Výstava Aetas Praehistorica

Do 25. 2. 2022 je v Galerii Kvalitář, Senovážné náměstí 17, Praha 1, přístupná velmi zajímavá výstava Aetas Praehistorica.

JAN DOTŘEL & SPECIÁLNÍ HOSTÉ:
OLDŘICH TH. UTTENDORFSKÝ Collection, QUBUS DESIGN STUDIO, EVA EISLER, VLADIMÍR ŠKODA, MILAN HOUSER, TOMÁŠ MEDEK, ADAM KAŠPAR, ŠTĚPÁNKA SIGMUNDOVÁ A ZDENĚK BURIAN

Koncepce: Jan Dotřel
Kurátor: Jozef Mrva ml.

Aetas Praehistorica je unikátní umělecká výstava, kterou uvádí galerie Kvalitář. Jejím hlavním tématem je vědecká reflexe vzniku naší planety Země a života na ní. Obsáhlá expozice představí v okruzích Zrození Země, Vznik života a Počátek lidstva, konceptuální fotografie Jana Dotřela, který výstavu autorsky připravil společně s kurátorem Josefem Mrvou ml., ale i díla dalších významných umělců, jako například Venuše Evy Eisler, malby Milana Housera, objekty Qubus Design Studia vytvořené z fosilií stromatolitu, ale i malba významného českého ilustrátora Zdeňka Buriana. Většina z těchto umělců vytváří díla přímo pro výstavu Aetas Praehistorica, nebo mají k tématům astronomie, paleontologie velice blízko. Obsáhlou výstavu doplní také naturálie a kuriozity z unikátní soukromé sbírky, mecenáše a sběratele umění Oldřicha Uttendorfského.

Výstava Aetas Praehistorica (latinsky pravěk), jejímž autorem je Jan Dotřel, je vyústěním jeho dlouhodobého výzkumu. Po projektech tematizujících astronomii (výstava SPACE, Kvalitář 2020) se autor obrací k minulosti Země – ke geologii a paleontologii. Výstavu rozčleňuje do tří geologických epoch: Hadaikum – vznik Země, Archeozoikum – vznik a vývoj života a Kenozoikum – počátek lidstva.

V tomto ambiciózním výstavním projektu pracuje Jan Dotřel jako umělec i kurátor zároveň. Na výstavě tak kromě autorových fotografií najdeme jím přizvané hosty: Oldřich Th. Uttendorfský Collection, Jakuba Berdycha Karpelise (Qubus Design Studio), Eva Eisler, Vladimír Škoda, Milan Houser, Tomáš Medek, Adam Kašpar, Štěpánka Sigmundová a Zdeněk Burian.

„Janův zájem o vědu je dlouhodobý a pomáhá Janovi nalézat témata komplexně komponovaných cyklů. Vědu využívá jako jakéhosi protivníka v platónském dialogu: hluboce respektuje její poznatky a navazuje na její specifický jazyk a vizualitu. Zároveň je však fascinován oblastmi, na které věda úspěšně nenalézá uspokojivé odpovědi. Věda totiž s každým objevem nezaplňuje mezery, ale ještě více rozevírá doménu nevědění. Řečeno na příkladu: dokud neexistovala geologie, neměli jsme pojem o propastech zemského času a neměli jsme si co představit. S naším poznáním stáří Země a geologického času najednou stojíme před fragmentaritou objevů a vágním náčrtem toho, jak Země mohla vypadat. Tento obrázek ale nikdy nebude úplný a s každým dalším objevem naopak zjistíme, že jsme ani netušili co všechno nevíme. Jan je tímto pnutím fascinován a věda je pro něj prostředkem k vyburcování představivosti a ke spekulování o tom, k čemu nemáme přímý přístup,“ popisuje uměleckou praxi Jana Dotřela spolu-kurátor výstavy Jozef Mrva ml.

Expozice Aetas Praehistorica svým zaměřením, kompozicí i přehledností může připomínat výstavu muzeálního tipu, či tematickou sbírku ambiciózního sběratele. Mezi exponáty najdeme tisíce let staré minerály či zkameněliny, schránky cizokrajných živočichů, ilustrativní kresby ale i moderně abstraktní motivy vypovídající o formách života na zemi.

Výstava se posouvá od mikroskopického po makroskopické spektrum vizuálního záznamu, přičemž hlavním vodítkem či konzistentním prvkem celého spektra jsou fotografie Jana Dotřela. Základním tělesem, které se prolíná výstavou, je koule. Zatímco v dřívějších fotografiích Jana Dotřela symbolizoval tvar koule planety viděné z vesmíru, v současné výstavě připomínají krystalické struktury, či evokují chemické modely molekul. Druhým měřítkem výstavního celku na fotografiích je krajina, která odkazuje na podmínky, jež panovaly na Zemi při absenci života i v období, kdy život planetu přetvářel.

„Výstava Aetas Praehistorca je sondou do minulosti planety Země, stejně tak jako sondou do myšlení Jana Dotřela, který v tomto případě spojil své fotografické i kurátorské uvažování na pozadí vědy, s níž rozehrává uměleckou polemiku,“ doplňuje Mrva ml.