Vernisáž výstavy Tiše usilovat o krásu

Do 28. 11. 2024 je v Galerii 1, Štěpánská 47, Praha 1, přístupná velmi zajímavá výstava Tiše usilovat o krásu.

Cígr, výdumky či Hospodáříčci. Současní designéři oživili zvykoslovné předměty na výstavě Tiše usilovat o krásu, která navazuje na projekt Krásná práce.

Tradiční řemeslo a lidové umění pojaté současnými designéry přiblíží široké veřejnosti unikátní výstava Tiše usilovat o krásu. Do 28. listopadu je v pražské Galerii 1 k vidění více než 40 exponátů, na kterých spolupracovali mistři řemesel a designéři. Společně vytvořili předměty, které přibližují zapomenutou symboliku zvykoslovných předmětů spojených s obřady, zvyky a magií. K vidění bude například Skříňka na vzpomínky od studia Picky Parents a Kláry Šumové, porcelánové vánoční ozdoby navržené Monikou Martykánovou či kovem zdobené kraslice Jaroslavy Příhodové. Michal Cimala vyřezal masky z lopat na chléb, Tereza Sluková a Milan Pekař přispěli Truhlou na vzácnosti, Klára Hegerová oživila kabelu zvanou cígr a Robert Vlasák vymodeloval Nobjekt. Výstava živých řemesel a lidového umění Tiše usilovat o krásu se koná popáté a navazuje na ideu projektu Krásná práce. Tedy představit české řemeslo a lidové umění v nových souvislostech.

„Výstava, která představí moderní podobu zvykoslovných předmětů a předmětů lidové religiozity je zcela ojedinělá a v Česku se koná úplně poprvé,” vysvětlila Klára Hegerová, zakladatelka úspěšného projektu Krásná práce. Lidová víra měla vždy velký společenský význam a byla jí připisována mimořádná důležitost. Předměty s ní spojené vybízí k tichému zastavení se uprostřed světa a navrací punc tradičním řemeslům a lidovému umění, které s citem a respektem k minulosti přenáší do současnosti.

S touto myšlenkou rezonuje téma zvykoslovných předmětů, které přibližuje výstava Tiše usilovat o krásu. Zvykoslovné předměty se vždy pojily s různými obřady, zvyky, pověrami, někdy i magickými praktikami. Na výstavě si lze některé raritní příklady prohlédnout. Třeba muší ráj, jak se říkalo slaměnému podstropnímu závěsu na ochranu rodiny, hrnce koutňáky, v nichž ženy po porodu dostávaly slepičí polévku na posilněnou, nebo rodeník designérky Jany Linhartové, což byla keramická pečící forma ve tvaru novorozeněte – přijetím pečiva ve tvaru dítěte potvrzoval muž své otcovství.

Většina zvykoslovných předmětů ale už dnes ztratila svůj původní význam, a snad kromě kraslic a některých forem tradičního pečiva se ani nevyskytují. Oslovení designéři se pokusili vzkřísit tento zajímavý výtvarný jev lidového umění a převést hodnoty, jako je vděčnost, pomíjivost či přání být milován, do všedních předmětů. Vzniklé objekty mohou kromě své praktické či dekorativní funkce vybídnout i k zamyšlení, a vrátit tak obřady a symboly do dnešní doby posedlé výkonem, prací a hromaděním věcí. Současná forma zvykoslovného předmětu totiž naplňuje potřebu individuálnějšího, pomalejšího a zodpovědného přístupu k životu.

Pro letošní přehlídku vzniklo ve spolupráci mistrů tradičních řemesel a designérů 40 speciálních děl. Studio Picky Parents společně s designérkou Klárou Šumovou vytvořily s přispěním řezbářských mistrů Štěpána Holoubka a Kláry Paclíkové bohatě zdobenou Skříňku na vzpomínky pro uložení prvních vypadlých zoubků či kreseb dětí. Módní studio Sisters Conspiracy navrhlo šaty pro rituál návratu sama k sobě. Jsou pro ženu, která se chce zastavit, zklidnit a chvíli jen být. Zdobí je dekor rytmu srdce, které se rozpadá na kusy a zase skládá.

Designérka Monika Martykánová chtěla vrátit hodnotu a výjimečnost vánočnímu rituálu zdobení stromečku. Vánoční ozdoby proto ručně ozdobila cukrářským sáčkem, ovšem jako polevu zvolila porcelán. Tereza Bušková a Mariana Novotná vytvořily monumentální plastiku z těsta The Mother of Prague, která odkazuje na tzv. Matičky, charakteristické zvykoslovné pečivo z Kravařska.

