Vernisáž výstavy Mezi Prahou a Káhirou. 100 let české egyptologie

Do 8.9.2019 se v prostorách Křížové chodby Karolina Univerzity Karlovy, Ovocný trh 3, Praha 1, koná velmi zajímavá výstava Mezi Prahou a Káhirou. 100 let české egyptologie. Výstava je přístupná denně od 10:00 do 18:00.

V letošním roce uplyne 100 let od prvních egyptologických přednášek, které na Univerzitě Karlově v letním semestru roku 1919 vypsal soukromý docent František Lexa. Česká egyptologie od té doby urazila obrovský kus cesty, který si Český egyptologický ústav FF UK, jediné pracoviště tohoto druhu v naší zemi, při příležitosti stého výročí připomene výstavou uspořádanou ve spolupráci s Univerzitou Karlovou ve výstavních prostorách Karolina.

Expozice nejdříve provede návštěvníky těžkými začátky, kdy se ve skrovných poměrech panujících na univerzitě v první polovině 20. století rodil nový vědecký obor. Jen díky velkému osobnímu nasazení a nezdolné vůli Františka Lexy se na univerzitě etabloval. S přispěním jeho žáků se pak časem proměnil z akademického bádání v Praze na skutečné vědecké pracoviště zabývající se i terénním výzkumem umožněným získáním stálé koncese v Egyptě.

Druhá část výstavy nechává nahlédnout do období let 1960–2019, kdy ústav již organizoval archeologické výzkumy přímo v Egyptě a Súdánu. Představen je zejména Abúsír, který je dodnes hlavní koncesí českých egyptologů. Dobové fotografie ukazují na proměnu nejen samotné archeologické lokality, ale i okolního prostředí, které v průběhu století dostálo mnoha změn. Satelitní snímek dává nahlédnout rozlehlost území a jeho potenciál pro další generace vědců.

Abúsír však není jedinou lokalitou, kterou Český egyptologický ústav v průběhu posledních desetiletí let zkoumal. Výstava proto představuje i další ať již dočasné či dlouhodobější projekty, jako je účast na akci UNESCO v Núbii, výzkum v Západní poušti nebo v dnešním Súdánu.

Kromě příběhu odkrývání různých lokalit je pozornost zaměřena i na konkrétní úkoly a projekty, kterým se členové výzkumného týmu věnují. Egyptologická činnost je často chápána jako objevování nových památek, ovšem to je pouze výchozí bod rozsáhlé badatelské činnosti, která na terénní výzkum navazuje. Projekty proto ukazují na interpretační možnosti obsažené v jednotlivých objevech a nálezech a jejich přínos pro studium nejen staroegyptské civilizace samotné, ale také srovnávacího studia civilizací a vývoje životního prostředí v delších časových horizontech.