Martin Fryč
back
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy

Výstava Martiny Chmelové: Fotoobrazy

1. 7.-3. 9. / Dobrá trafika / Fotografie

Už jen do 3. 9. 2021 bude v kavárně Dobrá trafika, Újezd 37, Praha 1, přístupná zajímavá výstava Martiny Chmelové: Fotoobrazy aneb intimní autoportréty s příběhem.

Většina fotografií ze společenské části vernisáže: Ivan Poltavec / B- foto/, Jana Chmelová, Eva Vokatá a Petr Flíček.

(Úvodní řeč spisovatele Adama T. Blahosze na vernisáži 21. 5. 2019)

Když jsme se s Martinou vloni poznali – nepustila mě pár následujících měsíců ke slovu – chtěla být myslím vnímána jako silná žena. Tehdy opakovaně fotila sama sebe, denně si několikrát měnila profilovou fotografii na facebooku, až jsem to nevydržel a zablokoval ji… Šlo o nezamířený běh dopředu, dunivou energii dneška, obraznou, znovu a znovu přebíjející to, co se právě zrodilo, protože tomu nedala dost času. Byly to krásné fotky, ženské portréty i akty, byla na nich ale jen ona sama. Vedlo to v mých očích odnikud nikam.

Když mě požádala, zda bych jí neuvedl výstavu, čekal jsem podobné – ale opak byl pravdou. Fotoobrazy, které zde vidíte, mají jinou energii, patří do jiné životní myšlenkové etapy. U jejich kolébky stojí opak rapu, techna, medikovaných davů a střihnutých drogových lajn, je tu art deco, belle epoque a posléze vintage, sprint nikam nahradila kontemplace a ztišení.

Myslím, že ornament, tvořící nenásilnou součást těchto fotoobrazů, je – neuvědomělou a možná instinktivní – vzpourou proti dnešnímu excelem seřazenému světu, který svou svobodu a duhovost jen markýruje a kde je spočítáno a zkontrolováno už téměř vše, a kde je všechno a každý na prodej.

Ornament – de facto manifestace řádu – je věčný, byť v tisícileté historii lidstva proměňuje svou podobu:  v dobrém slova smyslu staré pocity z Martininých fotoobrazů jako by přinášely naději. V době všestranné digitální nápodoby nejde o kopie, každý vystavený kus je jedinečný originál, opracovaný fyzicky rukama. Osobně z těch děl cítím starou Prahu a její zákoutí, radu Vacátka a gaunery z galérky, nikoli z bavoráků. Život bez hesel, tvrdý, ale beze spěchu. Pak je tu samozřejmě to hlavní – fenomén ženství ve své síle i křehkosti. Jako by Martininy modelky v nezdravém cigaretovém kouři hledaly svou kotvu, jako by se návrat k vintage vysmíval módním jepičím receptům na ženský osud a štěstí.

Martina říká, že má ráda detaily, i v myšlení, že miluje stará místa a časem vycizelované myšlenky, ale myslím, že její štíří danosti mluví o něčem docela jiném – o neuchopitelných pocitech za rozumem a slovy. Není proto divu, že i Martininy modelky jsou opakovaně Štírky. Pocházejí z různých kultur a světů a Martina je fotí prakticky hned po seznámení v kavárně, kde občas vypomáhá. Ten tah na bránu v ní asi zbyl z bláznivě roztříštěné minulosti a dá se na něm stavět. Ještě nic nevzniklo bez soustředění a ztišení.

Já osobně se moc těším, až v sobě autorka najde odvahu a sílu věnovat se také druhé – mužské – polovině světa. Pak se bude moci roztěkaná existence dneška znovu spojit do celosti, kterou jsme bojovně a s povykem opustili.

Tyto pocity a úvahy ve mně vzbudily Martininy fotoobrazy, z nichž každý bych měl rád doma na zdi.

Přeji jim i Martině Chmelové šťastnou životní pouť a vám děkuji za pozornost.

Adam T. Blahosz

facebookové stránky autorky



Fotografie z výstavy

Licence Creative Commons
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ 4.0 Mezinárodní Licence. Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR
×

REPUBLISHING TERMS

You may republish this article online or in print under our Creative Commons license. You may not edit or shorten the text, you must attribute the article to Martin Fryč and you must include the author’s name in your republication.

If you have any questions, please email martfryc@gmail.com

License

Creative Commons License AttributionCreative Commons Attribution
Výstava Martiny Chmelové: Fotoobrazy