Vernisáž výstavy Petr Malina: Křižovatka

Do 2.6.2019 bude v Galerii Vyšehrad, nad Libušinou lázní, Praha 2 – Vyšehrad (na ostrohu nad Vltavou kousek od Kostela sv. Petra a Pavla), přístupná velmi zajímavá výstava obrazů Petra Maliny: Křižovatka.

Úvodní text kurátora výstavy Petra Vaňouse

Křižovatka/ Křižovatky

Petr Malina patří do silné malířské generace nastupující na českou uměleckou scénu v druhé polovině 90. let. Od počátku vykazuje jeho práce jasné názorové rysy spojené s používáním čisté barvy a s plošnou kompoziční výstavbou obrazu. Orientuje se na tematizaci současného civilního, běžně fungujícího světa spojeného s pulzujícím organismem města a velkoměsta. Podchycuje jak pracovní tak oddychový čas jeho obyvatel, často i svůj vlastní. Reflektuje všední situace městského exteriéru v různých časových fázích dne a noci (výškové budovy, předměstí, dopravní prostředky, obloha, ulice, park). Je dobrým pozorovatelem, který vedle běžných situací často podchycuje i intimní chvíle lidí spojené s prožíváním konkrétního místa. Z minulosti patří k Malinovým nejvýraznějším obrazové soubory věnované rekreačním pobytům u moře, nebo kulturní turistice po uměleckých centrech současného globálního světa (Londýn, Berlín, Paříž, Vídeň). Jsou to právě galerijní sbírkové instituce, které Malinu fascinují, nejenom jako malíře, ale také tako poznávacího turistu. Autor často navštěvuje mezinárodní výstavy v zahraničí a má velmi dobrý přehled o současné světové, především malířské scéně. Příležitostně působí také jako kurátor či organizátor výstav.

Výstava v Galerii Vyšehrad nazvaná Křižovatka představuje soubor nových obrazů z prostředí městského exteriéru. Téma křižovatky tu může být vztaženo buď přímo k urbanistické a dopravní situaci (Přes cestu, 2018), nebo jako personalizovaný „akt rozhodování se“ u zobrazených figur, které procházejí prostorem pro ně buď známým, nebo neznámým. Podle toho se v něm také orientují automaticky, nebo s vyložením určité námahy. Zatímco dívka v modré bundě (Před Louverem, 2018) hledá svou polohu na mapě, dívka ve žluté bundě (Dívka z Brightonu, 2018) pospíchá, zdá se, za svými všedními záležitostmi ve vlastním prostředí. Jinde se setkáváme s dvojicemi, které vedou při chůzi rozhovor (Pánové, 2018), nebo prostě jen mlčky kamsi směřují (Pár, 2018). Situace vyseknuté k časoprostorové kontinuity působí filmově. Poznatelný kontext konkrétního prostoru mizí. Stává se odtažitým, objektivním. Vše, včetně figur, se odosobňuje, svět se anonymizuje. Před očima nám defiluje spíše jakýsi zobecněný vizuální materiál pro pozorovatele v roli diagnostika. Autor klade důraz na moment kompoziční skladby, kterou „vidí aparát“ (např. fotoaparát). Už rozmanitost pohledových úhlů ozvláštňuje banální téma chodců a situuje je, podobně jako film, do určité dějové dimenze a zkratky. Je to však vždy pouze jeden jediný vhled do situace, ostatní souvislosti divákovi zákonitě unikají. V obraze tak vzniká určité napětí, možná tíseň, úzkost z uzavřenosti obrazového formátu, v němž jsou evokovány opakující se rituály uplývajícího městského života. Této melancholii či skepsi odpovídá také uzavřenost plošné výstavby obrazu, která konstatuje viděné.

Malířský výraz Petra Maliny je v tomto směru blízký newyorskému malíři Alexu Katzovi (1927), který také ve své malbě proměňuje banalitu všedního dne v obraz citlivé rozpornosti, jejíž obrysy jsou často nepatrné a pro méně senzitivního diváka takřka nerozpoznatelné (princip dvojího kódu). Uzavřená forma obrazu rozvržená do barevných ploch totalizuje zvolené téma a převádí ho do jakéhosi „univerzálního jazyka“. A právě volba tohoto do jisté míry odosobněného malířského jazyka v sobě obsahuje cenný potenciál pro zpřítomnění toho, co bychom mohli označit za „globální pocit“. Tak jako je to u obrazu Křižovatka (2018). Mužská postava neurčitého věku v uniformě obchodního světa (oblek) odchází z obrazu. Anonymní situace, anonymní místo, anonymní chvíle, anonymní existence. A přesto živá současnost.

Petr Vaňous (kurátor výstavy)        

Petr Malina (nar. 1976 v Praze) – v l. 1994 – 2001 absolvoval pražskou AVU (ateliér prof. Jiřího Sopka a doc. Jiřího Davida). V roce 1998 studijně pobýval na Staatliche Akademie der Bildenden Künte v Karlsruhe a v roce 2000 na Middlesex University v Londýně. Pravidelně vystavuje od roku 1996. Do kontextu současného českého umění zařadily Malinovo dílo mezi jinými výstavní projekty Artnow.cz (Výstavní síň Mánes, 2003), Perfect Tense/ malba Dnes (Jízdárna Pražského hradu, 2003), Intercity Berlín Praha (Haus am Waldsee, Berlin, 2005), IV. zlínský salon mladých (KGVU ve Zlíně, 2006), Resetting. Jiné cesty k věcnosti (GHMP – Městská knihovna, Praha, 2007-08), Rovnostranný trojúhleník (Meetfactory, Praha, 2010), VI. zlínský salon mladých (KGVU ve Zlíně, 2011), Současná česká krajina (GMU v Hradci Králové, 2011), Art Europarl, Evropský parlament, Brusel (2012), Příběh dne/s (GMU v Hradci Králové, 2017) nebo Jiný život momentky (OGV v Jihlavě, 2017). Dílo autora je zastoupeno ve sbírce Národní galerie v Praze, Evropského parlamentu v Bruselu, Východočeské galerie v Pardubicích ad.