Vernisáž výstavy Nad papírem – Eat Rocks Posters

Cca do 30.11.2015 bude v Yes cafe / studiu, Letenské náměstí 5, Praha 7, přístupná zajímavá prodejní výstava tisků „Nad Papírem“ pořádaná nově vzniklým projektem Eat Rocks Posters. Jakub Uksa, Pavel Šebek, Luna Callisto, David Černý85 a Mikuláš Zipper jsou první autoři, jejichž limitované sítotisky kolektiv v uplynulých měsících realizoval a které zde budete mít možnost vidět a zakoupit.

www.eatrocks.cz

Mikuláš Zipper
je známý ze streetartového prostředí pod původním pesudonymem Zipper, k němuž po několika letech od svých čtrnácti let se sprejem v ruce našel cestu. Pod tímto jménem tvořil především symboly samotného jezdce zdrhovadla. Umisťoval prostorové plastiky vysoko na domy, sprejoval na zdi pomocí šablon i bez. V pozdějších letech, asi v roce 2008 se snaží odprostit od ilegální tvorby. Důvody jsou smíšené. Snaha změnit prostředí tvorby netkvěla pouze v dostatečných potížích se zákony ale také v touze zkusit jinou tvůrčí disciplínu. Z venkovního prostředí se přesouvá dovnitř. Začíná se věnovat malbám v interiéru, rozšiřuje tak své schopnosti a svůj pseudonym doplňuje o svou dřívější graffiti přezdívku na plné jméno Nick Zipper.
Tímto pseudonymem se podepisuje i na první malby na plátně, ke kterým se proracovává od roku 2010. Plátna pojednává abstraktní tvorbou, která vychází ze streetartové minulosti a dalších technik, s jimiž autor experimentuje. Jedna z technik je například Drop painting, jíž se začal zabývat v roce 2010. Tímto způsobem vytváří na plátně kapky a dociluje reliéfní malby. Na přelomu roku 2013 a 2014 autor přijímá skutečné jméno Mikuláš Zipper.

David Černý85
Za dobu delší než 15 let, po kterou se David vĕnuje výtvarnému umĕní, si vypracoval nezaměnitelný rukopisný styl a techniku. Momentálně výrazná naivita a minimalismus založený na tenké lince a vyplněné ploše v kombinaci s kolážemi vystříhanými ze starých knih, dává věcem charakteristický vzhled.
David umí strohou geometrií zvýraznit industriální vlastnosti a sebedestruktivní tendence města, které se vždy symbolicky prolínají se skrytým odkazem na přírodu, hledajicí si svou cestu na povrch. Komíny připodobněné uřezaným kmenům stromů, zdi, auta, stroje a pásová výroba je častým Davidovým námětem, kde zmíněné městské symboly velmi abstraktně znázorňují konfrontaci s posledními zbytky přírody a její nezničitelností.
David se ovšem nepohybuje pouze na poli jedné grafické techniky. Není mu cizí ani práce s objektem, sochou, malbou na plátno nebo ve veřejném prostoru, kde má své kořeny. Město a ulice Prahy jsou pro něj nekonečná inspirace, kterou ve městě nehledá, ale neustále nachachází. Ke všem věcem přistupuje s jistým nápadem a vtipem.
https://eatrocks.cz/umelci/cerny-85

Luna Callisto
špinavá ulice
špinavá noc
vykopnout dveře
zapálit svíčky na hrobech
slzy mrtvých slzy živých
měsíce a hvězdy
plují na nedozírném oceánu
špinavá ulice prosakuje
diamantová noc pohlcuje
maskovaná tvář svití v srdci města
ruce tvarují jeho nespočetné smrti
text: Matěj Olmer
https://eatrocks.cz/tisky/putujici-na-onen-svet

