Vernisáž výstavy K2: Radu Băieş & Laurentiu Zbîrcea

Do 25. 5. 2024 je v Bold Gallery, U Měšťanského pivovaru 6a, Praha 7, zdarma přístupná velmi zajímavá a hodně silná výstava K2: Radu Băieş & Laurentiu Zbîrcea.

Až na vrchol. Výstava K2 v Bold Gallery představuje vycházející hvězdy klužské školy. Klužská škola je ve výtvarném světě pojem. Málokdo by ale hádal, že jedno z nejvýznamnějších center současného umění se nenachází v západní Evropě, ale v postkomunistickém Rumunsku. Právě zde, v sedmihradském městě Kluž, se v posledních desetiletích rodí a etablují umělci, jejichž tvorba poutá pozornost odborníků i široké veřejnosti.

Dva zástupci klužské školy, malíři Radu Băieș a Laurențiu Zbîrcea, se nyní představují i českému publiku v rámci výstavy K2 v pražské Bold Gallery. Jejími kurátory jsou historik umění Jan Kudrna a Bogdan Iacob, profesor dějin umění z klužské Univerzity umění a designu.

Rumunská Kluž poutá pozornost od počátku nového tisíciletí, kdy se proměnila v ohnisko současné výtvarné scény. Termínem klužská škola se označuje skupina malířů, kteří studovali na tamní Univerzitě umění a designu nebo v Kluži (alespoň částečně) žijí a tvoří. Jejím nejznámějším zástupcem je malíř Adrian Ghenie, jehož díla se dnes pohybují v řádech desítek až stovek milionů korun.

„Klužská škola si získala pozornost a věhlas i v západním výtvarném světě. Její zástupci běžně vystavují v galeriích v Paříži či Londýně a jejich obrazy se objevují v renomovaných aukčních síních Christie‘s a Sotheby‘s. Nastal čas ji více představit i u nás, a to prostřednictvím děl dvou malířů nastupující generace, Radu Băieșe a Laurențiua Zbîrcea. V jejich díle je značný potenciál, díky kterému se mohou stát stejně úspěšnými jako právě Adrian Ghenie. Proto chceme s těmito mladými talenty seznámit publikum dříve, než se stanou slavnými, a tím pádem i obtížně dostupnými,“ uvádí Oldřich Hejtmánek, provozovatel Bold Gallery.

Figurální tradice

Přestože v případě klužské školy nejde o přesně definovaný umělecký směr či hnutí, jež by pracovalo s jednotným a vyhraněným formálním stylem, lze v tvorbě jeho zástupců nalézt společné, jednotící prvky. Jedním z ústředních motivů je figura, typická je pro ně také určitá melancholičnost, až ponurost. Zejména u mladší generace se pak objevují témata jako spiritualita, příroda a erotika.

Konkrétně v díle Radu Băieşe (* 1988) se objevují neurčitě fantaskní, pastorální a mystické výjevy se silně sugestivní symbolikou. Krajinu zaplňují siluety tajemných pastýřů připomínajících světce či postavy, jež působí, jako by si je autor vypůjčil z renesančních vyobrazení. K všední realitě má jeho kompozice sice daleko, přesto na některých svých obrazech spojuje mytologii a každodennost – jednotlivé scény mají divákovi připomenout, že posvátno není vzdálená abstrakce, ale všeobjímající realita.

Obrazy Laurențiu Zbîrcea (* 2000) se vyznačují jistou surrealistickou notou. Umělec si pohrává různými perspektivami, a vybízí tak diváka k objevování různých detailů. Kompozičně vrstvené malby působí propracovaně, a přece fantaskně, nepravděpodobně i zlověstně povědomě. Celek tak představuje temný, přesto přitažlivý vesmír, z něhož nelze spustit oči.

„Radu Băieş a Laurențiu Zbîrcea jsou představiteli poslední generace autorů klužské školy, která je typická prací s figurou. Jejich obrazy spojuje osobitá figurativní malba, každý k ní však přistupuje rozdílným způsobem. Zatímco v Băieşově podání je člověk-figura pouhým měřítkem, které definuje prostor a zpřítomňuje obrazový plán vnímateli, Zbîrcea chápe a maluje figuru jako ústřední motiv, který je původcem a iniciátorem celého zobrazeného příběhu. Tedy Băieş svými obrazy a figurou komentuje, Zbîrcea naopak vypráví,“ shrnuje kurátor Jan Kudrna.