Vernisáž výstavy Kulturní mosty v Evropě / Česká a moravská šlechta po roce 1945

Do 19. 11. 2023 je v Galerii ve věži Novoměstské radnice, Karlovo nám. 1/23, Praha 2 (vstup z Vodičkovy), přístupná velmi zajímavá výstava Kulturní mosty v Evropě / Česká a moravská šlechta po roce 1945.

Výstava přibližuje životní osudy a aktivity vybraných osobností z řad české a moravské šlechty po druhé světové válce.

Na příkladu Richarda Belcrediho, Johanny von Herzogenberg, Ferdinanda Kinského, Nikolause Lobkowicze, Franze Schwarzenberga, Karla Schwarzenberga, pátera Angeluse Waldsteina-Wartenberga OSB, Daisy Waldstein-Wartenberg a rodiny Thunů líčí výstava líčí historické okolnosti jejich aktivit pro udržení povědomí o společných kuturních kořenech a podporu krajanů na obou stranách hranice. Důraz klade na jejich charakter, jejich obzvláštní schopnost čelit okolnostem a na to, jak je formovaly mj. křesťanská víra, nadnárodní rodinné a politické vazby a zděděný smysl pro odpovědnost. U vědomí společných kulturních kořenů ve střední Evropě budovali mosty přes politické, národnostní a sociální rozdíly a nakonec také i oni přispěli k politickému obratu v roce 1989.

Když šlechtici z Čech a Moravy po roce 1945 stavěli mosty přes politické, národnostní a sociální hranice, jejich přes politické, národnostní a sociální hranice, vyznačovala se jejich práce kulturou, lidskostí a humánností a křesťanskou vírou. Díky jejich rodinným vazbám i díky jejich evropským a křesťanským sítím a vedeni zděděným smyslem pro zodpovědnost a křesťanskými sítěmi a vedeni zděděným smyslem pro odpovědnost, i oni nakonec přispěli k politickému rozvoji, který se odehrával v Evropě a v Evropě roku 1989.

V průběhu 20. století aristokraté v českých zemích postupně ztráceli svou pozici, a to i v souvislosti s jejich postupně ztráceli svou ústřední roli ve společnosti, politice a hospodářství. Po druhé světové válce Druhé světové válce byli ti, kteří se považovali za Němce, vyvlastněni a vyhnáni. Z těch, kteří se považovali za Čechy, jich mnoho uprchlo ze země po komunistické komunistického svržení v roce 1948. Stejně jako jejich krajané si i šlechtici v exilu museli vybudovat nové existence z ničeho z ničeho. Přesto i oni pomáhali materiálně a finančně, oficiálními i tajnými cestami, zakládali humanitární organizace a informovali média o tom, co se děje na této i na druhé straně hranice. Udržovali živé povědomí o svých svých společných kulturních kořenech.

Jejich angažované úsilí se často odehrávalo mimo pozornost veřejnosti. Na stránkách Vzpomínka na dlouholetou jednatelku spolku Adalbert Stifter Verein Johannu von Herzogenberg, která by v roce 2021 oslavila sté narozeniny, bychom rádi zvýšili povědomí o tomto období naší společné minulosti. Povědomí o tomto období naší společné minulosti. To tvoří důležitý střípek v mozaice středoevropských dějin 20. století.

Součástí výstavy jsou filmy, zvukové nahrávky, fotografie, dokumenty a předměty ze soukromých sbírek a veřejných archivů a muzeí.

Výstava přibližuje životní osudy a aktivity vybraných osobností z řad české a moravské šlechty po druhé světové válce. Je mezi nimi například Mikuláš Lobkowicz, Karel a František Schwarzenbergové nebo Daisy Waldstein-Wartenberg. Zároveň výstava ukazuje souvislosti působení jejího působení a aktivit přes železnou oponu s tradičním a z generace na generaci přenášeným vztahem k majetku, kulturnímu dědictví, národu, ale i s křesťanským pohledem na svět. Více informací také na https://www.stifterverein.de/vystavy/kulturni-mosty-v-evrope-ceska-a-moravska-slechta-po-roce-1945/?L=2.

K výstavě vyšel katalog Kulturní mosty v Evropě. Česká a moravská šlechta po roce 1945. Argo – Adalbert Stifter Verein 2023.

Dvojjazyčná, česko-německá výstava Spolku Adalberta Stiftera (Mnichov) vznikla ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů (Praha) a Post Bellum (Praha) za podpory Česko-německého fondu budoucnosti a Bavorského ministerstva pro rodinu, práci a sociální věci. Činnost Spolku Adalberta Stiftera je financována z prostředků Pověřenkyně spolkové vlády pro kulturu a média.