařízeno okupačními úřady změnit název na Českomoravská banka v Praze. Název nepřipomínající legionáře totiž Němcům vyhovoval lépe. Po roce 1943 měla pak být banka spojena s ústavem Kreditanstalt der Deutschen. Roku 1945, tedy již po válce, bylo rozhodnutí o spojení zrušeno. Zároveň byla banka přejmenována na ústav Legiobanka, akciová společnost. Již v říjnu 1945 byla ale banka znárodněna a o tři roky později v rámci slučování československých peněžních ústavů sloučena se Zemědělskou bankou a později se Živnostenskou bankou v Praze. Za přímého nástupce banky lze tak dnes považovat UniCredit Bank ČR (dříve Živnostenská banka).

…….

Dvě sousední budovy v ulici Na Poříčí vybudovala původně Banka československých legií v letech 1921–39. Jako první byla v letech 1921–23 postavena budova s číslem popisným 1046, dnes známá jako Legiobanka. Budovu projektoval slavný architekt Josef Gočár ve stylu rondokubismu.

Ke spolupráci na Legiobance si Gočár přizval své přátele a vynikající umělce: Jana Štursu, autora čtyř plastik legionářů umístěných nad hlavním vchodem, Ottu Gutfreunda, který na parapetu druhého patra vytvořil reliéfní vlys Návrat legiía Františka Kyselu, který je autorem vnitřní malířské výzdoby a vitráží prosklené trojlisté klenby nad bankovní halou.

Legiobanka si vedla velmi dobře, a tak v roce 1937–38 nechala přistavět v sousedství druhou budovu — moderní dům ve funkcionalistickém stylu podle architekta Františka Marka, který je s Gočárovou rondokubistickou stavbou komunikačně propojen. Druhý dům je nazýván Zlatý klas, což souvisí s výzdobou ve druhém patře, s motivem tepaného klasu podle návrhu Josefa Kaplického.

V roce 1990 areál obou budov zakoupila ČSOB a přistoupila k velkolepé rekonstrukci, která proběhla v letech 1991–94 podle koncepce architekta Vojtěcha Obadálka. Zároveň byl zrekonstruován suterénní divadelní sál a vyrostl zde jeden z nejmoderněji koncipovaných divadelních prostorů pozdního 20. století u nás — divadlo Archa.