Výstava a divadlo O něco horší než Romeo: tragédie z rozmaru

Do 23.8.2015 bude v Meetfactory, Ke Sklárně 15, Praha 5, přístupná v galerii výstava související s divadelními představeními O něco horší než Romeo: tragédie z rozmaru.

O něco horší než Romeo: tragédie z rozmaru je divadlo i galerie, site-specific i monumentální umělecká instalace, Shakespeare i Kierkegaard »→ prostě další originální mezižánrovka v MeetFactory.

Galerijní část projektu je přístupná každý den od 13:00 (11. 6. – 21. 8. 2015), na divadelní část projektu si svůj lístek rezervujte zde: http://goo.gl/dF3Lrn

Reprízy divadelních představení O něco horší než Romeo: tragédie z rozmaru
11. 8. od 20:00 (vyprodáno) a od 21:00.
22. 8. od 19:00 a 20:30 a
23. 8. od 20:00.

Projekt O něco horší než Romeo: tragédie z rozmaru vznikl ze spolupráce divadelní a výstavní dramaturgie MeetFactory na základě reinterpretace třech textů: kanonické Shakespearovy hry Romeo a Julie, románu Temná energie současné německé autorky Juli Zeh a výjimečného spisu filosofa Sørena Kierkegaarda Svůdcův deník. Divadlo a Galerie se propojí nejen tematicky, ale i prostorově: při inscenaci budou diváci spolu s herci putovat prostory Galerie i Divadla, které se zároveň stane součástí výstavních síní, kde bude instalace přístupná i mimo reprízy divadelních představení.

Originální, částečně site-specific inscenace na pomezí divadla a monumentální umělecké instalace tematizuje obraz lásky coby paradoxního archetypu. Ve jménu hledání smyslu života se milující subjekt vrhá po hlavě do sebezničující propasti. Neúnavně, stále znovu, napříč staletími. Neideologicky, nevysvětlitelně, s narcismem sobě vlastním, za stále stejných kulis milostných trojúhelníků, jejichž vrcholy jej opakovaně zraňují. Projekt zkoumá téma vášně a svádění jako estetického aktu, motiv přebytku a přílišného intelektu, který může být zničující silou i hnacím motorem života, přítomného okamžiku a nesmrtelnosti.

Vizuální umělec Jan Haubelt připravil pro projekt O něco horší než Romeo instalaci sestávající z jedenácti monumentálních soch, jejichž tvary jsou odvozeny od motivů Abecedy Vítězslava Nezvala, v souvislosti s níž Karel Teige typograficky zachytil taneční pojetí jednotlivých písmen. Haubeltovy sochy uchopují tento mezižánrový a zároveň gestický princip skrze převedení Teigeho znaků do třetího rozměru, na bázi rotace celého motivu. Sochy se tak stávají takřka univerzálními charaktery, které v inscenaci nabírají roli herců i autonomních uměleckých objektů. Nedílnou součástí instalace je pak světelná inscenace navržená Jiřím Thýnem.

Autoři projektu: Karina Kottová, Matěj Samec
Vystavující umělec: Jan Haubelt
Light design: Jiří Thýn
Hrají: Halka Třešňáková, Vojta Švejda, Matěj Nechvátal
Režie: Viktorie Čermáková
Kostýmy: Inês Liberal
Hudba: Tibor Žida