Vernisáž výstavy Michaely Bachoríkové a Davida Mazance: Země letí pohyb

Do 18.10.2016 bude v Hip. Running Clubu & gallery, Černomořská 3, Praha 10 (kousek pod Krymskou), přístupná zajímavá výstava Michaely Bachoríkové a Davida Mazance: Země letí pohyb.

Michaela Bachoríková (*1989) studovala na Střední uměleckoprůmyslové škole sklářské v Železném Brodě a poté na Fakultě umění Ostravské Univerzity v Ostravě. Je absolventkou ateliéru sochařství u doc. Jaroslava Koléšky, absolvovala roční studijní pobyt na univerzitě v Granadě.

Dílo Michaely již od střední školy provází linie a kresba. Při studiu šperku na střední škole tyto linie propůjčila designovým objektům. Při studiu sochařství se začala zajímat o linie v soše – kresbu jako objekt.

Autorka se v současné době věnuje kresbě a práci s květinami (pracuje jako floristka ve firmě Metamorphosis), kde může svoje sochařské znalosti také zhodnotit. Práce s přírodním materiálem ji fascinuje a zdá se jí, že lidé květinám od přírody rozumí a něco je k nim táhne. Domnívá se, že lidé by umění mohli více porozumět i prostřednictvím květin. Objekty zastoupenými na výstavě se snaží propojit zkušenosti z květinářství se sochařskou a šperkařskou zkušeností.

David Mazanec (*1988) studoval na Střední uměleckoprůmyslové škole sklářské v Železném Brodě a poté na Fakultě umění Ostravské Univerzity v Ostravě. Je absolventem ateliéru Malba I. u prof. Daniela Balabána (2013), absolvoval roční studijní pobyt na univerzitě v Granadě.

Davidovi jde v tvorbě především o vrstevnatost, a to ne jen vizuální, ale leckdy také obsahovou – věci mohou být tak i tak.

Charakteristickým rysem jeho díla je vedle dvojsmyslů i opakování jakási archetypálnost. Od své diplomové práce se ve svých obrazech zabývá převážně dvěma prostorovými plány, které se na obraze překrývají. Zadní plán je prvotní
hmotou, ze které se věci dále formují. Řekněme podhoubí, ze kterého vše vyšlo za nutných pochodů, transformací a vývojů. Je zde uplatněno malířské gesto a akční práce s barvou.
Inspirací je prostor, krajina, vesmír.

Druhý plán je pak výsledkem procesu, kdy z chaosu a z beztvaré změti vznikají jednotlivé elementy, které jsou stavebními prvky. Následuje jejich množení a opakování, které vytváří osnovu a systém, dle kterého je uspořádán náš smyslově vnímatelný svět. Jde o jednoduchý princip, na jehož základě věci kolem nás fungují. Ať už křížící se linie, samostatné body ležící pravidelně v síti nebo se opakující symboly, vždy jde o obecné pravidlo, které se nalézá ve všem okolo nás.

Ve chvíli, kdy je obraz hotov, jde již o retrospektivní pohled. Skladba je bariérou v proniknutí do abstraktního světa. K tajemství dochází ve chvíli, kdy přes organizovanou síť nevidíme úplně přesně obraz, který je za ní.

http://www.davidmazanec.cz/