Vernisáž výstavy Sametové podzemí: Kurt Gebauer, Barbora Bálková, Richard Cortés

Do 26.1.2017 bude v galerii Artinbox, Perlová 3, Praha 1, přístupná velmi zajímavá výstava Sametové podzemí: Kurt Gebauer, Barbora Bálková, Richard Cortés.

Výstavy k výročí sametové revoluce a k 80. nedožitým narozeninám Václava Havla.

KURT GEBAUER: KURTURA V PERLOVCE II. – Sametové podzemí

Kurt osobnosti po třech letech opět v undergroundu Perlové ulice! Pokračování úspěšné tradice podzemního pelmelu krásy a vlastenectví v podání Kurta Gebauera – tentokrát na připomínku Sametové revoluce a odkazu Václava Havla, který by se letos dožil 80 let. Sochy, objekty, fotografie, malby i kresby Kurta Gebauera datovaná od let šedesátých až po poslední díla z letošního roku, propojují téma kultury, politiky, erotiky, vlastenectví… Rozvíjíme tak m.j. myšlenku nedávné instalace „srdečného pomníku“ Václavu Havlovi, kterou autor připravil k Havlovým 80. narozeninám na piazettě Národního divadla a navazujeme na Kurturu v Perlovce I., kterou jsme si v r. 2013 připomněli 45. výročí srpnové okupace Československa.

BARBORA BÁLKOVÁ: Komunismus s pandí tváří

Mladá výtvarnice reaguje svým nejnovějším dílem m. j. na jedno z čínských tabu – vytěžování lidských orgánů. Vytvořila instalaci z roztomilých medvídků panda ušitých z imitace lidské kůže a sešitých imitací lidských vlasů. Více o projektu zde: http://barborabalkova.cz/medvedi.html

RICHARD CORTÉS: Znamení doby

Reflexe současnosti v symbolech inspirovaných m.j. warholovským vnímáním světa, v podání multi-talentovaného novináře, hudebníka, výtvarníka, autora ilustrací pro Lidové noviny, týdeník Euro a další.

Text galeristky Nadii Rovderové k výstavě:

Letos je to 27 let od doby, kdy vypukla sametová revoluce a začíná být víc než jisté, že svoboda a demokracie nejsou samozřejmostí. U nás i ve světě se dějí věci! Ty věci nelze přehlížet. I proto jsme malý sál galerie věnovali nejnovější instalaci Barbory Bálkové nazvané Komunismus s pandí tváří. Výtvarnice reaguje m. j. na jedno z čínských tabu – vytěžování lidských orgánů. Vytvořila instalaci z roztomilých medvídků panda ušitých z imitace lidské kůže a sešitých imitací lidských vlasů. Čínská lidová republika se snaží západnímu světu ukazovat v přívětivém světle. Chlubí se prudce se rozvíjející ekonomikou, rostoucí střední třídou a pro svůj globálně nejrychleji expandující trh je v popředí obchodních zájmů. Nastavuje Západu tvář dobráckého čínského medvěda, o kterém sice víme, že má kdesi zastrčené drápy, ale víc toužíme zabořit se do jeho srsti a pomazlit se s ním. Jenže barvy jin a jang, kterými je jeho srst pokryta, neodrážejí jen světlou a tmavou stránku nedávné čínské minulosti, ale i aktuální současnosti. Čím se Čína nechlubí, je prvenství v počtu neprávem vězněných lidí. Jakkoli Čína nadále zůstává v podstatě totalitním státem pod vládou komunistické strany, vytvořila specifický druh kapitalismu, který se nezdráhá zpeněžit vlastní občany, které zneužívá jako zdroj pro byznys s orgány. Tato fakta jsou našimi politickými představiteli ignorována, naši občané jsou trestáni za vyvěšování tibetských vlajek, mírumilovný Dalajláma, přítel zesnulého prezidenta Havla, působí na některé politiky jako červený šátek na býka. Na březnovou návštěvu čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Praze a bezprecedentní šikanu českých občanů, reaguje svým dílem i Richard Cortés. Pod názvem Znamení doby pak glosuje i další specifika české politiky posledních let, a to obzvláště jednání dvou největších tahounů směrem od svobod a výdobytků demokracie – současného pana prezidenta s mluvčím Ovčáčkem v zádech a pana ministra financí.
Kurt Gebauer se v Artinboxu zabydlel už dávno, jeho díla byla součátí téměř všech našich tematických výstav. Před třemi roky Kurtura vládla undergroundu Perlové ulice ve dnech neslavného 45. výročí srpnové okupace Československa – teď je tu kurt osobnosti zas, tentokrát aby připomněl, jak tato sovětská okupace naší země před 27. lety skončila sametovou revolucí, a to m. j. i díky osobnosti Václava Havla, který by se letos dožil 80 let.
Už pět let uplynulo od smrti našeho prvního porevolučního prezidenta. Poté jakoby zavanul studený vítr – kauzy se vrší jedna na druhou a hranice nemožného se posouvá. Většině občanů to, zdá se, nevadí. A tak nového významu a aktuálnosti nabývají legendární Gebauerova díla z let 60. až 80.: Zbytnělý papoušek v kleci. Oficiální portrét politika. Oficiální portrét krávy. Rychloplavec. Obří trpaslík číhající na příchozí. Dívka na houpačce. Národ v hospodě u piva. Obludy číhající v koutě. Ruka s holí….
Nového významu nabývají i díla z let porevolučních: Srdce. Rozpukané srdce. Kleco-srdce. Obvázaná tlukoucí srdce. Zapálený seník či teroristický útok?. Uprchlíci na gumovém člunu. Křehká ženská krása v ohrožení. Vánoční stromek bez jehličí….
Autoportrét nositele kurtu osobnosti, prezidenta státu Gebauer, celou expozici zahajuje – na rozdíl od většiny našich současných politických představitelů, vyzývá však tento představitel k myšlenkám orientovaným na osobní odpovědnost, úctu k svobodě a taky vyzívá k humoru a nadhledu, k umění umět nebrat se vážně, přemýšlet a nedat se ošálit – a když, tak maximálně jemnými ženskými křivkami. Přehled, nadhled, smysl pro humor a osobní odpovědnost – to jsou vlastnosti, které léčí nemoci, jimiž naše společnost opět trpí. Ať mír dál zůstává s touto krajinou. Zloba, závist, zášť, strach a svár, ty ať pominou. Kéž pravda a láska zvítězí!

Nadia Rovderová, Praha, listopad 2016