Výstava Kateřiny Šedé: UNES-TO, Egon Schiele Art Centrum Český Krumlov
Do 30. 1. 2022 bude v Egon Schiele Art Centru, Široká 71, Český Krumlov, přístupná velmi zajímavá, zábavná a chytrá výstava Kateřiny Šedé: UNES-TO.
Kateřina Šedá volně navazuje na projekt UNES-CO, který posouvá do roviny nové společnosti UNES-TO, jejíž vize a pravidla se snaží pomocí kreseb, textů, koláží a objektů definovat nejen sama autorka, ale také její dvanáctiletá dcera Julie nebo maminka Hana (67). Všechny tři se společně potkávají v obýváku babičky Milady (1935-2018), který jsme do Českého Krumlova převezli z Brna a dali k dispozici návštěvníkům už v době, kdy se v centru Krumlova hledaly „zbytky normálního života“.
Letošní výstavní program vznikl jako reakce na zcela nestandardní rok 2020 s pandemií, se zavřenými galeriemi (ale i restauracemi aj. provozovnami), strachem až panikou, která nastala v březnu 2020, kdy nás během jednoho dne opustili, tzn. odjeli z Krumlova, všichni zahraniční umělci a spolupracovníci v hrůze z vyhlášeného uzavření hranic. Situace byla o to absurdnější, že se tak stalo rok poté, co jsme s Kateřinou Šedou realizovali rozsáhlý projekt UNES-CO, kdy v Krumlově pobývaly rodiny, které se měly v turisty přeplněném městě pokoušet mapovat možnosti normálního života a činnosti stálých obyvatel Krumlova a kdy jsme se zabývali otázkou, co ještě města tohoto typu v souvislosti s turismem UNESOU. Zvrat, který nastal, tzn. zcela vyprázdněné ulice města, kde ještě loni nebylo možné prodrat se davy turistů, nebylo možné nechat bez odpovědi.
Letošní sezóna představí umělce, kteří zažili obě situace – turistický ruch na vrcholu a poté propad na nulu. Situace, kdy se krása, elegance a tajemství architektonických skvostů znovu objevily, ale jednotlivým bloudícím návštěvníkům (včetně několika námi k pobytu průběžně zvaným umělcům) téměř přinášely úzkost.
Když v roce 2018 pobývala v přeplněném Krumlově malířka Alena Anderlová, vycházela za inspirací zejména v noci a její obrazy (donedávna u nás vystavené) vizionářsky ukázaly prázdné město, maximálně s jedním dvěma spěchajícími lidmi, ale spíše s nějakým zvířetem bloudícím ulicemi Krumlova. Dnes, když na ulici téměř nepotkáte člověka a kdy tu místo turistů a obyvatel města po dláždění pochodují kachny a potulují se osamělí psi, nacházíme v řadě skic umělců naopak zalidněná místa, příběhy, jejichž aktérem je v reálu chybějící člověk.
Připravované výstavy zachycují naprosto nestandardní situaci, kterou už možná nikdy nikdo z nás nezažije, situaci se všemi klady i zápory a zejména s motivem člověka, jeho touhy po tom, co nemá, co mu schází, co si nelze koupit a jeho schopností (i s nadsázkou a humorem) situaci zvládnout.
Výstavy jsou uměleckým dokumentem, který pojmenovává problémy, které postihly téměř veškerou populaci světa, pomáhají uvědomit si, jaké místo má umění v lidské společnosti v době, kdy se řeší základní potřeby jako potrava, vzdělávání, soužití rodin, pomoc bližnímu. Umění zachycuje reálné i fantaskní situace, pomáhá nám si mnohé uvědomit, je pro nás terapií i relaxací.