Výstava Nový světový pořádek

Do 28. 8. 2022 se v prostorách Křížové chodby Karolina Univerzity Karlovy, Ovocný trh 3, Praha 1, koná velmi zajímavá, kvalitně odborně připravená a působivá výstava Nový světový pořádek.

Výstava Nový světový pořádek na půdě Univerzity Karlovy přináší nepříliš známý pohled na Reinharda Heydricha a jeho tým rasových poradců.

Zastupující říšský protektor budoval v Praze centrum pro osidlovací koncepci evropského jihovýchodu
podle rasových parametrů.

Nepříliš známý pohled na aktivity zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha u příležitosti 80. výročí útoku na jeho osobu, k němuž došlo 27. května 1942, přináší výstava Nový světový pořádek v Praze. Multimediální expozice zahrnující až čtyřicet pět minut audiovizuálních projekcí,fotografie, objekty a instalace veřejnosti přibližuje záměry Heydrichem angažovaných odborníků – rasových poradců, kteří pracovali na definici parametrů ideálního prototypu člověka a měli vytvořit koncepci nového uspořádání evropského jihovýchodu podle rasových principů.

Místo konání výstavy organizátoři nezvolili náhodně. Centrum pro hodnocení rasové kvality sídlilo převážně v pražských budovách zavřené české Univerzity Karlovy zabrané nacisty pro válečnou Německou Karlovu univerzitu a její vědecké ústavy.

Trailer k výstavě: https://youtu.be/oS1gG7bIt4I

Autoři výstavy přibližují veřejnosti skoro dokumentaristicky skutečnosti ohledně Heydrichova působení
v Praze, kam pozval za účelem výzkumu rasové kvality a plánování nové kolonizace východu řadu
pseudovědeckých specialistů vzděláním často na úrovni profesorských hodností. Výstava není
zaměřena na události kolem samotného atentátu na zastupujícího říšského protektora, ale na
opomíjenou děsivou technokratickou vizi spojenou s novým uspořádáním evropského jihovýchodu. Ta
se sice nakonec díky vývoji druhé světové války nenaplnila, ale je ji stále nutné připomínat spolu s
faktem, že za každým útokem na cizí území je ideologie agresora. V případě nacistického aparátu se
vize nového světového pořádku opírala o nejtemnější zneužití vědy, učenosti a základních hodnot
akademického prostředí.

Expozice začíná audiovizuálním mementem vtahujícím návštěvníka do děje. Tři projekce zobrazují
Heydrichovu účast při okupaci Československa, jeho protektorský nástup do Prahy a následně i tryznu
za jeho úmrtí včetně odjezdu jeho těla v rakvi. Atmosféru dotváří symfonická hudba z Wagnerovy
opery Soumrak bohů. Následující prostory jsou koncipovány jako pomyslný labyrint schémat
fungování říšské vlády včetně jejího ideologického proplétání se s rasovými programy a formulacemi
rasových specialistů, které pronikaly do zákonů třetí říše. Heydrichovy projevy ve stylu silové
velmocenské politiky kombinované s nemilosrdným rasovým poselstvím ukazují, jaký obrovský vliv
zastupující říšský protektor spolu se svými poradci měl. Nástupem k moci se Heydrich, do té doby
hlava policejní moci, stal také vrcholným politikem. Samostatná sekce výstavy je věnována základům
oboru eugeniky, původně sociálně-filozofického směru v dobrém smyslu zaměřeného na zlepšení
genetického fondu člověka. Ten Němci ve třicátých letech minulého století postupně proměnil v
ideologické postuláty nacistického režimu. Ukázky dobových učebnic představují, jak dokonale byly
myšlenky eugeniky nacisty zneužity a jak v praxi fungovala rasová hygiena. Návštěvníci se zde
seznámí i s antropometrickými měřeními, jež měla analyzovat rasovou kvalitu místní populace na
území protektorátu i na východních okupovaných územích. Výsledky měření se pak staly součástí
rasové statistiky, podle níž byla hodnocena „využitelnost“ konkrétní okupované oblasti.
Jedním z leitmotivů expozice jsou životopisy rasových profesorů, kteří řídili pražské vědecké ústavy.
Heydrich usiloval o jejich propojení do multidisciplinárních týmů, které plánovaly nové využití území
připojených k centrální říši a kolonií Eurasie. Rasoví odborníci z akademického prostředí tak pokrývali
obory medicíny, rasové biologie, historie, rasových práv, rasové statistiky, národohospodářství,
antropologie, slovanských studií a v té době velmi populární rasové hygieny. Praha se tak zásluhou
Reinharda Heydricha stala centrem pro koncepci nového uspořádání evropského jihovýchodu podle
rasových principů. V plánech, s nimiž tito „Heydrichovi profesoři“ pracovali, se počítalo s likvidací
třiceti až čtyřiceti milionů obyvatel Čech, Polska, Běloruska, Ukrajiny a Ruska až po Ural. Mezi těmito
osobnostmi „nového světového pořádku“ nechybí ani Hitlerův dvorní architekt Albert Speer, který
osnoval velkolepé urbanistické plány pro celé nacistické Německo včetně okupovaných území. Jeho
ambiciózním plánům na přestavbu Prahy je věnována samostatná projekce.

