Anglické nábřeží Plzeň

Schody před Komerční bankou
Současnou podobu území položeného mezi řekou Radbuzou a stávající budovou Komerční banky zásadně ovlivnily dva vzájemně související momenty urbanistického vývoje centrální oblasti města Plzně. První z nich představuje usměrnění toku Radbuzy v letech 1897 až 1923, které nábřežním partiím vtisklo jejich definitivní polohu i výraz, druhý pak poválečná asanace dvou front historických domů v jihozápadním cípu Anglického nábřeží (dříve též Německého či Charkovského nábřeží).
Na demolicemi uvolněné ploše byl roku 1981 postaven sedmipodlažní objekt Státní banky československé podle projektu Vladimíra Belšána a Miloslava Sýkory. Západní průčelí bankovní budovy plynule přechází v terasovitě uspořádaný veřejný prostor Památníku československo-sovětského přátelství z roku 1983. Autorem sochařských děl je Rudolf Svoboda, významný tvůrce mnoha realizací ve veřejném prostoru v druhé polovině 20. století.
Místo nazývané Plzeňany „schody před Komerční bankou“ v současnosti budí rozpaky. Ideově koncipované, prostorově předimenzované prostranství památníku jako by ztratilo smysl. Dominantní část sousoší – mramorový obelisk – byl v roce 1993 městem Plzní v dobrém úmyslu „překódován“ na Památník obětem komunistického teroru. Místo tak ve výsledku reprezentuje poněkud nezřetelnou pietní „dvojexpozici“ a zároveň zde umělecké dílo stojí naprosto anonymně – na sousoší není žádná zmínka o autorovi (ani podpis na díle).