Výstava Jiří Černický, Filip Dvořák: Člověk dvojníka

Do 23. 4. 2025 je v Beseder Gallery, Drahobejlova 15, Praha 9 (vstup z Lihovarská 12), zdarma přístupná velmi zajímavá a instalačně silná výstava Jiřího Černického a Filipa Dvořáka: Člověk dvojníka.

Text kurátorky Martiny Mrázové:

Jiří Černický a Filip Dvořák jsou intermediální umělci, jejichž spřízněnost zdaleka přesahuje vztah někdejšího studenta a pedagoga. Oba si libují v pozici vypravěče, jehož příběhy jsou plné tajemných náznaků, nečekaných střetů a záměrných nedořečeností, které rozvíjejí nejen v ploše obrazu, ale i v různých objektových či instalačních kreacích. Fikce se v jejich dílech neustále střetává s fragmenty skutečnosti a otevírá prostor pro vyprávění imaginativních příběhů s nejasným koncem, v nichž se současnost přirozeně prolíná s minulostí. 

Princip vrstvení, zdvojování a prolínání významů se stal určující i pro jejich společnou výstavu, kterou autoři pojali jako instalaci, v níž se jednotlivá díla sama stávají dílčími znaky a symboly, s nimiž je v instalaci dále manipulováno. Příběh se rozvíjí a mutuje, útržky sdělení překrývají nové. V instalaci se můžeme pohybovat všemi směry a prozkoumávat různé alternativní cesty příběhu, jako bychom šplhali po větvích stromu z Dvořákovy povídky Strž. Umělci si předávají příběh jako vypravěči v dobách před vynálezem písma. Není přitom podstatné, který umělec je autorem toho kterého díla, ale společné hledání nových asociací, drobných příběhů a odkazů na odkazy, které nám mohou pomoci vystoupit ze zavedeného paradigmatu. Slovy autorů zde tedy nejde ani tak o to, kdo je kdo, ale „zda má dvojník adekvátního člověka“. 

Jiří Černický (*1966) je tvůrce experimentálních, intermediálních projektů, které se často pohybují mezi malbou, objektem, videem a fotografií. Pro jeho práce je často typická sociálně politická angažovanost související s překračováním společenských tabu. Absolvoval v ateliéru Miloše Šejna a Jiřího Davida na AVU (1993–1997) a v ateliéru Adély Matasové na VŠUP (1990–1993). V letech 2010–2023 působil jako vedoucí ateliéru Malby na VŠUP. Je laureátem několika prestižních ocenění, jako je Sorosova cena (1996), Cena Jindřicha Chalupeckého (1998), cena 48th October Salon v srbském Bělehradě (2007) nebo hlavní cena Grafiky roku v Ceně Vladimíra Boudníka (2020). Stal se také finalistou ceny Alice Francis Award za interdisciplinární umění (2012). Jeho tvorba je zastoupena ve významných českých i zahraničních sbírkách. Žije a pracuje v Praze.

Filip Dvořák (*1990) se ve své tvorbě se často obrací do historie a využívá tvarosloví epoch, v nichž mělo umění zásadní duchovní roli. Tyto motivy volně kombinuje se současnými materiály, technikami a vizualitou. Pomocí příběhů, reliéfů, architektonických fragmentů, ornamentů, krajin, asambláží či západů slunce mu jde o hledání pravdy a zobrazení pocitu, že to, o čem mluví, je dnes stejné jako před stovkami let. Absolvoval v ateliéru Malby Jiřího Černického a Marka Meduny na pražské VŠUP (2010–2015). V roce 2012 absolvoval v studijní stáž na Glasgow School of Art. Dvořák je laureátem ceny ESSL Art Award CEE 2015, Ceny kritiků za mladou malbu 2018. Od roku 2011 vystavuje v Čechách i zahraničí. Jeho tvorba je zastoupena ve významných českých i zahraničních sbírkách. Žije a pracuje v Hejnicích.

Kurátorka výstavy: Martina Mrázová