Martin Fryč
back
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy

Výstava 1920–2020 Praha–Tokio / vlivy, paralely, tušení společného

Do 20.6.2021 můžete v Galerii Jaroslava Fragnera, Betlémské náměstí 5a, Praha 1, navštívit unvitř i venku před galerií velmi zajímavou výstavu 1920–2020 Praha–Tokio / vlivy, paralely, tušení společného.

Výstava představuje desítky modelů, fotografií a uměleckých děl, mezi nimi mnoho unikátů, a celou řadu v Čechách dosud nevystavovaných japonských autorů a zároveň českých autorů, jejichž stavby byly realizovány přímo v Japonsku či jejich tvorbu japonská architektura významně ovlivnila. V galerii je tak vystavena například replika modelu slavného pavilonu pro Expo 1970 v Ósace architektů Viktora Rudiše, Vladimíra Pally a Aleše Jenčka. Výstava připomíná i tvorbu architekta českého původu Antonína Raymonda, jenž je považován za jednoho ze zakladatelů moderní architektury v Japonsku, nebo progresivní utopické vize 60. let, kterými Japonci inspirovali řadu architektů u nás. Za zmínku stojí také průmyslový palác Jana Letzela vystavěný na začátku minulého století v Hirošimě, jehož torzo připomínající události konce druhé světové války je známo jako „Atomový dóm“.

Pro výstavu vznikl i čajový pavilon od Jakuba Fišera, jsou zde vystavena i výtvarná díla Patrika Hábla, Jindřicha Zeithammla, Michala Cihláře, Marka Thera, Veroniky Richterové či Epose 257.  Nedílnou součástí výstavy, která by ve spolupráci s Českým centrem v Tokiu měla být uvedena také v Japonsku, bude rovněž volně dostupný krátký online videodokument představující výstavu a konkrétní díla přímo samotnými autory.

Souběžně se začátkem výstavy vychází obsáhlý česko-anglický katalog, na němž se podílelo přes dvacet českých i japonských historiků, teoretiků a architektů, kteří se kromě architektury věnují také vazbám v oblasti volného i užitého umění či krajinářské tvorby.

Galerie Jaroslava Fragnera sleduje téma japonské architektury dlouhodobě, naposledy na ní upozornila na výstavě věnované přednímu japonskému architektovi Kengo Kumovi. Dříve představila osobnosti jako Furuichi Tetsuo, Antonín Raymond a Atelier Bow-Wow. Projekt byl připraven v rámci oslav výročí 100 let vztahů mezi Japonskem a Českou republikou a koná se pod záštitou Tomáše Petříčka, ministra zahraničních věcí České republiky, a pod čestnou záštitou Velvyslanectví Japonska v ČR. Informace o připravovaném doprovodném programu budou aktualizovány na webu a facebooku.

Přestože kontakty mezi Japonskem a Čechami začaly již v předmoderní době a jejich rozkvět významně podpořil mezinárodní fenomén „okouzlení Japonskem“ čili japonismus, intenzivní zájem o architekturu obou zemí začíná ve 20. letech 20. století. Dva roky po vzniku samostatné republiky byly navázány oficiální diplomatické vztahy, jimiž pokračovaly významné kontakty z 19. století (například chargé d´affaires Heinrich Coudenhove-Kalergi, jenž s manželkou Mitsuko pobýval na poběžovickém zámku). V té době zaznamenáváme systematické zkoumání japonské architektury na straně jedné a mapování české architektonické scény japonskými architekty na straně druhé. Jako mnoho dalších historických genealogií v naší historii, byly i česko-japonské vztahy zpřetrhány a znovu obnovovány. Výstava a zejména publikace přistupuje k tématu kriticky, autoři zachycují vliv jako jev oboustranný; v tomto smyslu může mít výstava i jakýsi dekolonizační charakter, protože exponuje problém stereotypů a dezinformací, a zároveň dává prostor oběma stranám v co nejvyšší možné rovnováze. Koncept výstavy se vědomě odvrátil od sledování lineární chronologie událostí. Časové posloupnosti se v koncepci přidržujeme pouze náznakově. Namísto panoramatu dějin problematizuje několik významných témat, jako je japonská estetika nebo fenomén skla. Tento rámec umožnil vybrat a vystavit skupinu avantgardních architektů z minulosti i současnosti. Celá řada japonských autorů bude vystavena v ČR poprvé. Tento tematický přístup rovněž umožnil uplatnit škálu nuancí, které můžeme zachytit, pokud důkladně studujeme historický vztah obou zemí: od přátelství a silného vzájemného vlivu až po jemné tušení společného.
Publikace na 300 stranách představuje architekturu v průběhu celého století, od japonských staveb Jana Letzela, Bedřicha Feuersteina a zejména Antonína Raymonda, jenž je označován za jednoho ze zakladatelů moderní architektury v Japonsku, až po aktuální tvorbu mladé generace. Čtenáři se seznámí s ohlasy japonské tvorby u české avantgardy, vlivem vily Katsura v poválečném období, urbanistickým vývojem japonských velkoměst, utopickými vizemi superstruktur tyčících se nad městy ze šedesátých let, vztahem k umění nebo postojem k tradiční architektuře, regionalismu či udržitelnosti. Prostor je věnován také úspěšnému československému pavilonu na Expo 70 v Ósace, významu sklářského umění, reflexi japonských zahrad, ale rovněž estetice a architektuře čajového obřadu, památkové péči nebo specifickému pojetí prostoru ma. Vyjmenované tematické okruhy doprovází rovněž řada reprodukcí uměleckých děl a fotografií českých a japonských autorů. Čtenářsky zajímavé může být několik kapitol pojatých formou rozhovoru s architekty i teoretiky, například exkluzivní interview s Fujimori Terunobuem a Vladimírem Šlapetou. Autory dalších tematických kapitol jsou Helena Čapková, Vlasta Čiháková Noshiro, Milan Hlaveš, Kuma Kengo, Dan Merta, Terezie Nekvindová, Osamu Okamura, Klára Pučerová, David Vávra, Jan Vranovský, Karel Vranovský, Liana Rosinová, Sakurai Yoshio, Petr Stolín, Filip Šenk, Petr Šmídek, Adam Štěch, Aleš Trnka a Zdeňka Němcová Zedníčková. Grafická úprava je dílem Roberta V. Nováka.

Výstava
Kurátoři / Helena Čapková, Dan Merta
Architektonické řešení / Jakub Fišer
Photo, video / Jiří Straka, Jan Strejcovský
Grafika / Robert V. Novák
Produkce / Klára Pučerová, Klára Bártová

Architekti, výtvarníci a fotografové
A1Architects • A69 – architekti • Ando Tadao • ANUK Architekti • Aoki Jun & Associates • AP atelier • Architektonická kancelář Antonína Raymonda • ASKG Design • Atelier Bow-Wow • Václav Aulický • Aulík Fišer Architekti • Anika Bartošová • Mirko Baum • Michal Cihlář • DAM architekti • John Eisler • Epos 257 • Bedřich Feuerstein • Fiala+Nemec • Fránek Architects • Fujimori Terunobu • H3T Architekti • Patrik Hábl • Hasegawa Go • Huť architektury Martin Rajniš • Chalupa architekti • Inui Architects / Inui Kumiko • Isozaki Arata • Ivan Kroupa Architekti • Petr Janda — Brainwork • Libuše Jarcovjáková • Aleš Jenček • Junya Ishigami + Assosiates • Kaijima Momoyo • Jan Kaplický — Future Systems • Kazuyo Sejima & Associates • Kengo Kuma & Associates • Emil Králíček • Václav Králíček • Kuba & Pilař architekti • Kurokawa Kisho • Lábus AA – architektonický atelier • Jan Letzel • Adolf Loos • Miroslav Masák • MCA atelier • Alena Mičeková • Minato Chihiro • Stanislav Müller • New Work • Robert V. Novák • OK Plan Architects • ov-a • Vladimír Palla • Petr Hájek Architekti • Karel Prager • Jiří Příhoda • Radko Květ architektonická kancelář • Veronika Richterová • Viktor Rudiš • Sakamoto Kazunari • SANAA • Shirai Seiichi • Shimada Yo • Schemata Architects • SIAL • Sou Fujimoto Architects • Petr Stolín • Šépka Architekti • Adam Štěch • Tange Kenzo • Tato Architects • Tezuka Architects • Mark Ther • Zdeněk Thoma • Toyo Ito & Associates • Jan Vranovský • Diana Winklerová • Jindřich Zeithamml • Zahradní architektura Kurz

Za podpory
České vysoké učení technické v Praze, Japan Foundation, Ministerstvo kultury ČR, Státní fond kultury ČR, Hlavní město Praha, Městská část Praha 1, Česká centra, Cegra, Aed Projekt, Nadace české architektury

Ve spolupráci s
Archiv Pražského hradu, Chino City Museum of Art, Fakulta umění a architektury Technické univerzity v Liberci, Fujimori Terunobu Atelier, Hyatt Foundation, Ingarden & Ewý Architects Kraków, Ishimoto Yasuhiro Photo Center, Kabinet architektury Ostrava, Kochi Prefecture, Manggha Museum of Japanese Art and Technology in Kraków, Muzeum umění Olomouc, Nadační fond Kaplicky Centre, Národní galerie v Praze, Národní technické muzeum v Praze, Raymond Architectural Design Office, Sri Aurobindo Ashram, Statutární město Kladno, Uměleckoprůmyslové museum v Praze.



Fotografie z výstavy

Licence Creative Commons
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ 4.0 Mezinárodní Licence. Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR
×

REPUBLISHING TERMS

You may republish this article online or in print under our Creative Commons license. You may not edit or shorten the text, you must attribute the article to Martin Fryč and you must include the author’s name in your republication.

If you have any questions, please email martfryc@gmail.com

License

Creative Commons License AttributionCreative Commons Attribution
Výstava 1920–2020 Praha–Tokio / vlivy, paralely, tušení společného