Martin Fryč
back
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy

Zahájení velké výstavy Bedřich Feuerstein, architekt Praha–Paříž–Tokio

Do 15. 5. 2022 bude v jednom z hlavních výstavních sálů v přízemí Národního technického muzea, Kostelní 42, Praha 7, přístupná zajímavá, krásná a rozsáhlá výstava  Bedřich Feuerstein, architekt Praha–Paříž–Tokio.

Velkoryse koncipovaná výstava prezentuje život a fascinující rozsah tvorby Bedřicha Feuersteina.  Poprvé je v ucelené formě představeno Feuersteinovo dílo v architektuře, scénografii, divadelním kostýmu a v grafickém, užitém a nábytkovém designu. Opomenuta nezůstává ani jeho vynikající volná výtvarná tvorba. Autorka výstavy Helena Čapková, která se dlouhodobě této osobnosti věnuje, využila rozsáhlý osobní fond Bedřicha Feuersteina uložený v Archivu architektury a stavitelství NTM, který doplnila o exponáty z jiných veřejných i soukromých sbírek. Návštěvníky zaujme např. soutěžní návrh na pardubické krematorium z roku 1919 či modely architektonických staveb např. nemocnice Sv. Lukáše v Tokiu z roku 1928 nebo plakáty pro hru K. Čapka „R.U.R.“ z roku 1921 a pro hru Voskovce a Wericha „Osel a Stín“ z roku 1933.

 Generální ředitel NTM Karel Ksandr uvedl: „Jsem rád, že jsme měli možnost spolupracovat s Helenou Čapkovou, která se dlouhodobě věnuje osobnosti Bedřicha Feuersteina, vydala o něm knihu a působí v Japonsku. Výstava je příležitostí poprvé komplexně představit Bedřicha Feuersteina, jehož fond v našich sbírkách spravujeme a který jsme zachránili a zrestaurovali po povodních v roce 2002. Děkuji autorce a přeji výstavě hodně úspěchů.“

Autorka výstavy Helena Čapková o výstavě napsala: „Malíř, architekt a designér Bedřich Feuerstein (1892–1936) se významně zapsal do světových dějin umění jako průkopník scénografie, například jako autor prvního výtvarného pojetí divadelní hry Karla Čapka ‚R. U. R.‘ (1921). Dalšími významnými počiny, které měly mezinárodní přesah, byly stáž a spolupráce s věhlasným architektem, ‚virtuózem železobetonu‘, Augustem Perretem (1874–1954) v Paříži (1923–1925) a práce pro architekta Antonína Raymonda (1888–1976) v Japonsku na konci dvacátých let.

Multimediální instalace výstavy využívá všech Feuersteinových uměleckých poloh: v takto ucelené formě prezentuje poprvé jeho dílo v architektuře, scénografii, divadelním kostýmu a v grafickém, užitém a nábytkovém designu. Ani jeho vynikající volná výtvarná tvorba nezůstala opomenuta. Návštěvník uvidí celou řadu obrazů ze soukromých sbírek, které nejsou běžně vystavovány. Audio a video nahrávky připomínají práci pro film, Feuersteinovu esejistickou a přednáškovou činnost a spolupráci s básníky či hudebníky, např. s Bohuslavem Martinů (1890–1959). Kromě Feuersteinova díla jsou k vidění výtvarné práce jeho současníků: busty sochařů Marty Jiráskové, Heleny Johnové a Otakara Švece; obrazy Josefa Šímy a Jana Zrzavého. Rozsáhlý fond NTM tak doplní exponáty z jiných veřejných i soukromých sbírek, např. Národní galerie v Praze, Národního muzea, Vojenského historického ústavu, Uměleckoprůmyslového muzea a Nadace Bohuslava Martinů. Ukázky z filmů poskytl Národní filmový archiv.

Expozice má chronologický rámec, v němž akcentuje několik významných témat a projektů, což umožňuje poukázat i na neobvyklé souvislosti. Návštěvník má možnost nahlédnout do rodinného zázemí Bedřicha Feuersteina a prohlédnout si předměty, které užíval či zakoupil při svých cestách. Pozornost je věnována i Feuersteinovu nasazení v první světové válce, francouzskému (1920–1926) a japonskému období (1926–1930) a práci pro divadlo ve dvacátých letech (např. pro Národní divadlo v Praze) a ve třicátých letech (spolupráce s Osvobozeným divadlem).

Velkoryse koncipovaná výstava postihuje nejen fascinující rozsah tvorby Bedřicha Feuersteina, ale publikum patrně zaujme i technologická bravura architektonického díla, jež představí několik modelů (zvláště pro výstavu byly vyrobeny modely úspěšného soutěžního návrhu na Riegrovu mohylu na Kozákově, 1914, a nemocnice Sv. Lukáše v Tokiu, verze z roku 1928), technická dokumentace a dále obrazy či texty v interpretaci architekta výstavy Davida Vávry.

Výstavu doprovodí program, který přiblíží jak Feuersteinovo dílo samostatně, tak v kontextu širších témat jako je československá, evropská a světová avantgarda, tradiční japonská kultura a umění nebo vliv první světové války na českou výtvarnou scénu.  K výstavě bude vydán bohatě ilustrovaný katalog (v češtině a v angličtině), který zájemci o život a dílo Bedřicha Feuersteina zprostředkuje také díla, která se ve výstavě neobjeví.“



Fotografie z výstavy

Licence Creative Commons
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ 4.0 Mezinárodní Licence. Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR
×

REPUBLISHING TERMS

You may republish this article online or in print under our Creative Commons license. You may not edit or shorten the text, you must attribute the article to Martin Fryč and you must include the author’s name in your republication.

If you have any questions, please email martfryc@gmail.com

License

Creative Commons License AttributionCreative Commons Attribution
Zahájení velké výstavy Bedřich Feuerstein, architekt Praha–Paříž–Tokio