Výdumky neboli kraslice designérky Jaroslavy Příhodové zase působí svým minimalismem až futuristicky. Jsou zdobeny kovem a skrývají zcela nečekaný obsah, třeba lidské vlasy. Sochař, malíř a designér Michal Cimala se spojil s řezbářem Jaroslavem Frenclem a navrhl dřevěné masky vyřezané do starých lopat na vkládání chleba do pece. Inspiroval se přitom tradičními maskami zimního času, tajemné postavy provázející advent mají svůj původ ještě v předkřesťanských dobách.

Oltářem pro keramickou dílnu navazuje designérka Tereza Sluková na cechovní ochranné předměty, které měly zajistit zdar díla. Vedle Milana Pekaře je rovněž autorkou domácího relikviáře – keramické Truhly na vzácnosti. Grafická designérka Klára Hegerová navrhla ve spolupráci se špičkovým českým brašnářem Matějem Michalčákem novodobý Cígr. Tak se označovala plochá kabela zdobená milostnými symboly, v níž si v jižních Čechách odnášely dary nastávající nevěsty, ale i do nich dostávaly milodary svobodné matky. Vystavený cígr je novodobá varianta určená pro samoživitele. Intermediální sochař Robert Vlasák vymodeloval v 3D softwaru a následně odlil z šedé litiny artefakt nazvaný Nobjekt. Nobjekty byly původně navrženy pro psychologický výzkum, nemají připomínat nic, ale vzbuzovat pocit klidu a nerušenosti.

K vidění budou také nápadité práce nejmladší designérské generace – studentů z Fakulty užitých umění a designu v Ústí nad Labem, z pražské Vysoké školy uměleckoprůmyslové a Ateliéru designu Fakulty architektury pražského Vysokého učení technického, Vyšší odborné školy oděvní a Střední umělecké školy textilních řemesel v Praze. Studenti vytvořili svatební šaty z ovčí vlny, truhličky na odkládání mobilních telefonů či takzvané Hospodáříčky – objekty  nazvané stejně jako bytosti, které se podle lidové tradice vyskytují poblíž lidského obydlí, aby přinesly prospěch. Designu celé expozice se ujaly Natalie Costantinová a Aneta Honzová a pro mobiliář použily české cihly.

Pro návštěvníky, kteří by se chtěli zapojit a naučit se něco nového, budou připraveny v průběhu výstavy workshopy. Zájemci si budou moci uplést slaměné ošatky s Renatou Němečkovou nebo vánoční ozdoby ze slámy s Markétou Bartákovou – oceněnou Ministerstvem kultury titulem Nositel tradice lidových řemesel. Byla by také škoda si nechat ujít workshop výroba vizovického pečiva s mistryní zvykoslovného pečiva Miluší Šímovou a Ivana Langrová zájemcům ukáže, jak na plstění figurek z ovčího rouna. Vernisáž výstavy 1. listopadu ozvláštnila módní přehlídka a unikátní vystoupení souboru Bánovské Zpěvule, které přijely na vernisáž 330 km, aby zazpívaly pásmo písní o lidové magii a zaříkávání. Kolekci nazvanou Tradice vytvořili studenti Vyšší odborné školy oděvního návrhářství v Praze.

Výstava Tiše usilovat o krásu navazuje na ideu projektu Krásná práce. Představuje řemesla a lidové umění v nových souvislostech. Staré zapomenuté techniky vrací s hlubokým respektem do přítomnosti. Zakladatelka projektu Krásná práce Klára Hegerová usiluje o to, aby se české rukodělné výrobky staly vzorem pro nový životní styl. Obnovuje hodnoty návratu k přírodě, potřebu vlastního zakotvení, pocit hrdosti na naše tradice s důstojností, která jim náleží. Výstava Tiše usilovat o krásu předkládá alternativu k pojetí dnešních zvykoslovných předmětů a nabízí určitý nadhled ve vztahu k původní lidové tvorbě.

Klára Hegerová absolvovala obor Grafický design na Fakultě užitého umění a designu v Ústí nad Labem a získala Fulbrightovo stipendium, se kterým odjela studovat na School of Visual Arts v New Yorku. Po návratu vystudovala obor Dějiny a teorie designu na pražské UMPRUM. V současnosti se v rámci doktorandského studia věnuje historii československého korporátního designu.