Exteriérová výstava Píseň pro Rudolfa Svobodu (Plzeň)

Do 27.11.2015 bude na Anglickém nábřeží 12 a, Plzeň, přístupná velmi zajímavá exteriérová výstava – intervence – Píseň pro Rudolfa Svobodu.

Umělecká intervence Pavla Karouse a Michala Pěchoučka je první částí projektu venkovních instalací Zen Plzeň. Jejich vstup do města je reflexí sousoší Rudolfa Svobody, bývalého památníku československo-sovětského přátelství, které je na Anglickém nábřeží umístěno od 80. let minulého století. Umělci Pavel Karous a Michal Pěchouček se dekonstrukcí abstraktní části sousoší a fotodokumentací mnohých dalších realizací R. Svobody ve veřejném prostoru snaží ukázat, že obsah jeho děl skrývá pod propagandistickým zevnějškem barvitý komplikovaný obsah a že umělecká kvalita jeho soch je nesporná.

Schody před Komerční bankou
Současnou podobu území položeného mezi řekou Radbuzou a stávající budovou Komerční banky zásadně ovlivnily dva vzájemně související momenty urbanistického vývoje centrální oblasti města Plzně. První z nich představuje usměrnění toku Radbuzy v letech 1897 až 1923, které nábřežním partiím vtisklo jejich definitivní polohu i výraz, druhý pak poválečná asanace dvou front historických domů v jihozápadním cípu Anglického nábřeží (dříve též Německého či Charkovského nábřeží).
Na demolicemi uvolněné ploše byl roku 1981 postaven sedmipodlažní objekt Státní banky československé podle projektu Vladimíra Belšána a Miloslava Sýkory. Západní průčelí bankovní budovy plynule přechází v terasovitě uspořádaný veřejný prostor Památníku československo-sovětského přátelství z roku 1983. Autorem sochařských děl je Rudolf Svoboda, významný tvůrce mnoha realizací ve veřejném prostoru v druhé polovině 20. století.
Místo nazývané Plzeňany „schody před Komerční bankou“ v současnosti budí rozpaky. Ideově koncipované, prostorově předimenzované prostranství památníku jako by ztratilo smysl. Dominantní část sousoší – mramorový obelisk – byl v roce 1993 městem Plzní v dobrém úmyslu „překódován“ na Památník obětem komunistického teroru. Místo tak ve výsledku reprezentuje poněkud nezřetelnou pietní „dvojexpozici“ a zároveň zde umělecké dílo stojí naprosto anonymně – na sousoší není žádná zmínka o autorovi (ani podpis na díle).

Rudolf Svoboda (24. listopadu 1924 Veľké Rovné – 11. října 1994 Praha) byl český akademický sochař, restaurátor, medailér a pedagog. Narodil se ve Veľkém Rovném v okrese Bytča. V letech 1946–1951 studoval v Praze na Akademii výtvarných umění u Karla Pokorného, tam krátce působil i jako asistent.

Od poloviny padesátých let se věnoval samostatné tvorbě. Vytvořil řadu děl včetně monumentálních soch do veřejného prostoru – Fénix, Ikaros, Harlekýn, Návrat z kosmu pro Ústřední telekomunikační budovu v Praze, pomník Osvobození v Liberci, Květ pro nemocnici v Mostě, sousoší Práce před Vysokou školou báňskou v Ostravě-Porubě (1972), plastiku Nová Doba ve Frýdku-Místku (1981), hodiny před stanicí metra Sokolovská (dnes Florenc, 1985), Pohyb hmoty (1985) nebo Fontána (1989).

V roce 1988 mu byl udělen titul národní umělec.

Autoři výstavy a instalace:

Pavel Karous

(1979 Praha) studoval na VŠUP v Praze a AVU v Praze. Ve své práci se na promluvu výtvarného objektu ve veřejném prostoru zaměřuje dlouhodobě. Výtvarné umění je pro něho prostředkem pro nově nastavený společenský dialog, jak o tom svědčí například objekt Pandur (Ostrava 2012), s jehož pomocí parafrázoval korupční skandál spojený s nákupem bojových vozidel. Je také autorem projektu Vetřelci a volavky, kterým dokumentuje výtvarné umění ve veřejném prostoru z doby 70. a 80. let 20. století.

Michal Pěchouček

(1973 Duchcov) je absolvent AVU v Praze. Přestože začínal u tradičních technik jako grafika a malířství, velmi záhy si osvojil i ty, které považoval za komunikačně zajímavější (fotografie, video). V roce 2003 byl za svůj invenční přístup oceněn Cenou Jindřicha Chalupeckého. V posledních letech se věnuje převážně divadlu – je jedním ze zakladatelů pražského divadla Studio hrdinů.

O projektu:

Soubor uměleckých intervencí pojmenovaný Zen Plzeň – město jako výstava je součástí akcí a událostí, které připravila Plzeň 2015 ve veřejném prostoru a jejichž záměrem je rozvíjet potenciál města a podpořit jeho kvalitativní proměnu. Zen Plzeň je pomyslnou meditací o městě a úvahou, co Plzeň je a čím by mohla být do budoucna. K přemýšlení o povaze Plzně byli kurátorem projektu Rostislavem Koryčánkem (mimo jiné realizátorem brněnského projektu Sochy v ulicích) přizváni umělci, kteří mají zkušenosti se vstupem do veřejného prostoru nebo jejichž umělecký přístup obsahuje schopnost problematikou města se zabývat.