Vernisáž výstavy Lidové slavnosti v la Paloma. Kult, fiesta a zarzuela
Do 17. 6. 2023 je v Institutu Cervantes, Na Rybníčku 6, Praha 2, přístupná velmi zajímavá výstava Lidové slavnosti v la Paloma. Kult, fiesta a zarzuela.
Verbena představuje lidové slavnosti, svůj název získala podle květů divoké rostliny, která je ve Španělsku hojně rozšířená. Během horkých letních měsíců se v Madridu slaví lidové slavnosti se stoletou tradicí, jež propojují církevní i světské rituály, tance a modlitby, pečivo churros a tóny lidové zpěvohry zvané zarzuela. Prostřednictvím slavností Svatého Antonína z Floridy, Svatého Kajetána nebo v z Palomy a dalších současná společnost navazuje dialog se svým alter egem z 19.století, tedy dávným odrazem ale i kulturní, společenskou a urbanistickou líhní soudobé metropole. Po dobu slavností se město vměstná do obvodu svých čtvrtí a ulice se promění v ryzí autentickou scénu na pomezí nostalgie a heterodoxie.
Lidové slavnosti v la Paloma se slaví vždy 15. srpna a v kolektivním povědomí se těší se největšímu ohlasu. Panenka Marie z la Palomy, s níž je kult spojován, se stala lidovou patronku Madridu, nikoliv tou oficiální. Tato fiesta je v letě poslední, a proto představuje místo setkání a zároveň i odměnu pro ty, jež v srpnu zůstanou ve městě. Navíc inspirovala vrcholné dílo lidové zpěvohry (zarzuelu) a dala jí název. Jedná se o lyrický lidový žánr, který zažil svůj největší rozmach ve Španělsku poslední třetiny 19. století. V roce 1894 Tomás Bretón a Ricardo de la Vega složili Lidové slavnosti v la Paloma aneb apatykář, děvčata a neskrývaná žárlivost. Jde o nejvlivnejší a nejreprezentativnější dílo celého repertoáru, bylo přeloženo do několika jazyků a stalo se námětem tří filmových adaptací.
V kostele, na ulici i na dvorcích s křesílky lidové slavnosti v la Paloma inspiruje značně proměnlivé společenské rituály, které si vyměňují vizuální i zvukové symboly. Ulice a její zástupci z lidu jsou podstatou lyrického veselohry Bretóna a de la Vegy, jejichž dílo se celé odehrává ve veřejném prostoru; na ulici se prolíná náboženská ikonografie Panenky Marie z la Palomy s divadelní a hudební evokací postav zarzuely. Oltář kostela se proměňuje v tradiční scénu sestoupení Panenky Marie, když hasičské sbory snášejí obraz a lodě chrámu rozeznívá hudba ulice i divadla. To vše zahaleno do hedvábných šátků, původně pocházejících z Číny, avšak dnes vnímaných jako něco autentického, zdobí totiž kostel, odívají děvčata účastnící se slavnosti a inspirují kuplety a čísla zpěvohry.
Výstava nabízí úvahy o těchto poutech i odbočkách prostřednictvím série hudebních příspěvků vážících se na slavnosti de la Paloma. Dialog s hudebním panoramatem výstavy, řada běžných předmětů i filmové, divadelní a televizní ukázky přinášejí ochutnávku lidové archeologie. Fotografie Martína Santose Yubera (1903-1994) ztvárňují panoptikum půl století kultu, fiesty a lidové zpěvohry. Současný pohled ilustrátorky Cristiny Daury vyjadřuje nový obraz ikonografie slavností.
Fotografie z výstavy
Creative Commons Attribution