Vernisáž výstavy Neklidná figura – Exprese v českém sochařství 1880–1914

3. 5.-25. 9. / Městská knihovna, 2. patro - Galerie hl.m.Prahy / Socha

Do 25. 9. 2016 bude v Městské knihovně, 2.patře, Mariánské náměstí 1, Praha 1 (vstup z Valentinské), přístupná rozsáhlá a zajímavá výstava Neklidná figura – Exprese v českém sochařství 1880–1914.

Všichni jsme zajatci jedné sochy, kterou je naše tělo… Camille Mauclair, 1900

Výstava „Neklidná figura“, pořádaná Galerií hlavního města Prahy, je nejrozsáhlejší a nejvýznamnější samostatnou výstavou českého sochařství od zániku legendární expozice moderního českého sochařství realizované Národní galerií na zámku Zbraslav. Galerie hlavního města Prahy se tím po dlouhé době vrací k sochařské výstavě, konkrétně do doby přelomu 19. a 20. století, kdy bylo sochařství na svém vrcholu. Zachycuje průřez těmi nejvýznamnějšími talenty, jakými byli kromě dominujícího Josefa Václava Myslbeka František Bílek, Stanislav Sucharda, Josef Mařatka, Ladislav Šaloun, Quido Kocián, Bohumil Kafka nebo Jan Štursa, a zároveň celou řadu projevů od méně známých, avšak dobově určujících sochařů. Jejich plastiky jsou na výstavě konfrontovány s typickými ukázkami děl světových sochařů Augustem Rodinem, Constantinem Meunierem a Antoine Bourdellem, kteří zasáhli do českého vývoje svými soubornými pražskými výstavami. Požadovaná uměleckost znamenala stupňování senzuálních a emocionálních kvalit plastického projevu v duchu hledané modernosti. Modernost ovšem nebyla založena na napodobování, ale na originalitě, na snaze vyjádřit uměním hlubší prožitek a smysl moderní doby. Tento obsah shrnuje výstava pod pojem exprese.

Výstava je pojata historicky a také vývojově, ale jejím hlavním cílem je spíš ukázat expresi jako zdroj tvořivosti, jako podmínku kreativity. „Neklidná figura“ se návštěvníkům otevírá akademismem 90. let 19. století včetně tvorby J. V. Myslbeka a jeho školy. V té době se začaly objevovat individuality, jež mezi sebou soutěžily o vysoké hodnocení své práce a začaly se srovnávat i se sochařstvím v zahraničí, zejména ve Francii. V důsledku toho dosáhlo české figurální sochařství v období od 90. let 19. století až do 1. světové války vysoké umělecké úrovně, zcela srovnatelné s moderní evropskou tvorbou. V úvodu výstavy autoři Petr Wittlich a Sandra Baborovská společně s architektem Dominikem Langem otevřeli návštěvníkům zaslepená okna, aby do prostoru mohlo vniknout denní světlo. Ve velkých sálech, kde jsou představeny symbolismus, impresionismus, expresionismus a novoklasicismus, pracovala světelná designérka Pavla Beranová se světlem umělým a pro každé období se snažila najít adekvátní světelnou atmosféru. V menších sálech je zastoupena dekorativní a monumentální tvorba projevující se ve veřejném prostoru na novostavbách a pomníkových realizacích. Výstavní projekt „Neklidná figura“ si klade za cíl obnovit zájem českého publika o mimořádně kvalitní část naší kulturní tradice a poukázat na příklady, které mohou být stimulující i pro současnost. Architekt Dominik Lang odkazuje na prostředí přelomu století dobovými čalouněnými sokly. Nebylo však záměrem vytvořit repliku. Architektonické řešení se snaží se vším respektem poučit z vnitřní logiky plastik, jejich dobovým kontextem i fenoménem neklidu. Lang se zároveň snaží akcentovat zobrazování figury jako „všudypřítomného“ těla. K výstavě vychází stejnojmenná publikace v nakladatelství Karolinum. Je doprovozena dobovými fotografiemi z pozůstalostí samotných sochařů. Obsahuje několik odborných statí a teoretické dobové texty. Do publikace přispěli Petr Wittlich, Sandra Baborovská, Tomáš Hylmar a Marie Rakušanová.