„Památník ticha děkuje Univerzitě Karlově za poskytnutí prostoru pro tuto výstavu právě v Karolinu.
Skutečnými architekty lepšího světa podle nacistické ideologie nebyli masoví vrazi se zbraní v ruce,
ale vzdělanci s vysokými akademickými tituly, profesoři působící v Praze na válečné Německé
Karlově univerzitě. Útok na Reinharda Heydricha, jenž německá propaganda nazvala atentátem,
nebyl jen likvidací významného velitele SS a policejních složek třetí říše. V pražském kontextu byl
odstraněním hlavy systému, který měl světu dát novou vizi totálního vítězství vyšší rasy nad
méněcennými – jednotlivci, národy, zeměmi,“ říká kurátor a autor scénáře výstavy Pavel Štingl
z Památníku ticha.

Expozice veřejnosti zcela nově představuje zastupujícího říšského protektora také coby workoholika.
Odborný poradce výstavy historik Michal Šimůnek sestavil exkluzivně pro výstavní účely Heydrichův
„diář“ detailně popisující jeho pražské angažmá, jejž kurátoři výstavy přetvořili do základní časové osy
celé instalace. Důležitou roli v expozici hraje také samotný jazyk nacistické propagandy. Část výstavy
věnovaná holocaustu je prezentována jako jedna z logistických fází nového uspořádání světa, která je
vlastně „jen“ prologem k dalším plánovaným populačním reorganizacím. Časová osa Heydrichova
diáře končí vyhlazením Lidic. To je v expozici představeno nejen jako pomsta za likvidaci jednoho z
nacistických zločinců, ale především jako ukázka názorného přístupu k proměně rozsáhlých území
jihovýchodu.

„Když jsme výstavu Nový světový pořádek a doprovodný program připravovali, ani jsme netušili, jak
dramaticky se podobenství největší světové války zaktualizují. Vladimir Vladimirovič Putin ve svých
proslovech o nutnosti zavedení pořádku logistickou ,vojenskou operací‘ nezřídka hovoří o novém
uspořádání evropského jihovýchodu. Opět se vrací zvrácené teorie a mediální přestřelky o národech
různých kategorií, které mají či nemají právo na vlastní hranice a existenci,“ uzavírá Pavel Štingl.
Součástí výstavy Nový světový pořádek bude i doprovodný program Vysíláni stanice Bubny v podobě
tří moderovaných diskusí (19. 5., 26. 5. a 2. 6.) na téma starých a nových válek, války na Ukrajině a
dosavadního světového řádu a dezinformační propagandy. K diskusi v prostorách pražského Nádraží
Bubny, odkud odjelo z Prahy v židovských transportech na padesát tisíc občanů, se sejdou například
novináři Jakub Szántó, historik Petr Koura, diplomaté Petr Kolář či Tomáš Pojar, ale také režisér a
producent Václav Marhoul a další osobnosti veřejného a společenského života. Nelze si nevšimnout
paralel s historickými událostmi i plány druhé světové války, které nechtěně nabývají na aktuálnosti
v souvislosti s probíhající invazí na Ukrajině. Diskuse Vysílání stanice Bubny budou streamované
Českou televizí, hlavním mediálním partnerem výstavy. Organizátoři výstavy nabízejí také vzdělávací
program pro druhý stupeň základních škol a střední školy.

Výstava Nový světový pořádek je pro veřejnost přístupná denně od 10 do 18 hodin. Organizátory
výstavy jsou Památník ticha/Památník Šoa Praha, Univerzita Karlova, Hrdličkovo muzeum člověka,