Vernisáž výstavy Stroje a technika v grafice

Do 16.7.2017 bude v Galerii Hollar, Smetanovo nábřeží 6, Praha 1, přístupná krásná výstava Stroje a technika v grafice.

Vystavující autoři:
Jiří Altmann, Milan Bauer, Libor Beránek, František Flašar, Eduard Halberštát, Xénia Hoffmeisterová, Jan Holoubek. Vojtěch Hrubant, Václav Kabát, Zdena Kabátová-Táborská, Bedřich Kocman, Jan, Kocman, Ivo Křen, Ondřej Michálek, Pavel Piekar, Dana Puchnarová, Lucie Raškovová, Jiří Slíva, Jan Šafránek, Marie M. Šechtlová, Jana Šindelová, Hana Šuranská

Text Kurátora výstavy Pavla Sivko:

Říká se, že člověk, který byl líný chodit, vymyslel kolo.
Zajímavá činorodá lenost…
Snad to nebyla jen lenost, kvůli které člověk sestrojil první stroje. Snad si chtěl usnadnit život, a tak nahradil strojem těžkou práci.
Stroj byl vynalezen, ale jediná síla, která ho musela dát do pohybu, byl zprvu zase jen člověk. A že se někdy nadřel, aby svůj stroj dal do pohybu! Naštěstí člověka postupně nahradil vůl, kůň, osel, a tak dále. Dodnes hořekujeme nad těžkou prací. Říkáme: „To by nevydržel ani kůň!“ „Takovou dřinu by dělal jen vůl!“ Nakonec došlo i na osla…
Síla zvířete byla nahrazena silou vodní, silou parní, energií elektrickou, jadernou – už není problém stroj rozpohybovat, aby pracoval. Od jednoduchých mechanismů se staletími člověk propracoval ke strojům složitým. Přesto se musím vrátit na začátek: člověk je sice nahrazován stroji, přesto mám pocit, že jsme si život příliš nezjednodušili, a pokud ano, tak jen částečně. Na druhé straně je v současnosti všechno daleko komplikovanější.
Podíváme-li se na postupný vývoj techniky, můžeme říct, že z pohledu umělce jde o fantastickou skrumáž navzájem propojených segmentů různých tvarů. Umělce vzrušuje ona bizarnost spojení a propojení hřídelí, koleček, osiček, táhel, vahadel, západek, pružin, pérek a ozubených soukolí. Jen si vzpomeňte, kolik vyrobených perpetum mobile zklamalo, ale přesto před námi ty nakreslené stroje ožívají, stačí jim jediný pohled, první impuls… a běží, pořád běží!
Na této výstavě uvidíte grafiky a na nich stroje, které jezdily, létaly, pohybovaly se. Najdete tu i určitou nostalgii po době, kdy tyto mechanismy začínaly fungovat, kdy se poprvé daly do pohybu – jako kdybychom stále záviděli lidem, kteří poprvé spatřili automobil či balón.
Vedle toho jsou zde i stroje, podobné oněm kresbám perpetum mobile, které jsou zcela vymyšlené a čekají, až je někdo uvede do pohybu vlastní fantazií.
Říká se, že co je funkční, je také krásné. My ovšem víme, že fungují i věci ošklivé. Naštěstí ve vymyšleném světě jsou všechny stroje krásné, protože jejich funkčnost nikdo příliš nezkoumá. Přesto mohou být inspirací pro stroje a techniku teprve vznikající. A pokud se inspirací nestanou, přesto setrvají v naší fantazii. I nad tou nefunkčností se budeme stále usmívat, a tento úsměv nám na tváři zůstane. To není málo…

Pavel Sivko, kurátor výstavy