Martin Fryč
back
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy

Vernisáž výstavy obrazů a kreseb Josefa Mžyka

14. 9.-10. 10. / Galerie Peron / Kresba

Do 10.10.2015 bude v Galerii Peron, U Lužického semináře 12, Praha 1, přístupná výstava obrazů a kreseb Josefa Mžyka.

Výstava obrazů, které autor vytvořil pro své vlastní potěšení mezi takzvanou vážnou tvorbou na různé desky, kartony, krabice a obaly. Vystavena díla jsou výsledkem vzácných chvilek, kdy se malíř oprostil od svých momentálních povinností a začal malovat z čisté radosti bez pocitu odpovědnosti, proto působí velmi svěže a uvolněně.

Josef Mžyk

1944 (2. 2.) narozen ve Vídni jako jedno z dvojčat. Otec – letecký inženýr Werner Hammerschmiedt (+ 1956). Matka Anna se koncem války přestěhovala do Opavy, kde se roku 1959 provdala za Rudolfa Mžyka; synové dostali adoptivní jméno „Mžyk“.

1962-1966 studium na Umělecko-průmyslové škole v Uherském Hradišti na oboru monumentální a dekorativní malby. Vytváří cykly romantických perokreseb (stromové aleje, hřbitovy), prostoupené tíživou melancholií. Romantismus jej přivádí také k šermu, kterému se věnuje celoživotně (na doprovodných fotografiích ve skriptech dr. Pavla Plcha předvádí šermířské pózy v kostýmu ze Shakespearova dramatu Romea a Julie; více než 20 let spolupracoval při výuce šermu na pražská divadelní fakultě). Pro jeho školní malířské kompozice je příznačný odtažitě dekorativní, plošný styl a světlá, bohatě diferencovaná barevnost. Tato malba z první poloviny šedesátých let 20. století – bez znalosti americké malby – je z formálního hlediska utvářena na principech, jakými se vyznačuje americký pop-art!

1967-1973 studium na Akademii výtvarných umění v Praze u profesora Vojtěcha Tittelbacha, pak na grafické speciálce Ladislava Čepeláka. Vytváří expresívní, monochromní malby s figurální tématikou (převážně portréty) a dynamické kresby, převáděné i do techniky suché jehly a litografie. Studium ukončil cyklem barevných, plošně koncipovaných litografií. Po absolutoriu se zabýval litografií i serigrafií.

1968 ve Vatikánu v kostele sv. Anny svatba s Marií, studentkou filozofické fakulty Univerzity Palackého (oboru historie, teorie a výchovy umění). Pod dojmem pobytu v Itálii vznikají fantazijní dějové vize z městského interiéru nebo práce s biblickou tématikou. Vzniká i série kresebně uvolněných litografií, ale vedle toho i suchých jehel utvářených deskriptivně přesnou kresbou, zachycujících scény z každodenního života.

1969 narození dcery Alice. Autor vytváří cyklus expresívních kreseb a litografií a téma Matka, Dítě, zabývá se i portrétní tvorbou.

Počátkem 70. let dominuje tematika toalet, v nichž je kladen důraz na barevně kompoziční řešení grafických listů.

1972 výměnný studijní pobyt na tbiliské Akademii výtvarného umění v Gruzii. 1973 narození dcery Kláry. V 70. letech dochází k navázání na práce z dob středoškolských studií: pop-artistní vlna podpořila Mžykovu malířskou tvorbu, prostoupenou novou monumentalitou a údernou, plošnou barevností. Vzniká cyklický soubor obrazů zachycujících předměty z denního života (křesla, žena a její toaleta, zátiší). V grafické tvorbě na závěr studií, ukončených roku 1973, se jako jeden z prvních v Čechách věnoval serigrafii s dominujícím barevně plošným řešením (cykly Žena).

1974 tvorba obrazů bez přípravných kreseb, malovaných s důrazem na barevně kompoziční řešení – s absencí figury. Dominujícím tématem se stávají Stroje (počítače).

1974-1975 vyučoval kresbu na Střední průmyslové škole grafické v Praze. Vytvářel odosobnělé kresby integrovaného, vybroušeného stylu: Disciplinovanost vůle, spjatá s kontemplací, je příznačná pro pečlivé, kultivované práce s vegetativní i figurální tématikou. Podkladem malby se stávají pečlivé, propracované kresby; obrazy získávají na kompoziční i kresebné složitosti.

