Martin Fryč
back
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy

Zahájení velké výstavy Patrik Hábl a Anna Beata Háblová: Tolik jiné přítomnosti

26. 1.-24. 4. / DOX / Malba

Do 24. 4. 2022 bude v centru současného umění DOX, Poupětova 1, Praha 7, přístupná ve 3 patrech věže velmi zajímavá a naprosto úžasná výstava Patrika Hábla a Anny Beaty Háblové: Tolik jiné přítomnosti.

Výstava Tolik jiné přítomnosti představuje ve třech patrech věže Centra současného umění DOX malbu Patrika Hábla v dialogu s literaturou a poezií Anny Beaty Háblové. Přestože na současné umělecké a literární scéně jsou oba známi, jde o jejich první společnou prezentaci v prostoru galerie. 

Patrik Hábl a Anna Beata Háblová se setkávají ve společném dialogu na třech patrech výstavního prostoru věže Centra DOX, kde různými prostředky prohledávají terén svého média a testují propustnost jeho hranic. Někdy se jejich světy jen lehce dotýkají, jindy jsou v nejtěsnějším kontaktu. Před divákem rozprostírají stopy obrazů, vlákna příběhů a vrstvy možných interpretací.

Patrik Hábl (* 1975) se do povědomí veřejnosti zapsal především svými monumentálními intervencemi abstraktního umění do významných (často sakrálních) historických i současných staveb a stálých galerijních expozic. Zatímco v těchto intervencích do veřejného prostoru a v desítkách samostatných výstav v České republice i v zahraničí dosud převažovala abstraktní malba, na výstavě Tolik jiné přítomnosti představuje Patrik Hábl téměř neznámou polohu své tvorby inspirovanou jeho dlouhodobou fascinací klasickým portrétem a lidskou tváří. „Motiv tváře je starý jako lidstvo samo. Ve třech samostatných sériích, které zde představuji, se prolínají tváře minulé, přítomné i budoucí,“ říká sám autor.

Anna Beata Háblová (* 1983), původní profesí architektka a urbanistka, se v posledních letech zaměřuje na práci se slovem, a to v jeho mluvené, psané i slyšené podobě. Je autorkou čtyř básnických sbírek a jednoho románu a věnuje se i žánru slam poetry. Zajímá ji intervence slova do veřejného prostoru a způsob, jakým text dokáže reagovat nejen na architekturu a urbanismus, ale i umění. Na výstavě v Centru DOX zkoumá různé podoby a polohy textu – od básnické formy a její intervence do konkrétního výstavního prostoru přes báseň v audiovizuální podobě až po román jako uměleckou instalaci.

V prvním patře výstavy představuje Patrik Hábl cyklus černobílých portrétů, s názvem Tváře (2020-21) který vytvořil v reakci na předčasný odchod svého bratra a v době pandemie jako hommage předčasně zemřelým známým i zcela neznámým osobnostem. Přímou reakcí Anny Beaty Háblové na tento cyklus je série básní ve formě haiku, které jejím vlastním hlasem znějí do ticha. „Tváře, které hledí z obrazů, hledí i ze slov. Ticho je tu jako zeď, na které visí malby haiku,“ říká o společné instalaci autorka.

Jinou polohu textu a slova prezentuje ve druhém patře výstavy Anna Beata Háblová ve videoinstalaci Eko Slam. Ta vychází z principů slam poetry, žánru, kterému se autorka věnuje už několik let, a pracuje s principem rozpadu obrazu i jazyka. Text ztrácí srozumitelnost, rozbíjí se o vlastní rytmus až do robotické polohy, která se nese nad sérií monumentálních, abstraktních, dehumanizovaných tváří Patrika Hábla. Tzv. Vytrhávané tváře vznikají od roku 2014 zcela specifickým způsobem – vrstvenou malbou a její následnou dekonstrukcí, kdy se postupným strháváním jednotlivých vrstev malby autor dle vlastních slov dostává „pod kůži“ obrazu, do kterého pak divák může pomyslně vstupovat.

V posledním patře výstava vrcholí instalací, kterou tvoří rozsáhlý soubor Patrika Hábla nazvaný Tváře starých mistrů a román v prostoru Anny Beaty Háblové. Cyklus 102 pláten, který ve své kompletní podobě Patrik Hábl představuje veřejnosti vůbec poprvé, vznikal v dlouhodobém horizontu téměř třiceti let. Během nich autor vytváří tradiční technikou kopie převážně ikonicky známých děl autorů, jako jsou Albrecht Dürer, Leonardo da Vinci, Rembrandt, ale třeba i Vincent van Gogh nebo Edvard Munch. Následně „dekonstruuje“ formální postupy klasické štětcové malby a každou tvář malířsky reinterpretuje jinou technikou. Divákovi tak otvírá možnosti nových interpretací klasických děl malířskou optikou 21. století. Právě zkoumání (i několikaletých) malířských procesů a vývoj nových technik v souvislosti s jejich působením na divákovu imaginaci tvoří spojení mezi dosud představovanou tvorbou Patrika Hábla a cyklem Tváře starých mistrů

Otázky spojené s uměním malby a reinterpretace klasické formy zajímají i Annu Beatu Háblovou v jejím románovém debutu nazvaném Směna, který v prostředí galerie pojala jako prostorovou instalaci. Román, který vyjde v knižní podobě v letošním roce v nakladatelství Host, je výpovědí mladé vizuální umělkyně, která balancuje mezi touhou po uměleckém uplatnění a odvržením všeho, co souvisí s malbou. Stejně jako se u portrétů starých mistrů v instalaci vytrácí možnost „čtení“, i román Anny Háblové může divák vzhledem k měřítku zachytit v pouhém fragmentu.

