Vernisáž výstavy Jany Babincové a Pavly Nešverové: Zákon

Do 27.8.2017 bude v Meetfactory, Ke Sklárně 15, Praha 5, přístupná v galerii Kostka zajímavá výstava Jany Babincové a Pavly Nešverové: Zákon.

Autorská transformace textu, varhanní hry a samotné varhanní konstrukce do audiovizuální instalace v prostorách Galerie Kostka.

Trvání projekce cca 11 minut.

Text Evy Riebové k výstavě:

Společný projekt Jany Babincové a Pavly Nešverové propojuje text, hudbu a obraz v monumentální audiovizuální instalaci. Zákon je komplexní skladbou, při jejímž komponování autorky využívají paradoxního propojení náhody a intuice s pevně určeným řádem, jehož principy si samy určují. Podobně jako improvizovaná hudební skladba má svá daná pravidla (rytmus, tónina), které drží hudební variace jednotlivých hráčů pohromadě, má také spolupráce Jany a Pavly určené zákonitosti, které připravují půdu pro improvizaci a intuici.
Instalace Zákon představuje tvůrčí hru, která si nastavuje pravidla a souběžně je porušuje. Hru, jejímž výstupem je přenesení emoce, interpretace prožitku z varhanní hry v evangelickém kostele do současného digitálního tvarosloví a industriálního prostoru, navození pocitu hraničícího se synestezií.
Levá ruka káže vodu, pravá pije víno.
Pestrá škála tónů varhanních píšťal z kostela U Salvátora v Praze rozeznívá zdi Galerie Kostka, barevné obrazce ozařují objekty rozmístěné v prostoru. Původně náhodně vybraný text, který byl klíčem ke kódování tónů a obrazů, zůstává nečitelný v pozadí.

Pro přenesení prožitku z varhanní skladby využívají autorky vlastní systém. „Používáme jej proto, že hudbu ještě nikdo nikdy neviděl. Vizualizace zvuku je tak abstraktní pojem, který nabízí tolik možností vyjádření, že je třeba si v tom najít nějaký zákon, o který by se dalo alespoň v začátku opřít,“ říká Pavla Nešverová.
Systém je založen na převedení textu do hudby a obrazu, kterého je dosaženo pomocí trojího kódování. Autorky rozkládají známé struktury (jazyk, hudba, obraz) na elementární části a následně z nich komponují novou vizuální skladbu.

Nejdříve je analyzován samotný hudební nástroj: části varhan (fasáda, píšťaly, okna, mramor a manuály) jsou abstrahovány do jednoduchých tvarů, jejichž kompozice tvoří základ instalace v galerii.
Obrazová projekce odrážející se na povrchu objektů také podléhá systému kódování. Jednotlivým písmenům, slabikám a větám jsou přiřazeny digitální obrazy, jejichž animace připomíná proces četby.
A konečně je zde hudba, záznam zvuku varhan přenesený z klenutých prostor evangelického kostela mezi stěny industriální galerie. Zatímco basová linie odpovídá kódovanému přepisu textu podobně jako tomu je s obrazem, melodická část vyšších tónů již usiluje o harmonii.
Jinými slovy levá ruka dogmaticky dodržuje kánon a pravá ruka improvizuje, levá káže vodu, pravá pije víno. „Systém si vlastně také tvoříme i proto, abychom jej mohly následně porušovat. Právě souhra náhody a vědomé činnosti mě fascinuje. Často vznikají nádherné momenty, kdy písmena vyjdou naprosto přesně do počtu políček, rytmu, času, aniž by to bylo spočítané. Určité omezení řádem možná přináší ten odrazový můstek, které tě přivede k překvapivým výtvarným řešením,“ odpovídá Jana Babincová na otázku, proč vytváří komplikovaný systém, „zákon“, když jej vzápětí nedodržuje.
Spolupráce obou autorek, vizuální umělkyně Jany Babincové a grafické designérky a bývalé konzervatoristky-varhanice Pavly Nešverové vyžaduje stejné schopnosti, jaké potřebují hráči při hudební improvizaci. Musí nejen dokonale ovládat své nástroje, podstatná je také jejich souhra, jinak hrozí nelibý chaos a rozpad celé skladby. Instalace Zákon je po výstavě Gammatone v galerii Pragovka druhým projektem, v němž autorky přechází od prvotního vzájemného obdivu ke spolupráci a společně zúročují své umělecké zkušenosti. Věřím, že jejich souhra ve zkoušce s náročným prostorem Galerie Kostka obstojí.

Eva Riebová