Martin Fryč
back
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy

Vernisáž výstavy Jemný nádech – studenti Ateliéru vizuální komunikace Štěpánky Stein

13. 9.-10. 10. / Czech Photo Centre / Fotografie

Do 10. 10. 2021 bude v Czech Photo Centre, Na Zlatě 1 (vchod ze Seydlerovy ulice), přímo u metra Nové Butovice na Praze 5, přístupná zajímavá výstava Jemný nádech – studenti Ateliéru vizuální komunikace Štěpánky Stein.

Vystavující: Milan Arnošt, Tomáš Jiráček, Šárka Klímová, Jiří Kocián, Tereza Kopelentová, Matěj Koudelka, Klára Krátká, Barbora Nosková, Šárka Zavadilová.
Kurátorka výstavy: Štěpánka Stein

Vášeň, dospívání, ponor do vnitřní reality, ale i reflexe pocitů z pandemie. To jsou některá z témat, která ve svých fotografiích ztvárňují studenti Ateliéru vizuální komunikace Štěpánky Stein.

Jemný nádech spíš než téma výstavy vyjadřuje velmi opatrnou úlevu z rozvolnění v druhé polovině roku 2021. Je to ale také nádech, se kterých se nabírá síla pro další tvorbu, snad už ne tolik svázanou protipandemickými opatřeními. Bylo by totiž troufalé tvrdit, že koronavirová pandemie vystavovaných devět souborů nijak neovlivnila, přestože pocity z ní přímo reflektuje jen jeden z nich.

Štěpánka Stein vedle klasických žánrových disciplín respektuje i jiné tvorby přemýšlení ve fotografii, ať už se jedná o fotografické instalace nebo video art. V její výuce a tudíž i ve vystavených souborech se tak prolíná módní, portrétní nebo dokumentární fotografie. “Neklademe hranice, spíše se snažíme pracovat s novými principy uvažování a bereme fotografii jako součást života okolo nás,” říká.

Mezi zmíněné dokumentární soubory patří citlivá série Dotyk Kláry Krátké zachycující dětskou hiporehabilitaci. “Porozumění mezi lidmi. Porozumění mezi člověkem a zvířetem. Porozumění pohybu posilujícímu svaly, pohybu, který dokáže uvolnit napětí v těle, uvolnit emoce,” popisuje autorka svůj soubor.

Mezi dokumenty můžeme zařadit i fotografii s názvem Laura ze série Krajina posedlá tmou Tereza Kopelentové. Ta navazuje na snímky z koncertů psychedelické scény v Praze: “Zajímalo mě, jak se v lockdownu proměnil život lidí, kteří žili pro večírky. Jestli ten ostrůvek svobody a ideálů existoval jen v klubech, nebo ho má každý z nich kousek u sebe doma.”

Reportážně laděná je pak série Argentinské Tango Matěje Koudelky. “Ze všech tanců, kterým jsem se za svůj život věnoval jako tanečník, mě nejvíce oslovilo argentinské tango. Tango není jen tanec, je to mnohem víc,” říká o svých snímcích autor. “Svými fotografiemi se snažím přiblížit lidem vnitřní krásu tanečního objetí.”

Poněkud melancholicky v kontrastu s tím vyznívá soubor koláží Šárky Klímové s názvem Napsáno v jizvách. “Soubor vznikl z fotografií, které jsem vytvořila během loňského a letošního roku poznamenaného pandemií. Ty jsem prolínala s odpověďmi svých přátel a pár členů rodiny na otázku, co jim nejvíce omezení spojená s covidem vzala a co jim dala,” popisuje postup tvorby.

Další tři vystavované soubory reflektují téma dětství a dospívání. Šárka Zavadilová ukazuje ve svém Štěstí v dětství bezstarostnost a hravost svých mladších sester. Zároveň v něm reflektuje i vlastní vzpomínky na dětství: “Lovením pulců v sudu, hledáním pravých hřibů, cvičením lučních kobylek a jezením bohatě zelených polívek jsem tu i já před několika lety spolu s bratranci a sestřenicemi trávila své dětství. Teď většinou sedím ve stínu ovocných stromů, piju až moc silnou kávu, jím až moc sladkou bábovku a bavím se s dospělýma o až moc dospělých věcech.”

Tomáš Jiráček v souboru Daydreaming zase prostřednictvím fotografií jeho mladšího bratra Jana přibližuje období, kdy jsme byli místo dětských her nuceni začít racionalizovat své myšlení. Ukazuje touhu unikat do své vnitřní reality, ve které i zcela obyčejné věci získávají nový význam, jiné souvislosti.

Milan Arnošt ve svých fotografiích reflektuje téma dospívání už od roku 2017. Vystavený portrétní soubor Cesta dál sleduje hlavní protagonistky jeho fotografií v prvních ročnících vysokých škol: “Cyklus je tentokrát zachycuje v době, kdy za sebou zanechaly své předchozí školy a party, překročily další pomyslnou hranici a odhodlaně kráčí dál.”

Sedmnáctiletá Barbora Nosková představuje svůj soubor Tvary Tváří, který nafotila s pražskými a milánskými módními agenturami. Mladá fotografka na nich ukazuje svůj pohled na módní fotografii a cit pro zachycení modelů a modelek, který je dán i jejich věkovou blízkostí.

A v neposlední řadě Jiří Kocián se prezentuje velkoformatovou fotografií nazvanou Little pony ve spojení s citátem filozofa Slavoje Žižka, prostřednictvím které surfuje na vlně hypermoralizace.



Fotografie z výstavy

Licence Creative Commons
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ 4.0 Mezinárodní Licence. Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR
×

REPUBLISHING TERMS

You may republish this article online or in print under our Creative Commons license. You may not edit or shorten the text, you must attribute the article to Martin Fryč and you must include the author’s name in your republication.

If you have any questions, please email martfryc@gmail.com

License

Creative Commons License AttributionCreative Commons Attribution
Vernisáž výstavy Jemný nádech – studenti Ateliéru vizuální komunikace Štěpánky Stein