Vernisáž výstavy Nejkrásnější české knihy roku 2023

Do 31. 12. 2024 je v historické budově Národního Muzea, Václavské náměstí 68, Praha 1, přístupná velmi zajímavá výstava Nejkrásnější české knihy roku 2023.

Syrově uhrančiví Muklové a šlajsny, ilustrovaná historie ragby, Štěpánka Haničincová a Čertík Bertík v mnohakilové knize o loutkovém filmu, vysoká kniha o lese a miniaturní Jack London, rozverný houbový věstník nebo fotografická autorská kniha z freetechno scény – to je pouze pár příkladů knižních děl, které lze vidět na výstavě nejkrásnějších knih loňského roku.

Do 31. prosince 2024 si můžete v Historické budově Národního muzea v Praze prohlédnout nejzajímavější projekty, které vznikly na poli knižního designu během minulého roku. Vystaveno je celkem 30 oceněných knih a dále 23 titulů užšího výběru v celkem sedmi soutěžních kategoriích. Výstavu Nejkrásnější české knihy roku 2023 společně pořádají Památník národního písemnictví a Národní muzeum. Architektem expozice je Ondřej Čech, grafická podoba výstavy i katalogu jsou dílem grafiků Štěpána Malovce a Martina Odehnala.

Mezi vystavenými knihami najdete velmi rozmanité tituly i formáty: jak objemné a těžké „bichle“, tak extrémně drobné, téměř nenápadné bibliofilie. Kromě studentských prací a vzácných tisků, které existují pouze v jednotkách kusů a které budou chráněny sklem, jsou knihy volně přístupné a lze jimi listovat.

 „Zatímco na klasické muzejní exponáty si obvykle sáhnout nemůžeme, nejkrásnější české knihy roku jsou výjimkou, protože jejich půvab a zajímavost málokdy tkví pouze v obálce. Takže je bez obav vezměte do ruky a prohlížejte,“ vyzývá návštěvníky ředitel Památníku národního písemnictví Michal Stehlík.

„Knihy jsou nedílnou součástí Národního muzea od jeho založení. Součástí muzea je veřejná vědecká knihovna, která má velice bohaté historické fondy i sbírky knižní kultury. Studovna a knižní depozitáře jsou nedílnou součástí naší historické budovy. Každoročně pořádáme několik výstav s knižní tematikou. Spolupráce s Památníkem národního písemnictví na výstavě nejkrásnějších současných knih je tak přirozeným spojením sil dvou kulturních institucí a zároveň zajímavým zpestřením výstavního programu Národního muzea,” říká generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.

Pro ty, kdo by rádi nahlédli třeba i „pod pokličku“ rozhodování poroty či by je zajímalo vědět víc o knižním designu, jsou připravené dvě komentované prohlídky výstavy, které povedou pedagogové a členové letošní poroty NČKR: Filip Kraus, vedoucí ateliéru tvorby písma a typografie na pražské UMPRUM a Helena Šantavá, která vede ateliér knižního designu na VOŠG Hellichova. Komentované prohlídky se budou konat 30. října 2024 a 20. listopadu 2024 vždy od 17 hodin a je možné se na ně zaregistrovat přes webové stránky Národního muzea.

Kolekce letošních Nejkrásnějších českých knih byla od počátku léta vystavena nejen na mnoha místech České republiky, ale během podzimu i v německém Frankfurtu nebo v Hongkongu.

Do 59. ročníku soutěže Nejkrásnější české knihy roku, kterou pořádají Památník národního písemnictví a Ministerstvo kultury ČR, bylo přihlášeno celkem 305 titulů. V soutěži je oceňován nejen současný knižní design, ale také kvalita a originalita polygrafického a knihařského provedení. Smyslem soutěže je motivovat nakladatele k vydávání umělecky hodnotných knih.

V kategorii odborná literatura získala první cenu objemná studie s historickými přesahy s názvem Pražské ptactvo, která mapuje nejen život ptáků v městské divočině, ale i dramatický příběh ornitologa Veleslava Wahla, pronásledovaného za nacismu i komunismu.