Propojovat svět umění a svět literatury je dobrodružstvím. Pokud se na chvíli díváte na umění očima literatury a na literaturu očima umění, budete se alespoň na chvíli dívat jinak a přemýšlet jinak. A o to jsme se ve výstavě chtěli pokusit“, říká kurátorka výstavy Michaela Šilpochová, která umělce ke spolupráci oslovila podle svých slov právě proto, že se v jejich tvorbě oba světy setkávají naprosto přirozeně.

Výstava bude doprovázena sérií programů zaměřených na literaturu a umění, vzdělávací programy pro školy, komentované prohlídky a workshopy i dílny pro děti s Patrikem a Annou Háblovými.

 K výstavě se připravuje katalog.

Patrik Hábl (* 1975) je malíř pracující s obrazem a prostorem. Vytvořil řadu monumentálních prostorových vstupů současného umění do významných historických staveb, například intervenci „postních obrazů“ v akademickém kostele Nejsvětějšího Salvátora v Praze, intervence ve stálých expozicích Národní galerie v Praze a Alšovy jihočeské galerie v Hluboké nad Vltavou (2016) či instalaci v klášterním kostele ve Speinshartu (2016). Počátkem roku 2017 vytvořil desetimetrové postní plátno pro nejstarší kostel v Grazu Leechkirche a v témže roce v Malé pevnosti terezínského ghetta obepnul obvod cely č. 41 malbou, kterou tvoří 600 po- stav. Opakovaně zaujal veřejnost např. také monumentální malbou Vodopádu na činžovním domě na pražském Žižkově (2020) nebo velkoformátovým muralem v rámci festivalu Landscape v Krnově (2021). Spolupracoval s architektem Stanislavem Fialou při realizaci paláce Drn a paláce Špork.

Velké ohlasy vzbudila jeho samostatná výstava Transformace krajiny (2013) v Centru současného umění DOX, kde svými díly proměnil výstavní prostor v pomyslnou Kapli. V roce 2015 byl vybrán odbornou komisí na Bienále do Pekingu a své práce představil v japonském Kjótu a o rok později v tradičním domě Takeda House v japonské Takaoce. V témže roce ve velké jízdárně Alšovy jihočeské galerie vytvořil monumentální obraz (100 m2), který byl součástí jeho velké samostatné výstavy s názvem V architektuře malby. Tvorba Patrika Hábla byla oceněna Waldesovou cenou, cenou Europol nebo Grafikou roku. Byl nominován v top 10 jako Osobnost roku za nejvýznamnější umělecký počin roku 2013. Stal se prvním žijícím Čechem, jehož obrazy opakovaně zařadily aukční síně Christie’s a Sotheby’s do světového výběru nejlepších výtvarných děl 20. a 21. století. Patrik Hábl pedagogicky působí na VŠUP v Praze.

Anna Beata Háblová (* 1983) je spisovatelka, básnířka, slamerka, architektka a urbanistka. Za architektonické návrhy i teoretické práce získala ceny Young Architect Award 2010 nebo Young Planning Professionals Award 2012. V roce 2017 vydala populárně naučnou knihu Města zdí o historii, interpretaci a východiscích obchodních center ve vztahu k městu. Od roku 2018 připravuje příspěvky o architektuře pro Český rozhlas a od roku 2020 také pro Českou televizi. Její dosud poslední knihou na pomezí žánrů jsou Nemísta měst (Host, 2019) o opomíjených, pomíjivých a míjených místech. Je autorkou čtyř básnických sbírek. Její básně a povídky vyšly také v literárních časopisech Host, Tvar, Weles, Pandora a dalších a byly přeloženy do několika evropských jazyků. V roce 2021 básně vystavila v galerii Artwall (Nevýslovný, 2021) a v kostele Panny Marie Vítězné (Haiku proti beznaději, 2021). Je členkou výboru Asociace spisovatelů. V současné době připravuje k vydání svůj první román Směna.

kurátorka výstavy: Michaela Šilpochová

Aktuální program Centra současného umění DOX najdete na webových stránkách www.dox.cz



Fotografie z výstavy

Licence Creative Commons
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ 4.0 Mezinárodní Licence. Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR
×

REPUBLISHING TERMS

You may republish this article online or in print under our Creative Commons license. You may not edit or shorten the text, you must attribute the article to Martin Fryč and you must include the author’s name in your republication.

If you have any questions, please email martfryc@gmail.com

License

Creative Commons License AttributionCreative Commons Attribution
Zahájení velké výstavy Patrik Hábl a Anna Beata Háblová: Tolik jiné přítomnosti