Zahájení velké výstavy iMucha

Do 10. 3. 2024 je v Obecním domě, Náměstí republiky 5, Praha 1, ve 2.patře přístupná rozsáhlá a krásná výstava iMucha.

Unikátní výstava nabízí zcela nový a technologiím 21. století odpovídající pohled na celosvětově nejkomplexnější sbírku českého secesního mistra, jejíž základy položila bývalá tenisová jednička Ivan Lendl. Díky vysoce profesionálně zpracovanému digitálnímu rozpohybování Muchových plakátů se ve světové premiéře od léta roku 2020 návštěvníci ocitají tváří v tvář oživlým modelkám, jsou obklopováni výjevy ze Slovanské epopeje a promlouvá k nim dokonce sám Alfons Mucha. Jedinečné pojetí expozice tak secesi posouvá o více než sto let dopředu a návštěvníky o více než sto let dozadu. Mistrné architektonické ztvárnění konceptu provází nejvýznamnějšími milníky Muchova života a tvorby, které dokreslují ty nejzásadnější informace od předního odborníka na Alfonse Muchu. Expozice čítá bezmála 240 nejpoutavějších artefaktů. Celá výstava je tak jedinečným souborem dojmů z ohromující monumentality, digitálních efektů, snadné pochopitelnosti a líbivosti u široké veřejnosti a zároveň těch nejzajímavějších informací a momentů Muchovy éry.

Kurátorem expozice je historik umění Karel Srp, který se dlouhodobě věnuje umění přelomu 19. a 20. století.

www.imucha.cz

……

Alfons Maria Mucha (1860- 1939) byl český malíř a designér období secese.
Byl otcem známého publicisty a spisovatele Jiřího (1915-1991).

Stal se věhlasným téměř přes noc díky divadelnímu plakátu Gismonda (1894–1895), který si objednala pařížská herečka Sarah Bernhardt. Herečka později uzavřela s Muchou smlouvu a on pro ni a Divadlo Renesance v Paříži vytvořil ještě několik dalších plakátů.

Narodil se v Ivančicích v rodině soudního zřízence Ondřeje Muchy. Měl dvě sestry, Annu a Andělu. Studoval na Slovanském gymnáziu v Brně, kde si přivydělával jako chrámový zpěvák v chlapeckém sboru u sv. Petra a Pavla (jedna z dominant města – PETROV).

Po neúspěchu u přijímacích zkoušek na pražskou Akademii výtvarných umění krátce pracoval jako písař u ivančického soudu. V této době připravoval ochotnická divadelní představení, maloval dekorace a plakáty, navrhoval pozvánky. Z roku 1875 pochází Muchova první známá přesně datovaná kresba, jedná se o pastel představující Janu z Arku na hranici.

Roku 1879 odchází do Vídně pracovat jako malíř divadelních dekorací do firmy Kautský-Brioschi–Burghardt. Poté odchází do Mikulova, kde maloval portréty místních obyvatel. Roku 1883 byl pozván hrabětem Khuen Belassim k vytvoření dekorací interiérů zámku Emmahof ve Vídni. V roce 1885 odchází na akademii do Mnichova a o dva roky později do Paříže na akademii Julian. Roku 1892 je pověřen ilustrovat Scenés et épisodes de l’histoire d’Allemagne od Charlese Seignobose. K osudovému zlomu v jeho kariéře dochází roku 1897, když získává objednávku na plakát pro Sarah Bernhardt.

Nejslavnější Muchovo období je kolem přelomu 19. a 20. století. V roce 1906 se oženil s Marií Chytilovou. V USA byl uvítán jako největší dekorativní umělec světa, přesto se touží vrátit do Čech. Stal se autorem prvních známek a bankovek samostatné Československé republiky. Mucha však nebyl pouze grafikem a tvůrcem světoznámých plakátů art nouveau. Všestranným nadáním zasahoval do všech uměleckých oborů, sochařstvím počínaje a divadlem konče.

Mucha se stal známým i jako designer užitého umění; kromě plakátů vinět, čokolád, sušenky, cigarety, maloval návrhy jídelních menu, kalendářů a dekorativních zástěn, doplňoval knihy svými ilustracemi, např. Otčenáš (La Pater, 1899), navrhoval české známky i bankovky. Jeho tvorba zahrnuje návrhy interiérů, nádobí, šperků, ale i návrh okna katedrály sv. Víta (1931) v Praze.

Alfons Mucha byl velkým vlastencem a celý život snil o realizaci cyklu velkoformátových obrazů Slovanská epopej, kterým chtěl shrnout dějiny Slovanského národa. Cyklus velkých pláten maloval na zámku Zbiroh od roku 1910. Epopej byla dokončena v roce 1928 a Muchův americký mecenáš Charles Crane ji věnoval Praze. Dnes tento cyklus můžeme najít na zámku v Moravském Krumlově.

Alfons Mucha zemřel v Praze 14. července 1939 po výslechu gestapem na zápal plic.

Zdroj životopisu: Osobnosti.cz

Google mapy Facebook prostoru Web prostoru