Zahájení výstavy Miloslav Stingl: Tváře světa

Do 7.10.2018 bude v malé výstavní síni Czech Photo Centre, Na Zlatě 1 (vchod ze Seydlerovy ulice), přímo u metra Nové Butovice na Praze 5, přístupná velmi zajímavá výstava Miloslav Stingl: Tváře světa.

V malé výstavní síni představíme fotografie legendárního cestovatele a etnografa Miloslava Stingla. Existují příběhy, které nesmějí být zapomenuty, příběhy, jež nám mají stále co říci. Jsou lidé, jimž se touha po poznání stala povoláním, jedním z nich je i Miloslav Stingl. Život a dílo cestovatele, etnografa, vědce a spisovatele patří k nejpozoruhodnějším příběhům dvacátého století. Společně s autorem Stinglovy biografie Adamem Chroustem jsme z cestovatelova archivu vybrali zajímavé snímky, z nichž jsme sestavili výstavu.

V době neprodyšně uzavřených hranic a zuřící studené války procestoval Miloslav Stingl sto padesát zemí celého světa. Zažil blokádu Kuby, objevil ruiny mayských měst, rodil eskymácké děti v Arktidě, ovládl sedmnáct světových jazyků a dialektů. Během dvaceti let, která prožil na cestách, se mu svět měnil před očima.

Z hlediska kádrového profilu byl jako syn báňského inženýra bezproblémový, vystupoval apoliticky a každou svou výpravou prokazoval režimu možnost k sebepropagaci. Netlačil se do funkcí, nevyčerpával se konkurenčním bojem a dával si pozor, aby nikomu nevadil. Rok 1962 postrčil cestovatelskou a badatelskou kariéru Miloslava Stingla na novou úroveň. Československá akademie věd (ČSAV) vypsala konkurz na vědeckého pracovníka pro Latinskou Ameriku. Prestižní místo, na něž se hlásilo přes šest set uchazečů, opravdu získal. Během svého desetiletého působení na ČSAV Miloslav Stingl studijně i pracovně pobýval na více než padesáti zahraničních univerzitách a vědeckých pracovištích.

Svůj největší objev Miloslav Stingl učinil na Kubě. V roce 1965 zorganizoval výzkumnou expedici, které se podařilo detailně zmapovat a popsat původní indiánský kmen, v jehož existenci většina odborné veřejnosti nevěřila. Do hornaté vnitrozemské části východní poloviny provincie Oriente zorganizoval dvě výpravy. Uprostřed neprostupné džungle objevili antropologové několik stovek yateraských indiánů. Početné rodiny žily v malých chýších spletených z větví, palmových listů a se stěnami vymazanými hlínou.

Cestovatel pokračoval v cestě do Mexika, aby dalších šest měsíců na konci roku 1965 věnoval výzkumu indiánů Střední Ameriky. Kromě studia všech významných archeologických lokalit se podílel na leteckém průzkumu, během něhož skupina archeologů mapovala nepřístupné indiánské památky uprostřed mexické džungle a objevila řadu těch dosud neznámých.

Díky postupujícímu uvolňování poměrů v Československu uskutečnil v letech 1967–1968 rozsáhlou cestu kolem světa, během níž navštívil domorodé Inuity v kanadské Arktidě, severoamerické indiánské kmeny v USA, procestoval desítky ostrovů v Oceánii, pobýval s Maory na Novém Zélandu, navštívil potomky lidojedů na Nové Guineji, domorodé Aborigince v Austrálii či Bataky a domorodce z ostrova Nias v Indonésii. Bylo to vůbec poprvé, kdy mu bylo umožněno navštívit světově proslulá centra bádání zaměřená na etnografii a sociální antropologii. V letech 1969–1970 procestoval Karibik a státy Jižní Ameriky včetně Velikonočního ostrova, o rok později celou Mikronésii.