Martin Fryč
back
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy

Výstava AMAZONKA: 20 let od objevu pramenů českými expedicemi (a výstava Po stopách Samuela Fritze)

Do 21. 6. 2021 se v prostorách Křížové chodby Karolina Univerzity Karlovy, Ovocný trh 3, Praha 1, koná velmi zajímavá a rozsáhlá výstava AMAZONKA: 20 let od objevu pramenů českými expedicemi (doplněná o výstavu Po stopách Samuela Fritze). Výstava je zdarma přístupná denně od 10:00 do 18:00.

Výstava vznikla u příležitosti 20. výročí českých expedic k Amazonce a životního jubilea jejího autora a kurátora, profesora Bohumíra Janského, geografa a hydrologa působícího na PřF UK.

Průvodní text k výstavě a jubileu od Marcely Uhlíkové:

„Nemohu odletět do Peru a odvézt tam klimatické stanice. I letenku do Kyrgyzstánu, kde sledujeme tání ledovců, jsem musel vrátit. Také bych rád dotáhl do zdárného konce naučnou stezku kolem ,svého´ Odlezelského (Mladotického) jezera. Místo toho aktuálně rozdávám témata diplomek, bakalářek a doktorských disertací, abychom v rámci nového šestiletého grantu mohli po novém roce rozjet práci na projektu, který se týká sucha. Ono tedy zrovna teď není, ale zase bude,“ líčí s povzdechem profesor Janský na úvod interview pro univerzitní magazín Forum.

Paradoxně možná i díky současné pandemii – a tím „uspořenému“ času – může Bohumír Janský pracovat na knižní monografii o Amazonce v anglickém jazyce (v češtině i španělštině již existuje – pozn. red.) a pro nakladatelství Karolinum konečně dokončit chystanou publikaci Jezera Česka. Ovšem ještě dříve byla v Karolinu širší veřejnosti zpřístupněna výjimečná výstava Amazonka mapující dvacet let, jež uběhly od objevných výprav českých expedic k pramenům jihoamerické řeky Hatun Mayu, což značí v kečuánštině Velkou řeku.

Expedice byly celkem tři. První proběhla v roce 1995 a nesla označení Studentská expedice Peru ´95; tenkrát se její členové věnovali především filmování rozmanitých přírodních regionů a dávných kultur. Stejně jako u následujících dvou, nazvaných Hatun Mayu 1999 a Hatun Mayu 2000, organizovaných Přírodovědeckou fakultou UK, týmy vedl Janský, tehdy docent a vysokoškolský učitel na dvou peruánských univerzitách.

Po stopách Amazonky, královny řek

Právě na jedné z nich, na Univerzitě San Marcos, potkala uznávaného vědce z Čech osudová nabídka. „Profesor Carlos Peñaherrera, s jehož žáky se člověk potkával na všech důležitých vědeckých i politických postech, mi v roce 1989 nabídl veškerou podporu při výzkumu pramenů Amazonky,“ vzpomíná hydrolog Janský. „Na základě výsledků obou posledních expedic bylo konstatováno, že Amazonka nemá jediný pramen. Jedná se o pramennou oblast na severním úpatí pohoří Cordillera Chila na jihu peruánských And, kde pramení čtyři horské toky. Poslední hydrologické výzkumy potvrdily, že hlavním pramenem Amazonky je řeka Carhuasanta,“ dozvíme se mimo jiné na výstavě Amazonka, na jednom z více než čtyř desítek informačních panelů, z nichž přinášíme drobné ukázky.

„Jedním ze silných motivů naší expediční cesty v roce 1999 byla postava u nás nepříliš známého jezuity českého původu Samuela Fritze, který se především v hispánském světě proslavil jako autor první kvalitní mapy Amazonky. Právě on to byl, kdo v roce 1693 označil jako pramen královny řek jezero Lauricocha. Právě tam, na kamenném bloku, jsme roku 2000 na jeho počest umístili pamětní desku,“ vrací se do dvacet let staré historie profesor Janský.

„Ale to jsme po více než 300 letech změnili. Námi nalezený pramen je na jihu Peru v říčním systému řeky Ucayali. Ze skalní pukliny na úpatí vyhaslé sopky Nevado Mismi tu vyvěrá ve výšce 5150 metrů nad mořem jako levý pramen řeky Carhuasanty. Pravým pramenem stejné řeky je jezero, jež jsme v roce 1999 pokřtili na Lagunu Bohemia. Tento náš návrh schválila peruánská akademie věd v roce 2008.“

A na výstavě v Karolinu na okamžik doprovází Amazonku i řeka Vltava. Děje se tak v rámci panelu, který se zaměřuje na problémy povodí souvisejícími s kolísáním hladin. U Vltavy je to především vzpomínka na povodně v letech 2002 a 2013 a po nich uskutečněná opatření regulující případnou povodňovou vlnu.

To v Amazonii hladina řeky každoročně kolísá až o jedenáct metrů. Tamní obyvatelstvo se režimu řeky přizpůsobilo třeba tak, že si obydlí staví mimo dosah zátopy, na kůlech či žije v plovoucích domech. I díky doporučení českých specialistů zakročila peruánská armáda proti nelegální těžbě zlata z říčních náplavů, které vznikly z původního pralesa zničeného pomocí jedovaté rtuti.

…a co na výstavě nenajdeme?

Chybí tam jeden příběh z 11. července roku 2000. „Scházíme z hor a v údolí kolem 4500 metrů nad mořem vidíme dva vrtulníky, o kterých se domníváme, že jsou součástí peruánského vojenského cvičení. Vystupuje z nich a jde proti nám skupinka lidí, jeden z nich se mě polsky ptá – ,Proboha, co jste mi to udělal? Jsem profesor Pietowski z Newyorské univerzity a dva roky připravuji expedici National Geographic Society za dva miliony dolarů na stanovení pramenů Amazonky…´,“ vzpomíná s úsměvem Bohumír Janský, který tehdy s rozpočtem 300 tisíc českých korun „žil“ s prameny Amazonky deset let.

Tým amerických vědců si to zkrátka nemohl „lépe“ načasovat – titulní stránky peruánských novin už dva týdny plnily články o partě nadšenců z UK, kteří prameny nejdelší řeky světa právě nalezli a zmapovali…

Text: Marcela Uhlíková



Fotografie z výstavy

Licence Creative Commons
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ 4.0 Mezinárodní Licence. Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR
×

REPUBLISHING TERMS

You may republish this article online or in print under our Creative Commons license. You may not edit or shorten the text, you must attribute the article to Martin Fryč and you must include the author’s name in your republication.

If you have any questions, please email martfryc@gmail.com

License

Creative Commons License AttributionCreative Commons Attribution
Výstava AMAZONKA: 20 let od objevu pramenů českými expedicemi (a výstava Po stopách Samuela Fritze)