1975 první samostatná výstava v Mánesu v Galerii mladých (tematika Křesla, Toaleta). Vernisáž neproběhla bez problémů – z předsednictva Svazu výtvarných umělců vycházely signály o projednávání zákazu výstavy, vybočující z linií socialistické tvorby. Úměrně situaci výstavu veršem a tanci spoluzahajoval svérázný model z pražské Akademie výtvarného umění, Jožka Mrázek-Hořický. Od roku 1976 má svobodné povolání, věnuje se malbě a grafice. V jeho ateliéru Na mlynářce v Praze – Košířích (kde dříve údajně maloval Václav Brožík) a zejména v dalším ateliéru ve vile v Hradešínské ulici na Vinohradech začaly být pořádány výstavy nekonformních umělců a mladých autorů (A. Šimotová, S. Kolíbal, J. John, J. Svobodová, S. Zippe, výstava 10 malířů, Konfrontace ad.) a byly pořádány přednášky. Výstavy navštěvují americký velvyslanec v ČSSR, francouzský kulturní atašé, ale také ředitel Národní galerie a na druhé straně řada známých disidentů.

1981 začíná vytvářet monumentální realizace pro architekturu technikou malby polyuretanovými barvami na hliníkové desky. První realizace – monumentální malba Zahrada – (vytvořená jemným japonským štětcem polyuretanovými barvami) pro Domov důchodců v Praze – Bohnicích.

1981-1982 studium na École des Beaux-Arts v Paříži v ateliéru profesora Oliviera Debré. První samostatná výstava v Paříži a účast na kolektivních výstavách v Paříži a jinde ve Francii. Francouzský pobyt, ale také prostředí vinohradského ateliéru ovlivnilo atmosféru obrazů: estetické principy jasu a barevné harmonie promítající se v cyklech Zahrad.

1984 další půlroční studijní pobyt v Paříži, s účastí na výstavě stipendistů.

1985 – 1986 samostatná putovní výstava po Francii – Paříž, Nimes, Caen, Rouen, aj.

1987 začíná soustavnější knižní i časopisecká ilustrační tvorba. Dochází k odklonu od iluzívnosti směrem dynamické malbě polyuretanovými barvami na kartón : převládá gestická složka tvorby, údernost, deformace a nedokončenost, podmíněná subjektivní motivací.

1990 v Mžykově malbě nastává výraznější změna, vedoucí k rytmizované organizaci abstraktních forem. Plošná, výrazně barevná plocha je ohraničována s kresebnými liniemi. Vzniká řada obrazů s prostupujícími se vegetativně-organickými prvky. Podobně jako v 80. letech celá 90. léta pokračovaly každoroční cesty do Francie.

1992 po restituci vily v Hradešínské ulici č. 2 Mžyk dostává písemnou nekompromisní výpověď z ateliéru od nového majitele, ing. Martina Kubelíka, aby uvolnil místo rakouskému malíři.

1992 Mžyk začíná pracovat v malých prostorách dřívějšího ateliéru Jiřího Koláře v Nekázance 10 v Praze. Vzniká řada obrazů z cyklu komiks.

2001 studijní pobyt v USA.

2003 Mžyk začal působit v ateliéru (po Václavu Boštíkovi) v Pařížské ulici č. 7 v Praze.

Dcera Alice, historička umění, působila jako kulturní atašé Českého velvyslanectví ve Švýcarsku, nyní v Německu.
Dcera Klára je sochařka a malířka, Mžyk s ní opakovaně vystavoval.
Manželka doc. PhDr.Marie Mžyková, CSc., historička umění, vydavatelka a šéfredaktorka časopisu Cour d´honneur /hrady, zámky, paláce.
Její specializací je francouzské umění a dále malířství 19. století.

CENY

1986 – Zlatá mísa – dva obrazy pro československý pavilon EUROFLORA,
Janov (Itálie; architektonická spolupráce arch. P. Zeman.

1996 – Masarykova cena za malbu, udělená Českou akademií věd.

www.mzyk.cz



Fotografie z výstavy

Licence Creative Commons
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ 4.0 Mezinárodní Licence. Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR

REPUBLISHING TERMS

You may republish this article online or in print under our Creative Commons license. You may not edit or shorten the text, you must attribute the article to Martin Fryč and you must include the author’s name in your republication.

If you have any questions, please email martfryc@gmail.com

License

Creative Commons License AttributionCreative Commons Attribution
Vernisáž výstavy obrazů a kreseb Josefa Mžyka