Vernisáž výstavy Setiny – Bohumila Grögerová

Do 30. 10. 2022 bude v Letohrádku hvězda, obora Hvězda, Praha 6, přístupná velmi zajímavá výstava Setiny – Bohumila Grögerová.

https://setiny.cz/

7. srpna 2021 by oslavila sté narozeniny česká spisovatelka, překladatelka a experimentátorka Bohumila Grögerová. Jakkoliv rozmanitá byla její tvorba, sahající od překladů z několika jazyků přes aktivní účast v mezinárodním hnutí konkretistů až po knižní deníky a eseje, dá se v celku jejího díla nalézt několik úběžníků vlastních nejen všem jejím textům, ale i způsobu myšlení a chování v civilním životě. Výstava vychází z principů její tvorby (dekonstrukce, koláž, vrstvení časoprostorových rovin, univerzalismus) a z téměř padesátileté spolupráce s Josefem Hiršalem. Přenáší je do dialogu se současností a zohledňuje navíc to z díla či života Grögerové, co ještě nikdy žádný divák či čtenář neměl možnost spatřit a číst. Letohrádek Hvězda je ideálním prostředím, v němž jsou zúročeny autorčiny myšlenkové hříčky o celkové prostupnosti světa („… co se děje ve mně, děje se i v domě“), či její fascinace kvantovou fyzikou, vesmírem, fraktály, kaleidoskopy a zrcadly.

Pořádají Památník národního písemnictví a A2 kulturní čtrnáctideník pod záštitou ministra kultury ČR Lubomíra Zaorálka a radní pro kulturu hlavního města Prahy Hany Třeštíkové. 
Partneři Canon, ArtMap, Radio 1, Artikl, Tvar, Dějiny a současnost 

Kurátoři: Hana Nováková, Ladislav Šerý 
Koncepce: Hana Nováková, Klára Voskovcová 
Scénografie: Jana Preková 
Grafický design: Matouš Mědílek 
Grafická úprava katalogu: Helena Šantavá 
Grafická úprava výstavních tiskovin: Milan Kuzica 
Umělecké instalace: Milan Guštar – B ∧ ¬ B, hodovní síň; David Vrbík – Jsi jako dům, centrální prostor 
Videoprojekce: Hana Nováková, Pavel Lukáš 

…..

Bohumila Grögerová, roz. Tauferová (* 7. srpna 1921 Praha – 21. srpna 2014 Praha) byla česká básnířka, prozaička, překladatelka, autorka rozhlasových her a knih pro děti.

Narodila se v rodině vojáka, sloužícího za 1. světové války v československých legiích v Rusku, později vojenského právníka a přednosty justičního oddělení na československém ministerstvu národní obrany. Do důchodu otec odešel jako generální prokurátor Československé armády. Rodina se stěhovala z Prahy do Olomouce (od 1923), do Brna (1926–1929) a zpět do Prahy. V letech 1932-1948 vystudovala dívčí reálné gymnázium Charlotty Garrigue Masarykové (1932–1940) a následně veřejnou školu pro sekretářky. V letech 1942-1945 pracovala ve společnosti Sociální pomoc jako cizojazyčná sekretářka a seznámila se s tehdy již ženatým Josefem Hiršalem. V květnu 1945 nastoupila do tiskového oddělení ministerstva národní obrany, v roce 1947 odešla studovat češtinu a ruštinu na filozofickou fakultu Karlovy univerzity, ale po dvou semestrech studia zanechala. Roku 1951 nastoupila do nakladatelství Naše vojsko, po absolutoriu knihovnického kursu roku 1961 na pozici cizojazyčné dokumentaristky. Po normalizačních politických prověrkách musela roku 1972 odejít, ale získala místo redaktorky v Ústředí vědeckých, technických a ekonomických informací (ÚVTEI). Od ledna 1980 byla v důchodu, až do své smrti bydlela v Praze 6 – Veleslavíně, poslední léta s Josefem Hiršalem.

S předčasně zemřelým manželem měla dvě dcery. Starší dcera Michaela Jacobsenová (*1947) je překladatelkou z němčiny, mladší Bohumila Límová (*1948) překládá anglickou a španělskou beletrii.

Od poloviny 50. let psala knížky pro děti, překládala a spolupracovala s Josefem Hiršalem, mj. na publikacích Job-boj, Let let a Trojcestí. V 70. letech publikovat nesměla. a tak psala pod jmény pokrývačů. Je autorkou souboru experimentálních próz Meandry (1996) a dvojice memoárově laděných publikací Branka z pantů (1998) a Čas mezi tehdy a teď (2004). Historik umění a literatury Radim Kopáč, který se s Bohumilou Grögerovou v posledních dekádách jejího života přátelsky stýkal, vydal roku 2005 knižní rozhovor pod titulem Klikyháky paměti.

V roce 2009 získala její básnická sbírka Rukopis ocenění Magnesia Litera v kategorii poezie a kniha roku.