Vernisáž výstavy obrazů Lukáše Breziny von Hampacher: OKAmžiky aneb okem do hlavy

Do 12.3.2017 bude v čítárně Unijazzu, Jindřišská 5, II.schodiště, 4.patro, přístupná výstava obrazů Lukáše Breziny von Hampacher: OKAmžiky aneb okem do hlavy.

OKAmžiky aneb okem do hlavy.
Navždy ztracené a nikdy nenalezené Světy okem přecitlivělého cynika ze severočeské hnědouhelné pánve.

L.B.v.H.
Touto signaturou podepisuje své obrazy Lukáš Brezina von Hampacher.

…in-spirare… vdechuji, co vidím…neptej se… dýchej…dívej se…

Sírou zežloutlý sníh, žlutohnědá mlha, šeď, první vjemy z okolního světa, které se mi zaryly do paměti. Ranní, nenáviděné vstávání do školy, tmavá rána plná nesmyslnosti a musu, který osvěcovala oranžová světla pouličních lamp.

Výhledy do daleka, rudá rašeliniště, polámané neprostupné lesy, spadlý řetěz, dny bez lidí, ledový vítr, ostré slunce, ostré stíny, rumiště jako pomníky nenávisti, polámané kříže, opuštěné hroby. Krušné hory, živá kronika mrtvých osudů. Inspirace pro všechna léta budoucí.

Rozkvetlé třešně, křik ptáků, štěkot psů, zvuk cirkulárek, živé ploty, vůněrozteklého asfaltu, rozpálená hráz rybníka, sáňkování na Rozhledně, úzkost, demolice, pozlátko, prázdnota, ješitnost, kýč. Jirkov, domov s minulostí zchudlého šlechtice, jenž sedí pod jabloní u umaštěného prázdného stolu, nevědě, že jablka jsou dávno zralá. Šlechtice, který díry v kabátu zašívá pozlacenou nití půjčenou od nenáviděného souseda.

Hluk, vedro, pivo, zkoušky, knihy, tituly, rum, červená sedačka ve dvacet-dvojce, strach, koncerty, holky, kamarádství, zklamání, frustrace, pýcha, radost, nemoc, mejdany, zodpovědnost, nasranost, pokora, bolest, pohoda, ješitnost, únava. Praha, domov číslo dvě, ta zlatá loď, kterou už si všichni rozebrali, předměstí východního Berlína s největším hradem na Světě, aby se do něj vešla všechna ješitnost a malost v zapomnění nastřádané.

Co dál?

Černý peří, poryv větru, hukot, ostré slunce, nádech, odlesk střechy, kostel… obsah jednoho z obrazů…

Neptej se, dívej se… dýchej… OKAmžiky 2015/2016