Petr Wittlich, Sandra Baborovská

České sochařství na přelomu 19. a 20. století prochází obdobím dynamických změn. Obor se díky výrazným osobnostem s velkou ctí a kreativitou vyrovnává s mnoha tématy, jež formují nástup moderního sochařství. Z produkce, která dosud většinou pracovala s nápodobou či mírnou úpravou osvědčených předloh, se stává emancipovaný a sebevědomý žánr reagující na literární, filozofická i společenská témata a hledající aktuální formu výrazu. Kromě zaniklé stálé expozice Národní galerie na zámku Zbraslav, kde bylo toto období do značné míry přehledně exponováno, nebylo dosud nikdy předestřeno formou výstavního projektu, který by navíc šel za hranice konstatování skutečnosti a hledal některá specifika a kořeny tehdejšího vývoje v takové šíři jako tentokrát. Prof. Petr Wittlich, který se tématem zabývá řadu let, a kurátorka Galerie hlavního města Prahy Sandra Baborovská člení výstavu do jednotlivých názorových proudů, větvících se od zakladatelské figury Josefa Václava Myslbeka. Pracují s širokým autorským spektrem, včetně klíčových zahraničních osobností, jejichž účast na tehdejším výstavním provozu v Praze byla vnímána jako potvrzení vážnosti zdejšího úsilí o moderní výraz. Národní galerie v Praze je bohatstvím svých sbírkových fondů základním zdrojem materiálu pro takto rozsáhlý projekt. Vlastní řadu sochařských pozůstalostí osobností té doby, a mohla tak poskytnout téměř devadesát děl z celkových sto čtyřiceti pěti, abychom mohli obraz této bouřlivě se proměňující epochy vylíčit v přesvědčivé šíři. Národní galerie v Praze a Galerie hlavního města Prahy ve spolupráci s Musée Bourdelle v Paříži, Galerií plastik Hořice v Podkrkonoší a dalšími veřejnými i soukromými sbírkami tak s odstupem mnoha let poskytují veřejnosti vzácnou příležitost opět spatřit nejvýznamnější práce tohoto období, a to v souvislostech, které nově ohraničují jednotlivé kapitoly z hlediska obsahu i výrazu.

Magdalena Juříková, ředitelka, Galerie hlavního města Prahy

Jiří Fajt, generální ředitel, Národní galerie v Praze

Doprovodný program:

Kurátorské prohlídky

čtvrtek 12. 5. 2016 od 18:00

čtvrtek 9. 6. 2016 od 18:00

čtvrtek 15. 9. 2016 od 18:00

Taneční instalace francouzské choreografky Nadine Beaulieu Performeři: Tereza Hradilková, Jan Bárta, Jana Vrána Světelný design: Pavla Beranová a Vladimír Burian Koprodukce: Galerie hlavního města Prahy a Centrum choreografického rozvoje SE.S.TA

čtvrtek 19. 5. 2016 od 18:00 – premiéra

neděle 22. 5. 2016 od 16:30 – 1. repríza

neděle 22. 5. 2016 od 18:00 – 2. repríza

Performance vizuálního umělce Jana Pfeiffera OPĚRNÉ BODY

čtvrtek 22. 9. 2016 od 18:00

V rámci doprovodného programu k výstavě připravujeme cyklus přednášek a diskusí na téma Pomník a socha ve veřejném prostoru.

Víkendové výtvarné workshopy

sobota 18. 6. 2016 13:00–18:00 Tělesnost sochy, Městská knihovna, 2. patro

sobota 23. 7. 2016 13:00–18:00 Anatomie a kánon, Městská knihovna, 2. patro

sobota 20. 8. 2016 13:00–18:00 Spiritualita, stíny a symboly, Edukační centrum v Colloredo-Mansfeldském paláci

Výtvarný ateliér pro dospělé a seniory

neděle 21. 8. 2016 15:00–18:00 Řád, krása a exprese v plastické formě I., Edukační centrum v ColloredoMansfeldském paláci