Vernisáž Zebo Nasyrova: Umění v dialogu – Film a malba

Do 27. 2. 2024 je ve Výstavní síni Antonína Navrátila, Nové sdružení, Husinecká 8, Praha 3, přístupná velmi zajímavá výstava Zebo Nasyrova: Umění v dialogu – Film a malba.

Výstava členky NSPU Zebo Nasyrovy Umění v dialogu: film a malba, jejíž kořeny vyrůstají z Tádžikistánu a Uzbekistánu, kde pracovala jako filmová a divadelní kostymérka a scénografka, paraelně se věnovala i malířství, v němž má důležitou roli orientální poetika.

Text Pavla Straky o autorce:

Zebo Nasyrova je malířka, která pochází po svých rodičích z Tadžikistánu a Uzbekistánu. V 80. letech poměrně rychle pronikla coby respektovaná a nápaditá kostýmní návrhářka do světa středoasijského filmu. To jí přineslo spoluúčast na snímku Orlando (1992) dle V. Woolf, který byl nominován na Oscara a mnohé další, festivalové, ceny, a Luna Papa (1999) režiséra Bachtijara Chudonajzarova, který rozvíjel poetiku snímků Emira Kusturici jako Černá kočka, bílý kocour v středoasijské estetice. Ta v druhé půli devadesátých let získala hodně na popularitě (dalším podobným snímkem byl gruzínský film Léto ztracených polibků, na němž se scénaristicky podílel Iraklij Krivikadze, autor scénáře právě Luna Papa). Zebo nyní žije v Praze – Vysočanech a věnuje se olejomalbě, v níž osobitě rozvíjí poetiku pohádek tisíce a jedné noci.

Pavel Straka