Výstava Ladislav Sutnar: Užitá tvorba

Do 8.11.2015 bude v hlavní budově Západočeského muzea, Kopeckého sady 2, Plzeň, přístupná zajímavá výstava Ladislav Sutnar: Užitá tvorba.

Výstava Ladislav Sutnar – užitá tvorba v Západočeském muzeu v Plzni, je jednou z trojice výstav
sledujících a z různých úhlů pohledu mapujících život a tvorbu významného plzeňského rodáka,
celosvětově uznávaného návrháře užitkových předmětů, průkopníka vizuálního designu a malíře
Ladislava Sutnara. Výstava je pořádána ve spolupráci s Fakultou designu a umění Západočeské
univerzity v Plzni a Galerií města Plzně v rámci zastřešujícího projektu Návrat Ladislava Sutnara,
který je součástí a jedním ze stěžejních projektů programu Plzeň 2015 Evropské město kultury.
Děkan Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara doc. Josef Mištera k tomuto projektu dodává:
„Mám velikou radost z řady výstav, které zde v Plzni představí Evropě dílo Ladislava Sutnara.
Největší radost ale mám z plánovaného vzniku jeho stále expozice a pevně věřím, že tato expozice
bude časem narůstat do podoby největší kolekce díla Ladislava Sutnara v Evropě.“
Malíř a grafik, návrhář loutek, divadelních scén či dřevěných hraček, designer porcelánových
a skleněných souprav, scénárista řady výstav v Československu i v zahraničí, tvůrce plakátů
a nespočetných grafických úprav knih, průkopník nové typografie a vizuálního stylu. Ladislav
Sutnar se narodil 9. listopadu 1897 jako nejmladší z pěti dětí Václava a Rosalie Sutnarových. S Plzní
jsou spojeny Sutnarovy umělecké začátky, první malířské pokusy i typografická řešení literárních
prvotin přítele Václava Fryčka. Roku 1917, po ukončení studií na plzeňské I. české státní reálce se
Sutnar zapisuje na Uměleckoprůmyslovou školu v Praze, vzápětí rukuje na frontu 1. světové války.
Po válce během pražských studií se sice do rodné Plzně ještě navrací. Po svatbě s Františkou
Kubšovou roku 1923 a dokončení Uměleckoprůmyslové školy již zůstává trvale vázán na Prahu.
„Počátky Sutnarovy umělecké tvorby představují dřevěné hračky z dvacátých let – moderní
dopravní prostředky, exotická zvířata, ale i první varianty výchovně progresívní architektonické
stavebnice, kterou později, již v době svého života v USA, rozpracovával pod názvem Build the Town
– Postav si město,“ sděluje kurátor výstavy Jan Mergl.

V roce 1929 se Ladislav Sutnar stal uměleckým ředitelem Krásné jizby. Svoji roli chápal nejen jako
úlohu organizátora určujícího ideový obsah programu této obchodní pobočky Družstevní práce
a názorově usměrňujícího výtvarnou podobu její prodejní nabídky. Od počátku byl jeho cílem
i aktivní autorský podíl na vzniku účelných předmětů každodenního užívání.
Období, v němž se Ladislav Sutnar soustředěně věnoval designerské činnosti uměleckořemeslných
oborech, zabralo v umělcově životě sice jen krátký úsek několika let, během nich však svými
návrhy předmětů ze skla, porcelánu a kovu zásadně napomohl prosazování funkcionalistických
principů do československé užité tvorby.

Prvním Sutnarovým realizovaným návrhem pro Krásnou jizbu, zhmotněním jeho představ
o designu splňujícím funkcionalistické zásady služebnosti předmětu, se již počátkem roku 1931
stala skleněná nápojová souprava. Téměř současně začala být vyráběna čajová souprava z varného
skla, praktického moderního materiálu, jehož využití je dalším dokladem Sutnarova úsilí
pozdvihnout kulturu soudobého stolování. Se stejným záměrem přistupoval i k návrhům několika
typů jídelních příborů z nerezavějící oceli, jimiž roku 1936 završil svůj úkol vytvořit designersky
ucelený soubor stolního nádobí a náčiní.

Nejzřetelněji však Sutnarův funkcionalismus představuje porcelánová souprava, kterou jako
„soubor vynikající jednoduchostí a důsledností formy“ uvedla po dlouhotrvající přípravě Krásná
jizba na trh v roce 1932. „Soubor měl míti všechny dobré vlastnosti standardního výrobku,
úzkostlivě jsem se také vyhýbal jakékoliv módnosti“, vyjádřil Ladislav Sutnar prvotní myšlenku
a princip, s nimiž přistupoval k návrhu. Zásady, které lze obecně považovat za základní a hlavní
podstatu celé jeho designerské tvorby v oblasti užitého umění.

Početný soubor exponátů, poprvé zahrnující všechny varianty proslulých Sutnarových
porcelánových a skleněných stolních souprav, jídelních příborů či dalších kovových doplňků
navržených pro Krásnou jizbu zprostředkovává představu o zásadách a estetických hodnotách
Sutnarova pokrokového funkcionalistického designu z třicátých let minulého století. Exponáty
zapůjčené z velké soukromé sbírky Sutnarova díla doplňují unikátní předměty ze sbírek
Uměleckoprůmyslového musea v Praze, zastoupeno je rovněž Západočeské muzeum v Plzni.
„Stříbrná medaile v Paříži, zlatá medaile v Barceloně, zlatá medaile v Miláně, Grand Prix a čtrnáct
zlatých medailí opět v Paříži v roce 1937, tak fantasticky úspěšná byla designérská kariéra
Ladislava Sutnara mezi dvěma válkami. Sutnar měl veliké zásluhy na zviditelnění mladého, sotva
narozeného, Československa. Patřil nezpochybnitelně k předním představitelům naší vizuální
kultury té doby. Jeho působení v USA bylo neméně úspěšné – zde obdržel cca 25 prestižních ocenění.
Přesto přese všechno ve své vlasti jakoby neexistoval. Totalitní režimy, které se v naší těžce
zkoušené zemi ve 20. století vystřídaly, Sutnara a jeho dílo a zásluhy důsledně vymazaly z dějin,“
dodává děkan Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara doc. Josef Mištera

Součástí výstavy je i hrací prostor, v němž si i malé děti mohou zahrát na „designery“.

Exponáty zapůjčeny ze sbírky Tomáše Sanetrníka a ze sbírkových fondů Uměleckoprůmyslového musea v Praze a Západočeského muzea v Plzni.

autor textu a kurátor výstavy
Jan Mergl

odborná spolupráce
Tomáš Sanetrník

architektonické řešení
Jan Toman

grafické řešení
Jan Pelc

fotografie
Gabriel Urbánek