Vernisáž výstavy k 70. výročí založení ZUŠ Biskupská

Do 6.11.2015 bude v Galerii 1, Štěpánská 47, Praha 1, přístupná výstava k 70. výročí založení ZUŠ Biskupská.

Vznik Základní umělecké školy v Praze 1 v Biskupské 12 je stejně spletitý jako vznik organizovaného nesoukromého uměleckého školství v Praze vůbec. Vynořila se z revolučních bojů pražského povstání roku 1945 a do Biskupské se nastěhovala roku 1947.

Oba roky jsou pro nás natolik klíčové, že je těžké rozhodnout, který z roků je vlastně rokem vzniku. Nebo vznikla ještě dříve? Posuďte sami.

Až do roku 1940 existovaly v Praze jen soukromé hudební školy nebo učitelé vyučovali hudbě soukromě .

Roku 1940 byla založena „Hudební a pěvecká škola při Unii hudebníků z povolání“ a jejím ředitelem se stal náš první ředitel, flétnista Alois Čech. Kancelář školy sídlila v Mělnické ulici na Smíchově a učitelé učili ve svých bytech.

Zároveň vznikla i Německá hudební škola. Získala budovu zavřené průmyslové školy v Malé Štupartské č. 8.  Disponovala malými i velkými učebnami, sálem, množstvím nástrojů a velkým hudebním archivem.

Ředitel české školy Alois Čech byl muž činu.  Spolu se svými kolegy Německou školu hned po Pražském povstání roku 1945 obsadil a zajistil ji se vším inventářem školy pro „Městskou hudební školu.“  Primátor Dr. Václav Vacek jí budovu ihned přidělil, takže začala fungovat hned 15. 5. 1945. Škola byla tak obrovská, že se do ní vešlo všech 60 učitelů a 1200 žáků. Ředitelem byl jmenován Alois Čech. Ještě roku 1945 založil pobočku na Pankráci ve vile Na Květnici, která se záhy osamostatnila.

Radost z nově nabyté budovy netrvala dlouho. Roku 1947 byla budova vrácena průmyslové škole, která zde sídlila před válkou, a hudební škola byla přesunuta do naší dnešní budovy v Biskupské. V budově, tehdy ještě bez půdní vestavby a úprav, bylo tehdy pouhých 9 místností, takže učitelé byli znovu nuceni učit ve svých bytech.

Příznivý obrat nastal rozhodnutím primátora a rady ÚNV , když se město ujalo školy a z učitelů se stali městští zaměstnanci.

Roku 1948 se stal ředitel Alois Čech krajským inspektorem a ředitelem byl jmenován Čechův souputník z dřívějších bojů Václav Pospíšilík. Ten roku 1948 zjistil, že má být zrušen klášter Na Poříčí a požádal, aby byla škole přidělena jeho budova, což se stalo roku 1950.  V té době měla škola také pobočku ve Voršilské 5.  Mnoho učitelů stále ještě učilo v bytech. Ředitel Pospíšilík pro tyto i další učitele neúnavně zakládal další a další pobočky. Jakmile zajistil jejich podmínky a provoz, podpořil jejich osamostatnění. Postupně tak,  do roku 1958, vzniklo 16 poboček – 16 uměleckých škol. Kromě již zmíněné Voršilské, z níž se stala Vzorová hudební škola se zvláštními úkoly (dnešní HŠ Hl. m. Prahy), tak vznikla např. škola Na Popelce, v Hostivaři, na Vinohradech atd.  V Praze tak vznikl základ sítě uměleckých škol.

Čin ředitelů Čecha a Pospíšilíka je v historickém kontextu ojedinělý. Je třeba si uvědomit, že česká síť škol základního uměleckého školství nemá jinde ve světě obdoby a tito pánové k tomu svou prací nemalou měrou přispěli.

Protože název školy v Biskupské tehdy už neodpovídal skutečnosti, přejmenovala se na „Hudební školu v Praze 3 –Karlíně“ a roku 1957 na základní hudební školu.

Později byly všechny hudební školy výnosem Ministerstva školství přejmenovány na Lidové školy umění.

Ředitel Pospíšilík se usilovně snažil lépe využít prostory. Nechal zpracovat projekt přestavby budovy, včetně půdní vestavby. Úřady však přestavbu nepovolily. Později se jeho plány podařily realizovat Karlu Vackovi, který byl ředitelem v letech 1964-1979.

Ten rozšířil výuku o literárně dramatický obor, klarinet, saxofon, bicí nástroje a otevřel oddělení fotografie a filmu, které po dohodě s FAMU plnilo funkci přípravného studia.

Nepříjemné období nastalo po dobu výstavby metra na náměstí Republiky. Učitelé z pobočky Na Poříčí museli učit v učebnách základních škol. Další komplikace nastaly po revoluci roku 1989, kdy se vrátil do areálu kláštera řád kapucínů a začal usilovat o Poříčskou budovu. Tehdejší ředitel Jaroslav Novotný souhlasil s odevzdáním části budovy řádu. Začaly tak vleklé problémy a boje o prostor v budovách školy. V tomto stavu převzala školu, nyní už jako základní uměleckou školu, roku 1992 ředitelka Ludmila Jebavá. Její působení bylo komplikováno rušivými vnějšími vlivy.

Pod jejím vedením přešla škola od 1.1.1995 do právní subjektivity, dvakrát se změnil zřizovatel, škola se vyrovnala se s povodněmi, které budovu v Biskupské zasáhly roku 2002. V letech 2005 – 2006 se při výstavbě obchodního centra Palladium opakovalo na dva roky z bezpečnostních důvodů provizorní přesunutí výuky do prostor  ZŠ Klimentská. Mnozí tehdy prorokovali, že se hudební škola do budovy Na Poříčí 1 už nevrátí. Ale podařilo se. Škola dodnes učí ve svých obou „původních“budovách…

www.zus-biskupska.cz