Výstava Dagmar Šubrtová – Čas prostoru

Do 13.12.2020 bude ve Výkladech AXA (ve vstupní pasáži hotelu AXA), Na Poříčí 40, Praha 1, přístupná velmi zajímavá výstava Dagmar Šubrtové – Čas prostoru.

Text kurátorky Ivy Mladičové:

Dagmar Šubrtová se v posledních letech ve své umělecké výpovědi zabývá především tématem proměn zemského povrchu pod vlivem zásahů moderní civilizace, obecnou vzájemností mikrokosmického a makrokosmického. Ve výběru prací pro Výklady AXA akcentuje moment procesuálnosti permanentně probíhající v nezměrnosti prostoru univerza. Volí formu umělecko-vědecké posloupnosti kreseb, objektů a obrazu, v nichž jednoduchými geometrickými formami, symbolickou barevností a specifickou povrchovou texturou navozuje představy různých stádií cyklických vesmírných dějů. V instalaci pracuje s gradací od formy skici k finálnímu velkoformátovému obrazu. Z jejích geologicko-planetárních výjevů vnímáme atmosféru prehistorie a současně nesmírně vzdálené budoucnosti. Zajímá ji meziprostor transformativních procesů vymezený destrukcí minulého a tvořením budoucího. Jde o možnost existence prázdného prostoru, čímž se zabývá kromě buddhistické nauky i moderní kosmologie a neurologie. Jde ale také o kontinuitu, o proměnu jevu, jenž neztrácí svou povahu. Tím se dostáváme k autorčině dlouhodobému tématu „ultraprostorů“, v nichž neexistují běžné zákonitosti času. Dagmar Šubrtová uvádí příklady takových specifických míst: buď existují v režimu pomalých neustálých proměn (např. jeskyně), nebo jsou otevřena „symbolické anulaci času“ (rituální místa), především se ale vyskytují v nekonečném množství v kosmickém prostoru, aniž jsme schopni přesně identifikovat jejich parametry. Ve vystavených obrazech tušíme významovou spřízněnost – poskytují nám příležitost vstoupit do pomyslného prázdného prostoru a zakusit přirozenost kreativity okamžikové změny.

dagmarsubrtova.cz

DAGMAR ŠUBRTOVÁ (nar. 1973 v Duchcově, od roku 2000 žije v Kladně) studovala v letech 1993–1994 na Výtvarném institutu Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem (ateliér skla) a v letech 1994–2000 pražskou Vysokou školu uměleckoprůmyslovou (sochařský ateliér K. Gebauera; v letech 2004–2013 zde působila jako odborná asistentka). Od roku 1992 proběhla řada jejích samostatných výstav, např.: Mapy, Producente gallery v Passau, Německo, 2004; Pohlédnu v jezero, hluboko – hluboko (s L. Semeckou), Stikla galleria v Rize, Lotyšsko, 2006; Snímky, Dům umění v Opavě (s K. Gebauerem), 2008; Tajný oheň, Altán Klamovka v Praze, 2011; Ve vrstvách, Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem, 2012; Salve Vale, Galerie města Blanska, 2015; Na okraji kruhu, Galerie Die Aktualität des Schönen… v Liberci, 2016; Z ateliéru, Studio Bubec, Praha, 2018; Prach země, arto.to galerie Uhelný mlýn, Libčice nad Vltavou, 2019. Je autorkou řady realizací, např.: Památník židovským občanům města Proseč, Proseč u Skutče, 2015; Památník českým obětem bezpráví a násilí, Spassk, Kazachstán, 2018. Z jejích velmi četných kurátorských aktivit jmenujme dlouhodobé působení v muzeu při kladenském dole Mayrau (2002–2010) a v galerii Ústavu makromolekulární chemie AV ČR v Praze (od roku 2000); v letech 2015–2017 se kurátorsky podílela (společně s M. Vojtěchovským) na realizaci výstavního mezioborového projektu Frontiers of Solitude (Na pomezí samoty), Komunikační prostor Školská 28 v Praze, Dům umění v Ústí nad Labem, Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě.