Vernisáž Zero Stars: Agata Madejska, Peter Watkins a Tereza Zelenková

Do 2. 4. 2025 je v galerii NoD, Dlouhá 33, Praha 1 (první patro za kavárnou), přístupná velmi zajímavá výstava Zero stars: Agata Madejska, Peter Watkins a Tereza Zelenková.

Kurátor: Jen Kratochvíl

Text kurátora Jena Kratochvila:

kolik je hvězd v zero stars? jak se čtou? jak se pod nima spí? jak asi chutnaj? je možný si vybudovat závislost na zero stars? kdo je zero stars? dá se jít pryč? dáte nám zero stars?

***

někdo kdysi řekl: „it’s full of stars,“ a vyrazil rychlostí milion mil za okamžik skrz acidovej vortex, zatímco zarathustra pravil svoje moudra a zbytek z nás shořel v extázi.

klidně zas běžte. nebo jestli chcete, přidejte se do týhle naší malý hry na schovávanou.

problém je, že když se věci začnou třást, nezbývá moc prostoru pro slova. a když člověku začnou padat do ksichtu fragmenty tříštících se mramorovejch pilířů věčnosti, pak už jen těžko myslí na jazyk.

hm, možná že pathos je řešení.
starý dobrý drama. se vším všudy.
nepřiznaný. vytoužený. návykový as fuck.

byla jednou jedna školní třída. a v ní se po určitej čas shromažďovali předměty individuálních zájmů a byly prezentovaný jako symboly obecnýho významu. přítomný těla a jejich silně kritickej postoj nám většině způsobil těžkej tinnitus. začalo to jako white noise, který náhle vystřídalo 120 dB jako na rave v 5 ráno, a zatímco se všichni snažili vrátit k jemnějším frekvencím, přijatelnějším pro širší publikum, úplně podle plánu to rozhodně už dál nešlo.

nikdo už si přesně nepamatuje, jak se to celý odehrálo. někteří tvrdí, že strop spadl hned na začátku. jiní vzpomínají na předehru – praskající stěny, sotva identifikovatelný skřípavý zvuky v pozadí. těžko říct. a vlastně, koho to teď zajímá. rekonstruovat tohle všechno bude úkol pro budoucí forenzní paleontology.

ale nenechme se rozhodit absencí jasnejch odpovědí. klidně přidejte svůj pohled na věc, rádi si vás vyslechneme. jsme tady pro nejrůznější možný stížnosti, křivdy a hořkosti. a na konec to nejdůležitější: co převládá? výčitky nebo úleva? hm?

existuje skrytej prostor mezi zónama kontroly a agency [oblíbený nepřeložitelný slovo oscilující ve významu někde kolem subjektivní schopnosti jednat, rozhodovat se, mít věci pod kontrolou s vědomím jejich komplexnosti]. je to liminální prostor. místo, kde jsou věci možný, protože úroveň vědomí, kterou oplývá každej obyvatel týhle tajemný země, umožňuje komplexní pochopení toho, co je v jejich moci a co je třeba brát jako proměnnou v rovnici každodenního přežití. komplexita prožívaná na individuální i společenské úrovni.

tělo, do kterýho vstupujete, balancuje hru měřítek. malý a velký, vedle sebe, vyrovnaný. není potřeba mikroskop, ani výlez na nejbližší horu pro pohled z odstupu.

mateřský lůno. zrezlej hřebík. zmuchlanej obal od chipsů—asi něčí oběd. ohořelá vzpomínka na historickou hrůzu. oheň hrůz palčivě přítomnejch. rtěnka. lipliner. rty. zapalovač. monumentalita moci vyjádřená referencema procházejícíma časem a prostorem—sloupy, architráv, vlys, akroterion, oltář… acropolis, bank of england, volkshalle—klenot welthauptstadt germania, lincolnův memoriál, trump tower gaza, štěrk, hlína, neznámá vesnice srovnaná se zemí.

ještě kouříte? nebo spíš: už jste zase začali*y kouřit?

terapeutka mi řekla, že moje úzkost, strach, panika a další radosti pochází z iluze kontroly, kterou jsem si vybudovala. jo, jsem control freak, navzdory tomu, že tak možná nepůsobím.

skutečnost, že svět se rozpadá za hlasitýho potlesku značný části populace, je, samozřejmě, nesnesitelnej. fakt, že s tím já ani vy nemůžem nic udělat, je jednoduše paralyzující. terapeutka to přirovnala k jízdě na kanoi po divoké řece. proud neovládáme. ale máme určitou míru kontroly nad samotnou kanoí. a taky se dá prostě zastavit. vystoupit, pokud se najde bezpečný místo, kde člověka nestrhne proud. vystoupit, odpočinout si, a pak pokračovat. neuvěřitelný kolik neuvěřitelně jednoduchejch a zpětně zcela jasnejch věcí nám musí terapeutstvo připomínat.

agency [možnost jednat] mimo iluzi kontroly.

tahle školní třída zatím nedostala hodnocení. a venku je moc světelnýho znečištění, aby se dalo spočítat, co je nad náma.

a to je v pohodě.

Jen Kratochvil, kurátor výstavy