Pavel Šebek
Práce Pavla Šebka se vyznačuje především neustálým pohybem. Na své cestě vstřebává městské segmenty a buduje rozsáhlý tématický celek. Za všechny jmenujme sérii M, kde se věnuje mapám meter, Luft zpracovává téma městských výduchů právě z metrosystému a například ještě DKV věnující se železničním depům.
V jeho nejnovějších pracech prohlubuje myšlenku linií a nahrazuje stékání barvy rozmýváním, které opět vychází z tagování. Přivlastnil si zde postup druhé strany, která podpisy čistí a vznikná tak nevědomky estetická expresivní malba. Právě kombinace exprese a striktního tvaru linie vytváří v jěho obrazech zajímavé napětí. V přeneseném slova smyslu zobrazuje narušování řádu, které je mu blízké jak v malbě, tak v osobním životě.
https://eatrocks.cz/tisky/nazev-p

Jakub Uksa, OBIC (*1981)
Osobitý představitel vyrůstající na vlně graffiti, se brouzdal loužemi graffiti vod už jako teenager. Byl připraven na první vlnky, které rozpohybovaly stojaté české vody, nebál se postavit ani na prkno v rozbouřeném oceánu a bez přecenění sil jet, ustát balanc a neplácat se předčasně ve vodě. Osobní potřeba najít vlastní výraz i bez nutné dávky adrenalinu a inspirativní zaměstnání grafika jsou některými z hybných impulzů, které stojí za počátky jeho nové svébytné tvorby.
Klasického graffiti se nikdy nevzdal, uvědomoval si ovšem proměnu a přesahy této importované disciplíny, která s nástupem století zažívala novou éru nejen v českém prostředí. Spreje nahradil molitanovým válečkem, namísto stříkaných tagů a běhání nočními ulicemi přišla koncepční a zdlouhavá práce u zdi. Myšlenka abstrahovat a redukovat své „standardní“ písy se u něj neobjevila zničehonic: naopak je výsledkem delšího pozvolného vývoje. Zaběhlé tvarosloví graffiti posunul do nových, naprosto odlišných poloh.
Hlavním vyjadřovacím prostředkem se stal jazyk geometrie v redukované barevnosti, často dokonce s využitím pouze jedné barvy na kontrastním pozadí. Optická síla a přitažlivost ornamentálně stylizovaného písma uspořádaného v meandrech vln nebo v pravoúhle zalamovaných tvarech působí neobyčejně efektně. Písmena se postupem času téměř ztratila v komplikovaném labyrintu čar. Možnost měnit proporce, tloušťku i hustotu linek jej vedla k neustálému variování a zdokonalování. S časem přišly zručnost a jistota, ovšem vykoupené mimořádnou trpělivostí, kterou tato metoda vyžaduje. Jakmile se však nyní někde na zdi objeví OBIC, nedá se přehlédnout. Tento „vystajlovaný“ projev se stává jeho nezaměnitelným poznávacím znamením. Vedle exteriérových maleb se souběžně začal věnovat i volné tvorbě, jak malbě, tak i grafice v technikách linorytu a sítotisku. Zpočátku i zde pracoval s modifikovanými fragmenty grafémů svého jména, později však na rozdíl od venkovních realizací od písma upustil a linie používá čistě jako formálního prvku.
Střídá negativní či pozitivní řešení, zkoumá samotný malířský podklad, způsob nanášení jednotlivých vrstev, hustotu a množství nátěrů, směr tahu štětce, matný či lesklý povrch… Za pomoci lomu světelných paprsků odrážejících se od různě strukturovaného povrchu dociluje kontrastu v ploše. Vedle geometrie však v jeho tvorbě existuje ještě druhá, neméně významná poloha, spojená
s expresí a s figurálními náměty. Pracuje zde se seriálním řazením motivů, kterými člení obrazový formát a groteskním pojetím odráží proměny fyzických i psychických stavů. Živou a energickou malbou tak kompenzuje strohou geometrizaci.
Napsal: Jiří Gordon / GAVU, Cheb
převzato z: http://www.obic.cz/about/bio
https://eatrocks.cz/umelci/jakub-uksa