Výstava obrazů Lukáše Havrdy: Stopy

Do 26.3.2017 bude ve Vnitroblocku + Signature store & Café, Tusarova 31, Praha 7, přístupná krásná výstava obrazů Lukáše Havrdy: Stopy.

Lukáš Havrda
*1987

Malíř Lukáš Havrda ve svých obrazech zachycuje především architekturu a objekty. A to nejčastěji takové, jenž ho inspirují i přesto, že do nich zub času již vyhlodal němou výčitku. Může se tedy zdát, že svůj úkol už splnily. Naštěstí se i dnes najdou lidé, kteří to vidí jinak.

Své kořeny má Lukáš v Pojizeří. Zde ho zaujala monumentálnost a syrovost brutalistní architektury liberecké skupiny SIAL. Na jeho plátnech tak můžeme spatřit mj. liberecký obchodní dům Ještěd nebo semilský kulturní dům. Místa s pohnutou historií a doba normalizace v bývalém Československu jsou celkově častými tématy Lukášovy tvorby. I proto se jedním z jeho námětů staly objekty lehkého pohraničního opevnění nebo Labská bouda. V autorově tvorbě se objevuje odkaz k padesátému výročí zahájení stavby ikonického vysílače Ještěd, ale nevyhne se ani připomínce smutného výročí černobylské katastrofy, jež před třiceti lety otřásla celým světem.

Havrda se nejčastěji přidržuje staleté malířské tradice realistického zobrazení. Fantazii uplatňuje v barevnosti a například v netradičních úhlech pohledu vybraných motivů. Když pozorujeme Lukášova díla, často narazíme na kombinaci pravoúhlých linií s rozptýlenými okraji. Balancuje tak po svém mezi realitou a objektivitou architektury a fantazií a subjektivitou umělce. Tohoto efektu dociluje mimo jiné za využití malířské technologie asfaltu. Ta mu také umožňuje dosahovat různé hrubosti povrchu a umocňuje velkoryse pojaté formáty obrazů.
Aktuální výstava s názvem STOPY tematicky navazuje na jeho loňskou výstavu Místa, konanou v jeho rodném městě Semily. Místa byla Lukášovým osobním deníkem, zachycujícím stavby, jenž ho zaujaly a ovlivnily v posledních několika letech. Výstava STOPY se snaží jít hlouběji.

Tím, že malíř zachycuje tento typ budov, nastavuje zrcadlo celé společnosti. Ukazuje nám, jak daleko jsou lidé schopni zajít ve svém velikášství a nabubřelosti. A také to, že vše je relativní: z kdysi monumentálních pomníků doby zbyly dnes často jen trapné pomníčky, vyvolávající v lepším případě soucit, v horším úšklebek. Stavby, které jsme v minulosti takto vsadili do přírody i do města bez rozmyslu, mívají zhusta nedozírný dopad na celkový krajinný ráz. Již dávno neplní svůj účel a my si s nimi nevíme rady.

Při pohledu na některé současné megalomanské projekty developerů se zdá, že jsme jako národ nepoučitelní, a že Lukášův inspirační zdroj zřejmě jen tak nevyschne.