„Publikace věnované přírodním vědám mohou vedle knih o vizuální kultuře, kde je designu přirozeně věnována velká pozornost, obstát jen velmi těžko. O to víc je potěšitelné, že v letošním ročníku tato situace nenastala a že v kategorii odborné literatury zvítězila příkladně vypravená kolektivní monografie a atlas v jednom s názvem Pražské ptactvo 1800–2020,“ uvedla k výsledkům předsedkyně poroty a historička umění Markéta Žáčková.

V kategorii krásné literatury zaujala odbornou porotu nejvíc podoba knihy Muklové a šlajsny, kde je autentický příběh z vězení syrově vizualizován prostřednictvím ilustrací Michala Škapy, fotografií Ivy E. Morwen a v grafické úpravě Alekse Hueho a Blanky Kulišťákové.  Nejkrásnější knihou v kategorii literatury pro děti a mládež se stali rozjíveně ilustrovaní Rajčaťáci a Banáni z dílny ilustrátorky Magdaleny Rutové a grafika Jana Čumlivského. Mezi tradičně nejméně početnou skupinou učebnic a didaktických pomůcek vyhrál Vercajk kariérového poradce Jana Šillera, na kterém ocenila porota mj. atraktivně zpracovanou obálku a doprovodné vektorové ilustrace. V kategorii knihy o výtvarném umění zabodovala citlivě a nevtíravě řešená monografie Sv. Wolfgang grafiků Martina Buška a Jana Dienstbiera.

„Tato kniha svou pokorou k tématu působila v záplavě často příliš opulentních řešení prodávajících především osobnost designéra až terapeuticky příjemně,“ odůvodnil volbu porotce a grafický designér Petr Štěpán.

Mezi bibliofiliemi a autorskými knihami nakonec nejvíce hlasů získal nespoutaně barevný studentský projekt Josefa Fulky a Martina Raudenského Bez názvu. V kategorii Katalogů obdržela cenu za první místo publikace ke stejnojmenné výstavě Západočeské galerie v Plzni „…a viděl jsem nové nebe a novou zemi“, která se věnuje obrazům i odrazům biblické apokalypsy v českém umění. Grafické designérky Tereza Hejmová a Adéla Svobodová tak budou mít podle zavedené tradice možnost utvářet vizuální styl příštího, již 60. ročníku soutěže Nejkrásnější české knihy roku.

Kromě cen v sedmi hlavních kategoriích byly uděleny ještě speciální ceny: Památník písemnictví ocenil tři studijní autorské práce cenou Arna Sáňky: Squatterské domalovánky Pavlíny Smékalové, Okamžiky ve vlaku Heleny Kupkové a Femme Barbory Kramné. Posledně jmenovaná si také za první místo v této kategorii odnese roční předplatné časopisu Font. Svaz polygrafických podnikatelů udělil tři ceny za vynikající polygrafické zpracování, a to knihám Sbírka Kunsthalle Praha: 50 Highlights, knize rozhovorů se spisovatelkami Vlastní pokoje a objemné publikaci Loutka mezi divadlem, filmem a televizí. Společnou cenu Památníku národního písemnictví a Uměleckoprůmyslového musea pro mladé grafiky do 30 let obdržela autorská kniha Kateřiny Puncmannové K20, která přibližuje běžnému člověku pobyt v psychiatrické léčebně. Sdružení českých umělců grafiků Hollar udělilo cenu za vynikající ilustraci Julii Kyryljuk za knížku Golem, Unie grafického designu ocenila rozsáhlou kolektivní monografii skupiny Rafani a Spolek českých bibliofilů vybral pro cenu Vojtěcha Preissiga práci Vojtěcha Liebla a Filipa Šenkeříka, kteří knižně zpracovali Ovidiovy Proměny.

K vítězným knihám vydává Památník národního písemnictví katalog.