Vernisáž výstavy Ladislav Sitenský — Cesta ke svobodě

Do 5. 10. 2025 je ve výstavním sále Národního technického muzea, Kostelní 42, Praha 7, přístupná velmi zajímavá, krásná a rozsáhlá výstava Ladislav Sitenský — Cesta ke svobodě.

Výstava prezentuje stovku fotografií Ladislava Sitenského, z nichž většina vznikla v období války, v době zmaru a beznaděje, ale i ty promlouvají svou lidskostí. Fotografie doplňuje autorova fotografická technika, včetně jeho prvního fotoaparátu. Motor Rolls-Royce Merlin 66 ze sbírky NTM, který poháněl legendární stíhačky Supermarine Spitfire, symbolizuje hlavní část výstavy, která je věnována československým pilotům sloužícím v britském Královském letectvu.

Prostřednictvím fotografií mapuje Sitenského cestu – od prvních snímků v meziválečném Československu přes dramatické události okupace, působení v československé zahraniční armádě ve Francii, v britském Královském letectvu i v obleženém Dunkerque, až po návrat do osvobozené vlasti. Asi nejznámější jsou fotografie československých letců ve Velké Británii – především 312. stíhací perutě a 311. bombardovací perutě, k vidění ale jsou také méně známé snímky z obléhání pevnosti Dunkerque československou obrněnou brigádou v únoru a březnu 1945. Fotografie zobrazují nejen dramatické momenty válečných dějin, ale i druhou tvář tehdejší doby – vzácné chvíle oddechu, zábavy a lidskosti.

Ladislav Sitenský patřil mezi fotografy, kteří s oblibou využívali techniku protisvětla – tu uplatnil i ve svých válečných snímcích. Výstava představuje i snímky z mírového období, kdy Sitenský zachycoval architekturu (například Prahu), přírodu či vytvářel portréty.

Součástí expozice jsou také Sitenského fotoaparáty – od jeho prvního skládacího přístroje z 30. let, přes modifikované modely Polikon, až po oblíbenou dvouokou zrcadlovku Rolleiflex. Z technického zázemí zaujme také bubnová leštička, používaná k sušení a leštění fotografií na papíře. Osobnost Ladislava Sitenského, držitele mnoha válečných vyznamenání, dokreslují jeho osobní předměty – originální helma a čepice z druhé světové války a autentické citáty z jeho deníků. Mezi ukázkami Sitenského publikační činnosti zaujímá výjimečné místo jeho kniha Peruť 312 z roku 1948. Její vydání přerušil komunistický převrat a dochovalo se pouze několik výtisků.

Návštěvníci výstavy mají také mimořádnou možnost vidět poprvé celý film Operations Calling, který Ladislav Sitenský natočil za války s piloty a pozemním personálem československé stíhací perutě.

Výstava vznikla díky spolupráci s rodinou Ladislava Sitenského.

Ladislav Sitenský (1919–2009)

Ladislav Sitenský začal fotografovat a publikovat již ve 30. letech 20. století. V roce 1939 měl svou první samostatnou výstavu v budově Nové techniky v Dejvicích, kde vystavil na 300 fotografií. Téhož roku odjel do Paříže. Jako příslušník československé zahraniční armády po dobu války zachycoval boje na západní frontě. Od listopadu 1942 působil Sitenský na Inspektorátu čs. letectva v Londýně, kde měl na starosti archiv a také návštěvy perutí. Ladislav Sitenský nikdy nebyl oficiálním úředním fotografem, protože nesložil fotografické zkoušky u komisaře ve Farnborough, byl autodidakt, a tak nerozuměl přesně technickým otázkám, tvrdil například, že lze fotografovat v protisvětle! Sitenský zasvětil fotografování prakticky celý život, nafotil kolem půl milionu snímků, vydal 15 samostatných publikací, uspořádal 47 samostatných výstav a účastnil se desítek dalších u nás i v zahraničí. V roce 2007 jej prezident ČR vyznamenal Medailí za zásluhy o stát v oblasti kultury a umění.

Během druhé světové války sloužilo zhruba 2500 československých letců v řadách britského královského letectva. Nejvíce jich působilo přímo v řadách čtyř československých perutí RAF: 310., 312. a 313. stíhací a 311. bombardovací peruti. Mnoho dalších bojovalo i v řadách britských jednotek různého taktického určení: stíhacích, nočních stíhacích, bombardovacích, průzkumných i transportních či jako instruktoři u různých výcvikových jednotek. Někteří také přelétávali letadla ze Spojených států amerických a Kanady do Velké Británie. Jejich kvality byly nezpochybnitelné. V rámci RAF podnikli více než 40 tisíc bojových letů, nalétali téměř 100 tisíc operačních hodin, v leteckých bojích získali více než čtyři sta vzdušných vítězství a vyřadili řadu důležitých nepřátelských cílů na zemi i na mořích. Zaplatili za to téměř 500 padlými a nezvěstnými druhy. Přinesli nejen vítaný příspěvek ke spojeneckému válečnému úsilí a konečnému vítězství, ale současně významnou měrou podpořili úsilí československé exilové reprezentace o znovuobnovení republiky