Martin Fryč
back
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy

Vernisáž výstavy Osvětimské album

Do 20.9.2015 bude v Domě Fotografie, Revoluční 5, Praha 1, přístupná zajímavá a rozsáhlá výstava Osvětimské album. Otevřeno út–ne 10.00–18.00, čt 10.00–20.00.

Výstava představuje všech téměř 200 fotografií z tzv. Osvětimského alba (resp. jeho kopie), unikátního dokumentu z roku 1944 zachycujícího systematickou likvidaci evropských Židů. Ačkoliv jsou na fotografiích zachyceni převážně občané předválečného Československa z Podkarpatské Rusi, nebyl doposud v Čechách tento soubor fotografií vystaven.
Výstava zároveň objasňuje vznik alba, jeho nalezení osvětimskou vězeňkyní Lili Jacob a poválečný osud alba, v němž hraje významnou roli i Praha a Židovské muzeum v Praze. Zde byly v roce 1947 pořízeny kopie fotografií z tohoto alba, jehož originál se v roce 1980 dostal do Yad Vashem. Další kopie fotografií se v průběhu 50. a 60. let 20. století dostaly díky Židovskému muzeu do několika dalších evropských muzeí.
Výstava prezentuje i nové doposud nepublikované poznatky o albu a Lili Jacob. Především je zaměřena na skutečnost, že ačkoliv se v souvislosti s albem většinou hovoří o transportech maďarských Židů, v zásadě se jednalo o občany předválečného Československa. I samotná Lili Jacob, která album po osvobození v táboře Mittelbau-Dora našla, byla československou občankou, hovořila česky a ve třech poválečných letech žila na území tehdejšího Československa. Finanční obnos, který obdržela v roce 1947 od tehdejšího Státního židovského musea za možnost pořídit si kopie fotografií z alba, jí umožnil v roce 1948 vycestovat se svým manželem a prvorozenou dcerou do USA, kde začali nový život. Samotné fotografie byly poprvé publikovány v československých publikacích (1949 Tragédia slovenských Židov, 1956 Továrna na smrt) a album i jeho kopie hrály významnou roli jako důkazní materiál v poválečných procesech s válečnými zločinci v Německu i Izraeli.
Výstava připomíná 70 let od ukončení druhé světové války a kromě domácích návštěvníků i turistů bude cílit na studenty středních škol. V době, kdy sílí v Evropě protiizraelské nálady a i samotné album se stává terčem tzv. revizionistů, je důležité připomenout nejenom českému publiku osudy jejich spoluobčanů.

Osvětimské album je jedinečným autentickým dokumentem, který zachycuje koncentrační tábor Osvětim–Birkenau na jaře 1944. Kromě alba z doby výstavby tábora v letech 1942–1943 a tří fotografií ilegálně pořízených samotnými vězni neexistuje jiný autentický obrazový dokument, který by přibližoval dění
v Osvětimi. Historici právem považují Osvětimské album za jedno z nejdůležitějších svědectví o osudu milionů zavražděných. Téměř každý, kdo viděl nějaký televizní dokument o holokaustu nebo četl knihu věnovanou tomuto tématu, se již s některou z vystavených fotografií pravděpodobně setkal. Bez Osvětimského alba bychom se museli spoléhat pouze na vzpomínky a vyprávění přeživších.

Fotografie zachycují příjezd tzv. maďarských transportů koncem května nebo začátkem června 1944. Podle některých pramenů byly fotografie pořízeny během jednoho dne, podle jiných v průběhu několika týdnů. Velká část vlaků přijela z měst Berehovo, Mukačevo a Užhorod na Podkarpatské Rusi, bývalé části území Československa, které muselo Československo v listopadu 1938 postoupit Maďarsku podobně jako Sudety po Mnichovské dohodě Německu. Zbytek území Podkarpatské Rusi byl anektován Maďarskem 18. března 1939, tři dny po obsazení Čech a Moravy německou okupační armádou. Jak je patrné z nahraných svědectví přeživších, velká část deportovaných na snímcích hovořila doma jazykem jidiš, přesto se však považovali za Čechoslováky.

Tzv. maďarské transporty, na rozdíl od transportů předchozích, zajížděly do tábora Osvětim-Birkenau přímo po nově vybudované vlečce, která byla dokončena v květnu 1944. Prodloužení železniční trati mělo za cíl urychlit proces selekce, dělení na práceschopné a odsouzené k okamžité smrti, stejně jako zefektivnit třídění zabaveného majetku. Práceschopní byli většinou po krátké době převezeni do jiných pracovních táborů v Říši, aby pomohli nálety ohroženému německému vojenskému průmyslu. Ostatní – především ženy s dětmi a staří lidé – byli bezprostředně po příjezdu posláni do plynových komor. V Osvětimi-Birkenau byl takto zavražděn více než milion evropských Židů, z toho minimálně 75 000 z Podkarpatské Rusi. Z území bývalého Československa nacisté zavraždili více než čtvrt milionu Židů.

Kurátor: Martin Jelínek, Židovské muzeum v Praze

doprovodné akce

kurátorská prohlídka výstavy Osvětimské album: 28.5.2015



Fotografie z výstavy

Licence Creative Commons
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ 4.0 Mezinárodní Licence. Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR
×

REPUBLISHING TERMS

You may republish this article online or in print under our Creative Commons license. You may not edit or shorten the text, you must attribute the article to Martin Fryč and you must include the author’s name in your republication.

If you have any questions, please email martfryc@gmail.com

License

Creative Commons License AttributionCreative Commons Attribution
Vernisáž výstavy Osvětimské album