Výstava soch a objektů Martina Kocourka: Poslední dobou sem moc nečet

Už jen do 30.10.2015 bude v budově Ústřední knihovny – Městské knihovny Praha, Mariánské náměstí 1, Praha 1, přístupná zajímavá výstava soch a objektů Martina Kocourka: Poslední dobou sem moc nečet.

Martin Kocourek (1976 Jablonec nad Nisou)

Martin Kocourek patří k nejtalentova­nějším sochařům své generace. Spontánně vytváří práce obdařené zvláštním druhem přitažlivosti. Pohrávají si zároveň s interiérem i exteriérem, klasickou estetikou i smetištní kulturou. Často mají na jednu stranu přírodní charakter, na druhou průmyslovou vizáž. Dotýkají se historie i současnosti, každodenní prožitky spojují s niterností. A navíc dokážou chytnout za srdce.

Radek Wohlmuth

Kocourek má svůj vlastní rukopis, který se za několik let dostal od přímé narativní a někdy patetické řeči až k pregnantnímu vyjádření. Martin Kocourek si vyvinul přesný cit pro volbu materiálu, v němž sděluje své naléhavé sdělení (to opravdu není jen nějaká artistní hra). Výběrem drsných neopracovaných rezavých kovů a nalezených kusů rozmanitého odpadu v kombinaci s redukovaným posláním atakuje Kocourek diváky až k dojetí. Jeho díla jsou osobní, prožitá a neuvěřitelným způsobem opravdová. V současné době plné velkých ironií cítíme, že Kocourek se snaží obnovit témata hlubší umělecké výpovědi. Možná je to dnes jediná cesta, jak umění vrátit někdejší věrohodnost.

Lenka Lindauerová

Jeho sochařské práce se vyznačují osobitou synkretickou poetikou: vedle klasických materiálů (kovových prutů a drátů), z nichž tvoří vysoké trsy rákosy, kosatce, narcisy nebo chrpy, používá staré oprýskané rámy oken nebo okýnek do světlíku, z nichž umí s pomocí diody vykouzlit působivé lightboxy.

Věra Jirousová